Ve středu se probudí Japonci do éry harmonie a krásy. Období Reiwa, jak se bude říkat vládě devětapadesátiletého císaře Naruhita, bude čelit klimatickým změnám i proměnám společnosti. Ale co si o tom nový panovník myslí, ještě není jasné. Dosud byly jeho názory upozaďovány ve prospěch jeho otce, císaře Akihita, který k 30. dubnu abdikoval. „Císař Akihito se soustředil na to, aby dával naději tam, kde to bylo potřeba. To byla velká změna. Ale od Naruhita a jeho rodiny se čeká, že se lidem přiblíží ještě víc,“ říká v rozhovoru pro web ČT24 japanolog žijící v Tokiu Petr Holý.
Odchází císař míru, ať žije císař harmonie! Japonský trůn opouští pětaosmdesátiletý Akihito
Letošní rok je pro Japonce jednatřicátým a zároveň posledním v éře Heisei. Tak se říká vládě 125. japonského císaře Akihita, který k úterku 30. dubna ve věku pětaosmdesáti let abdikoval. Co měla éra Heisei představovat? A splnila tato očekávání?
Jeden z významů těch znaků, které představují výraz heisei, je mír. A ten byl skutečně hlavním tématem odcházejícího císaře. Jeho dalším tématem byla naděje. Do té doby vůbec nebylo zvykem, aby císař někam jezdil, natož na místa zasažená pohromou. Ale Akihito tam i s císařovnou Mičiko byl a dával lidem naději, snažil se jim být nablízku.
Myslím, že císař Akihito si byl dobře vědom jistých momentů v životě svého otce, císaře Hirohita, jehož éře se říká Šówa a která trvala od dvacátých let do roku 1989, pokrývala tedy i druhou světovou válku. Akihito se proto vydal na ostrov Okinawa nebo Saipan i na další místa spojená s válkou. Pomodlil se tam za klid duší těch, kteří ve válce zemřeli. Tím byla jeho éra opravdu silně ovlivněna.
S jakými pocity dnes Japonci přihlížejí konci éry Heisei? Nestává se často, aby císař abdikoval. Akihito tento záměr oznámil už před třemi lety.
- Abdikace císaře Akihita představuje první odstoupení japonského monarchy po téměř dvou staletích. Japonské právo s abdikací nepočítalo, a tak musel být vypracován zákon, který to umožní.
- Akihito a jeho manželka Mičiko budou nově užívat titul Jeho veličenstvo Emeritní Císař a Její veličenstvo Emeritní císařovna.
- V souvislosti s abdikací císaře vyhlásilo Japonsko volno, které trvá od 27. dubna do 6. května.
- Analytici očekávají, že Japonci využijí dlouhého volna k cestování. Na cestu by se podle nich mělo vydat 24,7 milionu lidí, tedy pětina japonské populace.
- Zdroj: ČTK, ČT24
V mnoha lidech je melancholie i naděje. Je to zkrátka konec jedné éry se vším všudy, v níž se navíc řada lidí narodila. V období Heisei se celá společnost proměnila. Ještě v 80. letech bylo Japonsko ekonomicky světovou jedničkou, na přelomu 90. let ale bublina praskla, hodně firem zkrachovalo a právě s touto krizí se musel tehdy nastupující císař potýkat.
Akihito, císař dvou staletí
Císař Akihito jako by byl rozkročený mezi tradicemi a moderním světem. Jisté pobouření a zároveň i naděje na společenské změny vyvolal už jako korunní princ před šedesáti lety. O co šlo?
V roce 1959 se jako vůbec první císař oženil s neurozenou dívkou. Navíc se potkali na tenise. A samotná císařovna Mičiko byla ve své době velmi moderní ženou. Korunní pár si například společně prosadil, aby své děti včetně nastupujícího císaře Naruhita mohli vychovávat sami. Do té doby platilo, že děti v císařské rodině byly ve věku tří let odstaveny od rodičů a pečovaly o ně chůvy.
Akihito dokonce řekl, že on, císař, by mohl mít korejské předky. S ohledem na historicky napjaté vztahy mezi Japonskem a Koreou – co to ve společnosti vyvolalo?
Tahle informace proběhla Japonskem velmi rychle, někteří si toho ani nemuseli všimnout. Ale historicky jde o velmi silnou domněnku, že císařská rodina přišla z Koreje. Spekuluje se o tom třeba v souvislosti s nejstaršími panovníky. Archeologický výzkum v jejich hrobkách není povolen a mluví se o tom, že je to proto, aby se nezjistilo, jak to s těmi kořeny je.
Co dalšího o soukromém životě a osobnostech císaře a císařovny veřejnost ví?
