Japonský císař Akihito (82) v televizním projevu hovořil o svých zdravotních potížích a zmínil i možnost převést část pravomocí na svého syna, korunního prince Naruhita. Císař se obává, že kvůli svému věku nebude schopen dostát všem povinnostem. Některá světová média už naznačila, že uvažuje o demisi, což by se stalo vůbec poprvé v historii Japonska. Pro takový případ nemá země nastavené žádné právní procesy.
Císař vystoupil se svým prohlášením v televizi. Bylo to teprve podruhé za jeho panování (první bylo jeho poselství k národu po jaderné nehodě v elektrárně Fukušima v roce 2011).
Ve svém vystoupení několikrát připomněl svůj pokročilý věk a zamýšlel se nad rolí císaře za tohoto stavu. Zmínil i možnost regenství, kdy by se pravomoce přesunuly na jeho syna. „To nic ale nemění na faktu, že císař je císařem až do konce svého života, navzdory tomu, že nemůže plně vykonávat své povinnosti císaře,“ zdůraznil.
Uvažoval také o tom, zda by se neměla změnit tradice některých pohřebních ceremonií, které následují po smrti císaře. Zmínil, že by to snížilo tlak na členy císařské rodiny i na celou společnost. Předtočené televizní vystoupení trvalo zhruba 10 minut a bylo vysíláno na mnoha japonských televizních kanálech.
Získá část pravomocí korunní princ?
Již před ohlášeným projevem se spekulovalo, že císař hodlá aspoň část povinností předat korunnímu princi Naruhitovi. Ten jde v kritických stopách svého otce vůči starobylým institucím a militaristické minulosti Země vycházejícího slunce. Opakovaně vyzývá k reformě, aby císařská dynastie šla s dobou a odpovídala 21. století. Jde o věc, jež leží na srdci především jeho ženě, která velice trpí tvrdostí etikety.
- 56letý korunní princ Naruhito je Akihitův nejstarší syn a je tak prvním následníkem trůnu. Už nyní za otce převzal některé z povinností. Za sebou má studium na Oxfordu. Je ženatý, jeho manželka Masako se zřídkakdy objevuje na veřejnosti. Spolu mají 14letou dceru Aiko. Ta ovšem podle japonského práva nebude moci dědit trůn.
Minulý měsíc japonská média uvedla, že císař chce odstoupit v nejbližších letech, což by byl bezprecedentní krok v dějinách moderního Japonska. Krátce poté to však bylo císařským dvorem dementováno.
Císařský palác již v pátek informoval, že panovník bude hovořit o „pocitech, které se vztahují k jeho povinnostem jako symbol národa“. V japonském právu není uveden postup pro abdikaci.
Deník The New York Times napsal, že ačkoliv císařova slova byla charakteristicky mlhavá - hovořil o svém věku, náročném denním režimu a o tom, co nazval rostoucí fyzická omezení - bylo jeho poselství jednoznačné.
Japonský premiér Šinzó Abe po projevu uvedl, že se vláda bude „vážně“ zabývat právními změnami, které budou nyní nezbytné. „Myslím, že musíme pečlivě promyslet, co můžeme učinit, abychom vyšli vstříc jeho obavám s ohledem na jeho věk a nynější břímě oficiálních povinností,“ poznamenal.
Poválečná ústava země požaduje, aby císař sloužil ve funkci až do své smrti. Pokud by nemohl vykonávat své povinnosti, může ho zastoupit jeho nástupce jako regent, uvedla CNN.
Abdikací před třemi lety překvapil svět i papež Benedikt XVI. Svůj odchod zdůvodnil tím, že mu ubývá sil. V dubnu 2013 se pak po 33 letech vládnutí vzdala trůnu nizozemská královna Beatrix. „Jsem hluboce vděčná za velkou víru, kterou jste ve mě vkládali v těch mnoha letech, kdy jsem mohla být vaší královnou. Odpovědnost za naši zemi teď musí ležet v rukou nové generace,“ uvedla při oznámení abdikace.
V roce 1936 se do historie zapsala abdikace Edwarda VIII. Stal se jediným panovníkem království Commonwealthu, který se dobrovolně vzdal trůnu. Důvodem bylo jeho rozhodnutí oženit se s rozvedenou Američankou Wallis Simpsonovou. Na trůn nastoupil jeho mladší bratr Jiří VI., otec dosud vládnoucí královny Alžběty II.
Oblíbený panovník
Akihito, nejstarší syn kontroverzního válečného císaře Hirohita, je hlavou Japonska 27 let. Je 125. japonským císařem v dějinách země. Jako první z japonských panovníků není považován za živého boha, poddanými je však chován ve stejné úctě, jako bývali jeho předkové – zejména proto, že zemi odklonil z agresivně nacionalistického kurzu z dob druhé světové války.
Je také prvním japonským panovníkem, který vykonává oficiální zahraniční cesty. V létě 2002 zavítal spolu se svou chotí, císařovnou Mičiko, i do Prahy, kde se setkal s tehdejším českým prezidentem Václavem Havlem.
V uplynulých letech budily obavy Japonců císařovy nemoci. V roce 2003 se léčil s rakovinou prostaty, o pět let později ho sužovaly problémy spojené s nadměrným stresem, včetně nepravidelného tepu a krvácení do žaludku. Prodělal také operaci srdce.
