V primárkách japonské vládní strany uspěl „politik pro mír“ Kišida. Nejspíš se stane premiérem

Ve druhém kole primárek japonské vládní Liberálnědemokratické strany (LDP) zvítězil bývalý ministr zahraničí Fumio Kišida. V hlasování o příštím předsedovi porazil ministra zodpovědného za kampaň k očkování proti nemoci covid-19 Tara Kóna, uvedla agentura AP. Nový šéf LDP má velkou šanci se stát příštím japonským premiérem, protože strana má v parlamentu většinu.

Kišida podle zahraničních agentur uspěl, protože měl silnější pozici mezi poslanci i vysokými funkcionáři strany. Kóno měl naopak výraznější podporu zástupců řadových členů LDP, sympatizantů a voličů strany a těšil se také podpoře médií. Kišida je považován za kritika stávajícího premiéra Jošihideho Sugy i jeho předchůdce Šinzóa Abeho.

Nový šéf LDP by měl v pondělí předstoupit před parlament a nechat se zvolit novým japonským premiérem.

Ve volbách hlasovali zákonodárci i zástupci členů LDP. Zatímco v prvním kole dostal Kišida jen o jeden hlas více než Kóno a nikdo z kandidátů nezískal většinu, v druhém kole se počet volitelů snížil, což zvýšilo váhu zákonodárců. Kišida tak nakonec vyhrál poměrem 257 ku 170 hlasům. O post šéfa strany se ucházely i dvě političky, což je v Japonsku stále dosti nezvyklá záležitost. Ani jedna se ale nedostala do druhého kola.

Obnovit důvěru

Nynější předseda strany a vlády Jošihide Suga začátkem září nečekaně oznámil, že mandát obhajovat nebude. Suga stanul v čele vlády v loňském roce a zpočátku se těšil velké popularitě, která dosahovala kolem sedmdesáti procent. Během roku ale klesla až na třicet procent.

Kritici vládě vyčítají špatný přístup k epidemii covidu-19, organizaci olympijských her v době pandemie a také korupční skandály funkcionářů LDP. Podle tisku bude hlavním úkolem nového předsedy obnovit důvěru voličů ve stranu před parlamentními volbami, které se musí uskutečnit do konce listopadu. Japonská média s odvoláním na představitele LDP uvádějí, že volby budou pravděpodobně vypsány na 7. nebo 14. listopadu.

Kišida v projevu řekl, že jeho prioritou bude řešení „národních krizí“, včetně problému ekonomiky zasažené pandemií covidu a klesající porodnosti a rychlého stárnutí populace. Slíbil také pracovat na zmenšení rozdílů v příjmech bohatých a chudých občanů, které se značně prohloubily za vlády expremiéra Abeho.

Analytici nicméně uvádějí, že nástup Kišidy nebude pro Japonsko znamenat velké politické změny. V zahraniční politice je Kišida zastáncem posilování obrany Japonska a bezpečnostních vztahů se Spojenými státy tváří v tvář stále větší rozpínavosti Číny v oblasti. Zároveň ale podporuje zachování důležitých ekonomických vztahů s Čínou, píše agentura Reuters.

„Kišida je zárukou stability, nebude dělat problémy a bude se řídit tím, co mu řeknou elitní technokrati,“ prohlásil Jesper Koll z tokijské investiční společnosti Monex Group, podle nějž je volba Kišidy vítězstvím pro establishment. 

Přívítal Obamu v Hirošimě

Kišida byl nejdéle sloužícím ministrem zahraničí v poválečné historii Japonska. V roce 2016 se podílel na organizaci historické návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v Hirošimě, která se v roce 1945 stala terčem amerického jaderného bombardování.

V lednu 2017 navštívil Kišida v rámci své cesty po několika evropských státech i Českou republiku, kde jednal se svým tehdejším protějškem Lubomírem Zaorálkem (ČSSD) a sešel se také s organizátory akcí, které připomněly 60 let od obnovení diplomatických vztahů mezi Českem a Japonskem.

V minulosti působil také jako státní ministr pro záležitosti Okinawy či státní ministr pro záležitosti spotřebitelů. Místopředseda japonské vlády a ministr financí Taró Aso o něm v loňském roce prohlásil, že Kišida je politikem „pro mír, ne pro problémové časy“. Kišida před nedávnem slíbil, že pokud se stane premiérem, tak prosadí masivní soubor opatření na podporu domácí ekonomiky zasažené koronavirovou krizí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 2 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 3 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 4 hhodinami

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 4 hhodinami

VideoRusko likviduje ukrajinská města do základů, říká zpravodajka Stomatová

Čtvrteční dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovaný ruskému vůdci Vladimiru Putinovi je na Ukrajině vnímán spíše tak, že byl určen pro Spojené státy, uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová v Interview ČT24. „Dostali jsme se do patové situace, kdy delegace nejednají, takže otázka je, jak znovu komunikaci mezi Ruskem, Ukrajinou a USA rozproudit,“ uvedla. Rusku se zároveň na frontě nedaří postupovat, kvůli čemuž stupňuje tlak na ukrajinská města poblíž frontové linie. „Rusko města likviduje do základů. Některá vypadají mnohem hůř než kdysi Avdijivka,“ poznamenala zpravodajka s odkazem na Kosťantynivku. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 6 hhodinami

Na Tchaj-wanu má zájem o spolupráci vláda i opozice, poučme se, řekl Vystrčil

Navýšení fondu pro investice českých a tchajwanských firem nebo zvýšení počtu letů mezi Prahou a Tchaj-pejí řadí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) mezi hlavní přínosy své cesty na Tchaj-wan. Sdělil to po návratu z pětidenní mise, kterou uskutečnil k nelibosti pevninské Číny a bez podpory vlády. Jako další přínos uvedl podpis pěti memorand o spolupráci, ať už mezi podnikateli, nebo mezi Univerzitou Karlovou a tchajwanskými univerzitami.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Za krádež vzácné rumunské přilby poslal nizozemský soud do vězení tři muže

Nizozemský soud za účast na krádeži 2500 let staré přilby zapůjčené z Rumunska poslal v pátek tři muže na téměř čtyři roky za mříže, informovaly agentury AP a AFP. Pachatelé v lednu 2025 ukradli z muzea Drents v nizozemském Assenu zdobenou přilbu z Cotsofenešti a tři zlaté náramky, které patří mezi nejcennější rumunské národní poklady.
před 8 hhodinami
Načítání...