Moc ne, soukromí císařského páru se tu respektuje. Před osmi devíti lety odvysílala japonská veřejnoprávní televize poprvé v historii dokument o všedním životě císařského páru. Tehdy byl senzací. Císařská veličenstva šla po zahradě, a protože bylo jaro, sbírali malé přesličky, které se používají v lidové kuchyni. Jako by to byl pohled do naprosto běžné domácnosti, přitom šlo snad o první příležitost, kdy bylo možné nahlédnout pod pokličku jinak velmi tradičně uzavřeného a uzavíraného císařského majestátu.
Císař Akihito sází rýži
Císař Akihito je autorem dvou desítek vědeckých pojednání a knih o rybách - ostnoploutvých z čeledi hlaváčovitých. Je také známo, že se zajímá o ochranu přírody.
Ano, nedávno opět uveřejnil svou novou studii. Tomu se věnuje ve svých volných chvílích poměrně aktivně. Je známo, že do císařského paláce zve vědce ze svého i jiných oborů, aby s nimi diskutoval o otázkách, které ho zajímají. Myslím, že císařská veličenstva Akihito i Mičiko jsou nesmírně vzdělaní lidé.
Co veřejnost ví o dosavadní císařovně Mičiko?
Císařovna je známá tím, že miluje dětskou literaturu, loni dokonce poctila svou návštěvou České centrum v Tokiu, kde se konala výstava na počest Karla Čapka. Císařovna tam prozradila, že jako malá dívenka četla jeho pohádky a celý život má Čapka velmi ráda.
Také se ví, že císařovna hraje na klavír. Minulý rok si ve městě Kusacu, kde se koná hudební festival, zahrála duet s hornistkou Kateřinou Javůrkovou, kterou si vybrala, protože se jí líbilo, jak Kateřina hraje.
Obecně se snaží císařský pár zapojovat do kulturního života a žijí aktivní stáří. Ve svých letech oba ještě pořád hrají tenis, na kterém se kdysi seznámili.
Také císařovna Mičiko do jisté míry bořila předsudky a očekávání. Svého času ale také hodně bojovala s bulvárem.
Pamatuji si na to, bylo to v devadesátých letech, kdy císařovna přišla o hlas, a bulvár spekuloval o důvodech. Je třeba si uvědomit, že císařovna Mičiko přišla z velmi dobře postavené rodiny, byla skvěle vychována, měla za sebou nejlepší ženské univerzity tady v Japonsku. A právě kvůli svým modernistickým pohledům na svět mohla mít potíže se svým okolím, které je velmi tradicionalistické.
S tím měla ostatně problémy už na svatbě. Tehdy totiž měla ke své róbě evropského střihu rukavice, které byly o několik centimetrů kratší, než měly být – i taková maličkost tehdy vadila.
Nicméně kdykoliv jsem mluvil s někým ze starší generace, tak zaznívalo, že v roce 1959, když se Akihito a Mičiko brali, představovali symbol naděje. Ona byla velmi krásná a společně vzbuzovali naději, že spolu s nimi celé Japonsko povstane jako fénix z popela, který přinesla válka.
To se počínaje olympijskými hrami v roce 1964, které tehdy nastartovaly ekonomický zázrak, opravdu stalo. A Mičiko jako velmi krásná a vzdělaná žena se stala symbolem emancipace.
GALERIE
Svatba korunního prince Akihita s Mičiko
Naruhitova éra zvedne otázku ženského nástupnictví
Ve středu usedne na Chryzantémovém trůně sto dvacátý šestý císař Japonska. Dosud je znám jako Naruhito, jeho éře a jemu samotnému se ale bude říkat Reiwa. Co tyto znaky znamenají?
Jde o dva znaky. Rei znamená krásný, bohem políbený, spanilý. Wa je harmonie, zklidnění. Pro Japonce to znamená příslib, že příští roky budou krásné a harmonické.
Cizinci v souvislosti se zvolenými znaky namítali, že rei může znamenat i řád nebo doktrínu. Ale to je jen jeden z významů znaku a skončit jen u něj by bylo školáckou chybou.
Naopak mnoho lidí, když se 1. dubna oznamovalo jméno nové éry, to přijalo v náležité úctě a pokoře a název nové éry se jim líbí. Už proto, že znaky pro novou éru nebyly vybrány z čínského kánonu, jak tomu bylo dosud, ale vůbec poprvé z japonské básnické sbírky. Vybrána byla Manjóšú neboli Sbírka bezpočtu listů ze 7. a 8. století. Samozřejmě platí, že předlohou japonské sbírky byly čínské básně.
