V primárkách japonské vládní strany uspěl „politik pro mír“ Kišida. Nejspíš se stane premiérem

Ve druhém kole primárek japonské vládní Liberálnědemokratické strany (LDP) zvítězil bývalý ministr zahraničí Fumio Kišida. V hlasování o příštím předsedovi porazil ministra zodpovědného za kampaň k očkování proti nemoci covid-19 Tara Kóna, uvedla agentura AP. Nový šéf LDP má velkou šanci se stát příštím japonským premiérem, protože strana má v parlamentu většinu.

Kišida podle zahraničních agentur uspěl, protože měl silnější pozici mezi poslanci i vysokými funkcionáři strany. Kóno měl naopak výraznější podporu zástupců řadových členů LDP, sympatizantů a voličů strany a těšil se také podpoře médií. Kišida je považován za kritika stávajícího premiéra Jošihideho Sugy i jeho předchůdce Šinzóa Abeho.

Nový šéf LDP by měl v pondělí předstoupit před parlament a nechat se zvolit novým japonským premiérem.

Ve volbách hlasovali zákonodárci i zástupci členů LDP. Zatímco v prvním kole dostal Kišida jen o jeden hlas více než Kóno a nikdo z kandidátů nezískal většinu, v druhém kole se počet volitelů snížil, což zvýšilo váhu zákonodárců. Kišida tak nakonec vyhrál poměrem 257 ku 170 hlasům. O post šéfa strany se ucházely i dvě političky, což je v Japonsku stále dosti nezvyklá záležitost. Ani jedna se ale nedostala do druhého kola.

Obnovit důvěru

Nynější předseda strany a vlády Jošihide Suga začátkem září nečekaně oznámil, že mandát obhajovat nebude. Suga stanul v čele vlády v loňském roce a zpočátku se těšil velké popularitě, která dosahovala kolem sedmdesáti procent. Během roku ale klesla až na třicet procent.

Kritici vládě vyčítají špatný přístup k epidemii covidu-19, organizaci olympijských her v době pandemie a také korupční skandály funkcionářů LDP. Podle tisku bude hlavním úkolem nového předsedy obnovit důvěru voličů ve stranu před parlamentními volbami, které se musí uskutečnit do konce listopadu. Japonská média s odvoláním na představitele LDP uvádějí, že volby budou pravděpodobně vypsány na 7. nebo 14. listopadu.

Kišida v projevu řekl, že jeho prioritou bude řešení „národních krizí“, včetně problému ekonomiky zasažené pandemií covidu a klesající porodnosti a rychlého stárnutí populace. Slíbil také pracovat na zmenšení rozdílů v příjmech bohatých a chudých občanů, které se značně prohloubily za vlády expremiéra Abeho.

Analytici nicméně uvádějí, že nástup Kišidy nebude pro Japonsko znamenat velké politické změny. V zahraniční politice je Kišida zastáncem posilování obrany Japonska a bezpečnostních vztahů se Spojenými státy tváří v tvář stále větší rozpínavosti Číny v oblasti. Zároveň ale podporuje zachování důležitých ekonomických vztahů s Čínou, píše agentura Reuters.

„Kišida je zárukou stability, nebude dělat problémy a bude se řídit tím, co mu řeknou elitní technokrati,“ prohlásil Jesper Koll z tokijské investiční společnosti Monex Group, podle nějž je volba Kišidy vítězstvím pro establishment. 

Přívítal Obamu v Hirošimě

Kišida byl nejdéle sloužícím ministrem zahraničí v poválečné historii Japonska. V roce 2016 se podílel na organizaci historické návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v Hirošimě, která se v roce 1945 stala terčem amerického jaderného bombardování.

V lednu 2017 navštívil Kišida v rámci své cesty po několika evropských státech i Českou republiku, kde jednal se svým tehdejším protějškem Lubomírem Zaorálkem (ČSSD) a sešel se také s organizátory akcí, které připomněly 60 let od obnovení diplomatických vztahů mezi Českem a Japonskem.

V minulosti působil také jako státní ministr pro záležitosti Okinawy či státní ministr pro záležitosti spotřebitelů. Místopředseda japonské vlády a ministr financí Taró Aso o něm v loňském roce prohlásil, že Kišida je politikem „pro mír, ne pro problémové časy“. Kišida před nedávnem slíbil, že pokud se stane premiérem, tak prosadí masivní soubor opatření na podporu domácí ekonomiky zasažené koronavirovou krizí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 1 hhodinou

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 2 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 4 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od úmluvy zakazující protipěchotní miny

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min, informuje agentura Ukrinform. V sobotu totiž uplynula předepsaná šestiměsíční lhůta ode dne, kdy obě pobaltské země oznámily svůj záměr generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi. Litevská vláda nyní zahájí jednání o nákupu protipěchotních min, informovala zároveň veřejnoprávní zpravodajská stanice LRT.
před 9 hhodinami

Protikorupční úřad Ukrajiny uvedl, že odhalil úplatkářství v řadách poslanců

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) v sobotu na sociální síti Telegram sdělil, že společně se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) odhalil organizovanou zločineckou skupinu, jejíž členy jsou někteří současní ukrajinští poslanci. Dle úřadu systematicky přijímali úplatky výměnou za své hlasy v parlamentu. NABU zároveň uvedl, že státní bezpečnostní složky jeho vyšetřovatelům bránily ve vstupu do kanceláří parlamentních výborů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...