Japonský premiér Šinzó Abe se rozhodl odstoupit ze zdravotních důvodů. V polovině července se totiž začal zhoršovat jeho zdravotní stav. Abe své rozhodnutí v pátek oznámil svým spolustraníkům z Liberálnědemokratické strany, některé jeho rozhodnutí šokovalo a překvapilo rovněž finanční trhy, což se projevilo propadem tokijské burzy Nikkei 225.
Japonský premiér Šinzó Abe rezignuje, důvodem je zhoršující se zdravotní stav
Pětašedesátiletý Abe trpí ulcerózní kolitidou. V červnu podstoupil testy, které ukázaly, že se mu nemoc vrátila, a v průběhu července se cítil čím dál více unavený. Nyní zahájí novou léčbu, která bude ale podle premiéra dlouhodobá. Abeho funkční období mělo skončit až v září příštího roku.
Abeho záměr odstoupit oznámil nejprve v živém vstupu v televizi NHK představitel vládní Liberálnědemokratické strany Hirošige Seko. Premiér informaci později potvrdil na tiskové konferenci. „Nemohu být premiérem, pokud nemohu činit ta nejlepší rozhodnutí pro svůj lid. Proto jsem se rozhodl odstoupit ze své funkce,“ řekl Abe.
Na tiskové konferenci se zároveň omluvil národu za to, že není schopen dokončit mandát, a tak dostát svým povinnostem. Kdo by ho mohl v čele Liberálnědemokratické strany a zároveň v čele vlády nahradit, nechtěl Abe komentovat. Řekl jen, že výběr jeho nástupce nezáleží na něm.
Deník Asahi šimbun napsal, že se má mimořádně sejít vedení Liberálnědemokratické strany k jednání o volbě Abeho nástupce do čela strany. Nový stranický vůdce by pak měl setrvat v čele vlády do konce Abeho volebního období; schválit ho musí parlament.
Japonská agentura Kjódó napsala, že Fumio Kišida, který byl v letech 2012–2017 ministrem zahraničí, je ochoten stát se Abeho nástupcem. Kromě Kišidy se uvádí také jméno bývalého ministra obrany Šigerua Išiby nebo vládního mluvčího Jošihideho Sugy.
Podle japonských médií byl Abe v srpnu hospitalizován několikrát, ale jeho spolupracovníci tehdy hovořili o „pravidelné kontrole“. Spekulace o jeho zhoršujícím se stavu trvají od začátku července, kdy se objevila zpráva, že premiér zvracel krev. Kvůli svým chronickým potížím také rezignoval v roce 2007, po roce v úřadě. Když se do něj roku 2012 vrátil, řekl, že se vyléčil s pomocí nového léku.
Šinzó Abe je nejdéle sloužícím japonským premiérem, v úřadu je nepřetržitě od roku 2012. Poprvé jím ale byl už od roku 2006, kdy byl předsedou Liberálnědemokratické strany. Jeho první premiérské období ale skončilo jeho rezignací o rok později. Důvodem byla kromě řady skandálů kabinetu zejména drtivá porážka strany ve volbách do horní komory parlamentu a fakt, že se mu nepodařilo získat dostatečnou podporu pro prodloužení japonské námořní mise zapojené do operací v Afghánistánu. K rezignaci ale tehdy přispěly i chronické zažívací potíže.
Předsedou vlády byl znovu zvolen v prosinci 2012, kdy jím vedená Liberálnědemokratická strana zvítězila v předčasných parlamentních volbách. Následně byl do funkce znovu zvolen v letech 2014 a 2017. Tehdy Abe slíbil, například že bude tlačit na KLDR, aby zastavila vývoj raket a jaderných zbraní, nebo že prosadí změny pacifistické ústavy, jejíž devátý článek, braný doslova, Japonsku zakazuje udržovat armádu, obecně je ale interpretován tak, že sebeobrana země je dovolena. Abe chtěl, aby existence armády byla ústavou oficiálně uznána. Změna konstituce se mu ale nepodařila, v referendu jí v loňském roce odmítla více než polovina Japonců.
Popularitu mu naopak ale získal například ekonomický program zvaný Abenomics, jehož hlavními body jsou volná měnová politika, realizace projektů veřejných prací a strukturální reformy. Přínos tohoto programu ale nyní smazaly dopady šíření nového koronaviru.
Abe, který příští měsíc oslaví 66. narozeniny, pochází z města Nagato na jihu země z rodiny elitních politiků. Vystudoval politologii v Japonsku a na Univerzitě jižní Kalifornie v USA. V roce 1987 se oženil s Akií Macuzakiovou, bývalou rozhlasovou dýdžejkou. Manželský pár je bezdětný.
Abe je vnuk někdejšího premiéra Nobusukeho Kišiho a syn bývalého ministra zahraničí Šintaróa Abeho. Do politiky Abe vstoupil v roce 1982 právě jako jeho osobní tajemník. Abe zároveň nikdy neskrýval obdiv ke svému dědovi z matčiny strany, který byl významnou postavou konzervativců v poválečném období země a který byl Američany uvězněn jako válečný zločinec (nikdy ale nebyl odsouzen).
Některými médii je Abe označován za politického jestřába a nacionalistu. V březnu 2007 vyvolal kontroverze, když prohlásil, že neexistují důkazy o tom, že by japonská vláda či armáda za druhé světové války unášely ženy a nutily je pracovat jako prostitutky. Historikové odhadují, že takový osud se dotkl až 200 tisíc žen.
Kontroverze vyvolal také jeho projev z roku 2015 u příležitosti 70. výročí japonské kapitulace, kdy sice vyjádřil hluboký zármutek nad oběťmi války, zároveň ale řekl, že země by se neměla za svou historii stále dokola omlouvat.
Šinzó Abe
