Novým japonským premiérem se stal Jošihide Suga. Nahradí nemocného Šinzóa Abeho

Nahrávám video

Novým japonským premiérem se stal Jošihide Suga, předseda Liberálnědemokratické strany (LDP). Ve funkci nahradil Šinzóa Abeho, který kvůli zdravotním potížím podal demisi. Jednasedmdesátiletý Suga slíbil, že naváže na Abeho práci, a v souladu s tímto slibem také ponechal ve funkci téměř polovinu dosavadních ministrů. Zvolení Jošihideho Sugy se čekalo, vládnoucí koalice LDP a Strany spravedlnosti a čistoty (Komeitó) má totiž v obou parlamentních komorách většinu.

Dolní komora parlamentu Sugu zvolila jasnou většinou 314 z celkových 465 hlasů, v horní komoře získal 142 hlasů z 245, informovala agentura Kjódó. Už v pondělí se bývalý vládní mluvčí Suga stal předsedou LDP. Za priority své budoucí vlády označil boj proti koronaviru a obnovu hospodářství, které je zasaženo pandemií.

Před hlasováním o novém předsedovi vlády podal demisi dosavadní premiér Šinzó Abe. Spolu s ním skončil celý kabinet. Abe na konci srpna oznámil, že se kvůli zdravotnímu stavu rozhodl vzdát funkce premiéra, kterou zastával v letech 2006 až 2007 a od roku 2012 doteď.

„Věnoval jsem tělo i duši hospodářské obnově a diplomacii, abych chránil národní zájem Japonska každý den od okamžiku, kdy jsme se vrátili k moci,“ uvedl Abe před posledním zasedáním své vlády.

Téměř polovina ministrů Abeho kabinetu si své funkce udržela, mimo jiné ministr financí Taró Aso a ministr zahraničí Tošimicu Motegi. Ministrem obrany byl jmenován Abeho mladší bratr Nobuo Kiši. Tajemníkem a mluvčím vlády, kterým byl doteď Suga, se stal dosavadní ministr zdravotnictví a tvář japonského boje s koronavirem Kacunobu Kató.

Taró Kóno, který byl do nynějška ministrem obrany, byl jmenován ministrem pro administrativní reformu, což je podle agentury Kjódó jedna z oblastí, na které se chce nový premiér Suga zaměřit. Funkci si udržel také populární ministr životního prostředí Šindžiró Koizumi. Tento devětatřicetiletý syn expremiéra Džuničiróa Koizumiho bývá označován za budoucího vážného kandidáta na funkci předsedy japonské vlády.

V novém kabinetu jsou pouze dvě ženy, ministryně spravedlnosti Jóko Kamikawaová a ministryně pro olympijské hry Seiko Hašimotová. Suga bude oficiálně uveden do funkce na ceremoniálu v císařském paláci. Ve funkci setrvá do konce Abeho volebního období, což je do září 2021.

Kdo je Jošihide Suga?

Veterán japonské politiky Jošihide Suga se narodil do rodiny chudých zemědělců z prefektury Akita, jedné z nezaostalejších v zemi. Jeho skromný původ ho odlišuje od většiny politické elity. V japonské politice se totiž často úřady dědí z generace na generaci.

Sedmdesátiletý politik stoupal po japonském politickém žebříčku pomalu. Nejprve pracoval jako sekretář zákonodárce strany LDP, načež přesvědčivě nastartoval svou vlastní politickou kariéru –⁠ v roce 1987 byl zvolen do rady města Jokohama a následně roku 1996 do japonského parlamentu.

Od září 2006 do srpna 2007 zastával funkci ministra vnitra v první vládě Šinzóa Abeho. V následujícím Abeho funkčním období byl od roku 2012 mluvčím vlády a tajemníkem kabinetu. Jako pravá ruka premiéra si získal pověst efektivního a praktického politika a odstupující předseda vlády silně podpořil jeho kandidaturu na premiéra.

Jedno z jeho nejvýznamnějších veřejných vystoupení přišlo v roce 2019, kdy se císař Akihito vzdal funkce a předal ji svému synovi Naruhitovi. Suga odhalil japonskému lidu název nové císařské éry –⁠ Reiwa.

Suga se prezentuje jako reformátor a inovátor. Odborník na japonskou politiku Michal Kolmaš však upozorňuje, že složení nového vládního kabinetu prakticky kopíruje frakční uspořádání, které bylo za předešlého premiéra Abeho. „Byť se prezentuje jako nezávislý člověk, tak v té prozatímní politice vystupuje jako řadový politik z Liberálnědemokratické strany,“ uvedl.

Nového předsedu vlády čeká těžký úkol –⁠ restartovat Japonskou ekonomiku po koronavirové krizi. Třetí největší ekonomika světa, za Spojenými státy a Čínou, v letošním druhém čtvrtletí klesla v celoročním přepočtu o 28,1 procenta, což představuje její nejprudší poválečný úpadek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 1 mminutou

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 3 hhodinami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 5 hhodinami

Pákistánské údery v Afghánistánu zabily nejméně třináct lidí, tvrdí Taliban

Mluvčí afghánského vládního hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid tvrdí, že Pákistán udeřil ve třech afghánských provinciích. Podle mluvčího si útoky vyžádaly životy nejméně třinácti lidí, dalších čtrnáct osob utrpělo zranění. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
před 6 hhodinami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu místní policií v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je podle informací agentury AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, ten skončil v nemocnici s vážným poraněním v oblasti očí a obličeje. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy.
před 10 hhodinami

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoZpráva EU o drogách varuje před opioidy. Evropa se může poučit z krize v USA

Drogy v Evropě jsou dostupnější, rozmanitější a účinnější. Nová zpráva EU za rok 2026 varuje před rychlým šířením kokainu i nebezpečnými syntetickými opioidy, které vedou k okamžitému předávkování. Kvůli tomu zemřelo v roce 2024 v zemích EU nejméně 7600 lidí. Nejrozšířenější nelegální drogou zůstává konopí. Zločinci přicházejí s inovativními způsoby, jak látky pašovat, a častěji se uchylují k násilí. Evropa se může poučit z opioidové krize v USA. Na otázky Veroniky Chraščové ohledně drogové situace v Evropě odpovídal v Horizontu ČT24 ředitel Centra pro léčbu drogových závislostí v Bratislavě Ľubomír Okruhlica.
před 14 hhodinami
Načítání...