Jedenaosmdesátiletý monarcha se tak odchýlil od oficiálních formulací minulých let, což japonská média vykládají jako reakci na páteční projev premiéra Šinzóa Abeho. Ten sice vyjádřil hluboký zármutek nad oběťmi války, zároveň ale řekl, že země by se neměla za svou historii stále dokola omlouvat.
„Když hledím na naši minulost a připomínám si pocit hluboké viny nad poslední válkou, pak upřímně doufám, že se válečné hrůzy nikdy nebudou opakovat,“ řekl císař poté, co si davy lidí po celé zemi v poledne minutou ticha připomněly mrtvé. Akihitův otec, císař Hirohito, vyhlásil kapitulaci Japonska 15. srpna 1945 v rozhlasem přenášeném projevu.
Pravicový premiér Abe v pátek rozladil představitele sousedních států, které Japonsko během války okupovalo, když sice uznal, že Japonsko ve válce způsobilo „nezměrné škody a utrpení“ nevinným lidem, ale neomluvil se za ně. Země podle něj nesmí dopustit, aby „naše děti, vnoučata a další generace, které přijdou a které nemají s válkou nic společného,“ musely v omluvách pokračovat.
Soul žádá řešení v otázce zneužívání jihokorejských žen japonskými vojáky
Podle čínské státní agentury je Abeho prohlášení „rozmělněná omluva“ a jde o „pochroumaný začátek budování důvěry mezi sousedními státy“.
Jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje poznamenala, že Abeho projev obsahoval některé „politováníhodné pasáže“. „Dějiny nelze zastírat, zůstanou živé prostřednictvím svědectví současníků,“ řekla na ceremonii v Soulu. Vyzvala také Japonsko, aby v co nejkratší době vyřešilo otázku zneužívání žen japonskými vojáky jako sexuálních otrokyň.
„Upřímně doufám, že se válečné hrůzy nikdy nebudou opakovat.“
Akihito
Abe na dnešní vzpomínkové akci řekl, že japonské válečné oběti „položily své životy pro budoucnost a blahobyt“ dnešního Japonska. „Jejich oběť je základem dnešního blahobytu a my na jejich přispění nikdy nezapomeneme. Myslíme na minulost a nenávidíme válečné hrůzy,“ řekl premiér.
Návštěvě svatyně Jasukuni se Abe vyhnul, poslal tam za sebe ministry
Vztahy mezi Japonskem, Čínou a Jižní Koreou kalí zejména návštěvy japonských politiků v tokijské svatyni Jasukuni, kterou Peking a Soul považují za symbol někdejšího japonského militarismu. Je zde mezi 2,5 milionu padlých japonských vojáků uctíváno také 14 odsouzených válečných zločinců. Samotný Abe coby premiér tuto svatyni navštívil v roce 2013, čímž Čínu rozlítil.
Tentokrát Abe do svatyně osobně nezavítal, poslal do ní ale obětiny. Na místě se také poklonili tři ministři z jeho kabinetu. Čínské ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení, v němž vyjádřilo nesouhlas s činem ministrů. „Japonští politici se právě v tento den vydali do svatyně, která oslavuje válečné zločince první kategorie a agresivní válku. Čína vyjadřuje rozhodný nesouhlas a nespokojenost,“ stojí v textu.
Zpravodajka ČT: V Japonsku není zvykem o válečné historii mluvit
Vzpomínkový akt se konal také v Pearl Harboru na Havaji, kde se akce zúčastnili starostové měst a velitel americké pacifické flotily. Japonský útok na přístav v roce 1941 přivedl USA do války. Zároveň se ceremonie konala také v Honolulu a japonské Nagaoce, odkud pochází japonský admirál Isoroku Jamamoto, který naplánoval útok na havajskou základnu. Nagaoka je také sesterským městem Honololu. USA toto japonské město bombardovaly v posledních válečných týdnech a zabily tam 2000 lidí.
V KLDR využili výročí konce války k oslavám tamního vůdce Kim Čong-una
Výročí konce války si dnes připomněla i Severní Korea hlučnou, ale pokojnou slavností v Pchanmundžomu v pohraničním demilitarizovaném pásmu oddělujícím sever a jih poloostrova. Ženská kapela složená z příslušnic severokorejské armády tam pochodovala jen několik metrů před přihlížejícími jihokorejskými a americkými vojáky.
Pchjongjang a Soul se nedokázaly dohodnout na společných oslavách konce japonské okupace. KLDR v rámci oslav do hlavního města povolala spřátelené skupiny zahraničních Korejců. Zúčastnili se řady veřejných shromáždění, která byla spíš než válečnému výročí věnována oslavě severokorejského vůdce Kim Čong-una.