Zase to ale neznamená, že jde o nějaké vymezování se vůči Číně. Podle mě nejde o politikaření. Na výběru znaků se podílejí v Japonsku největší esa na japonskou literaturu a poezii. Vůbec bych si nechtěl myslet, že je to příležitost ukázat nějaký nacionalismus.
Naruhito a Masako
Jestliže tématem císaře Akihita byl mír, na co se zaměří jeho nástupce?
Podle mě to bude ekologie a otázka klimatických změn. Ale není to jisté. Naruhitovy názory byly dosud upozaďovány před názory současného císaře. Jakmile nastoupí Naruhito na trůn, určitě se dozvíme, jaká témata ho zajímají.
Dnes ještě platí, že Chryzantémový trůn nemůže zdědit dcera. Naruhito ale syna nemá, jen šestnáctiletou dceru Aiko. Bude vládnout její bratranec Hisahito? Nebo je šance, že se tradice změní a Aiko o trůn nepřijde?
To je složitá a pro mnoho lidí palčivá otázka. Z historie totiž víme, že Japonsku za dobu 2600 let trvajícího císařství vládlo osm žen, naposledy to byla v osmnáctém století císařovna Go-Sakuramači. Nicméně v současnosti je císařský model nastaven maskulinně.
O nároku princezny Aiko na trůn se debatuje už od jejího narození a pořád to pokračuje, rozhodně to není téma odsunuté na vedlejší kolej. Vzhledem k tomu, že Japonsko je i v této oblasti moderně uvažující zemí, si myslím, že princezna Aiko šanci má.
Na čem to závisí?
Je to záležitost císařského protokolu, kde je nastaveno, že trůn se dědí z otce na syna. Platí to už mnoho století. Je to stejné jako v tradičním japonském divadle kabuki, kde se pokračovatelem tradice také může stát jedině syn. Po staletí se s tímto modelem nemuselo hýbat. Uvidíme, jak tomu bude v 21. století.
Japonská princezna Aiko
Středa změní mnohé také pro Masako, Naruhitovu manželku. Také ona, stejně jako její tchýně, svého času bojovala s bulvárem.
Ano, spekulovalo se o tom, že její úzkosti souvisely s tím, že se jí nedařilo porodit syna a dědice. I tohle je v dnešním Japonsku považováno za věc zastaralou.
Víte, Masako vstoupila do manželství jako velmi úspěšná diplomatka, skutečně byla jednou z nejlepších své doby. A tím, že se provdala do císařské rodiny, se musela svých závazků alespoň navenek vzdát, což pro ni určitě musela být zátěž. Ovšem korunní princ Naruhito ji vždy chránil před císařskou kanceláří. Vždycky stál za ní, byl jí velkou oporou.
Po staletí byl v Japonsku císař považován za ztělesnění boha. To skončilo po druhé světové válce, kdy země musela přijmout ústavu, v níž se mimo jiné psalo, že císař je člověk jako kdokoliv jiný. Jak to lidé cítí dnes?
Dnes už je to pouhá metafora. Císař je pouze symbolem, nemá absolutně žádný politický vliv. Může jen otevírat jednání nově vzniklé vlády. Akihito s císařovnou třeba navštěvovali oblasti zasažené přírodními katastrofami. Jeho funkce se omezila na to být na blízku, když je potřeba lidem dávat naději.
Ale když se dnes lidí v Japonsku zeptáte, co pro ně císař znamená, tak často neví, co odpovědět. Protože císaře znají všichni a vlastně nikdo. Císaře s císařovnou je možné zahlédnout, když projíždí městem nebo vystupují v televizi, ale nemůžete se s nimi setkat, to je absolutně vyloučené.
Může se japonská monarchie vydat podobnou cestou jako britská? Královna Alžběta a zejména rodiny jejích vnuků Williama a Henryho jsou velmi populární.
V jistém smyslu ano. To, co Japonci čekají od éry nového císaře, je právě to přiblížení se společnosti. Už tím, že je Naruhitova rodina velmi moderní, je lidem blíž než současný císař. Ale není jisté, jak to dopadne, protože mezi císařskou rodinou a veřejností stojí na tradice dbající úřad pro císařské záležitosti. Uvidíme.
Japanolog, publicista a znalec japonského divadla působí od roku 1998 v Japonsku při univerzitě Waseda. V letech 2006 až 2013 byl ředitelem Českého centra v Tokiu. Dnes vede Český kulturní salón Čekogura, vedle toho přednáší, publikuje, předkládá a učí česky.
Stál u vzniku seriálu Šumné stopy (odborným poradcem dílů věnovaných českým architektům v Japonsku), jako scenárista a režisér se podílel na dokumentech Na cestě po Tokiu, Na cestě po Kjúšú a dalších.
