V primárkách japonské vládní strany uspěl „politik pro mír“ Kišida. Nejspíš se stane premiérem

Ve druhém kole primárek japonské vládní Liberálnědemokratické strany (LDP) zvítězil bývalý ministr zahraničí Fumio Kišida. V hlasování o příštím předsedovi porazil ministra zodpovědného za kampaň k očkování proti nemoci covid-19 Tara Kóna, uvedla agentura AP. Nový šéf LDP má velkou šanci se stát příštím japonským premiérem, protože strana má v parlamentu většinu.

Kišida podle zahraničních agentur uspěl, protože měl silnější pozici mezi poslanci i vysokými funkcionáři strany. Kóno měl naopak výraznější podporu zástupců řadových členů LDP, sympatizantů a voličů strany a těšil se také podpoře médií. Kišida je považován za kritika stávajícího premiéra Jošihideho Sugy i jeho předchůdce Šinzóa Abeho.

Nový šéf LDP by měl v pondělí předstoupit před parlament a nechat se zvolit novým japonským premiérem.

Ve volbách hlasovali zákonodárci i zástupci členů LDP. Zatímco v prvním kole dostal Kišida jen o jeden hlas více než Kóno a nikdo z kandidátů nezískal většinu, v druhém kole se počet volitelů snížil, což zvýšilo váhu zákonodárců. Kišida tak nakonec vyhrál poměrem 257 ku 170 hlasům. O post šéfa strany se ucházely i dvě političky, což je v Japonsku stále dosti nezvyklá záležitost. Ani jedna se ale nedostala do druhého kola.

Obnovit důvěru

Nynější předseda strany a vlády Jošihide Suga začátkem září nečekaně oznámil, že mandát obhajovat nebude. Suga stanul v čele vlády v loňském roce a zpočátku se těšil velké popularitě, která dosahovala kolem sedmdesáti procent. Během roku ale klesla až na třicet procent.

Kritici vládě vyčítají špatný přístup k epidemii covidu-19, organizaci olympijských her v době pandemie a také korupční skandály funkcionářů LDP. Podle tisku bude hlavním úkolem nového předsedy obnovit důvěru voličů ve stranu před parlamentními volbami, které se musí uskutečnit do konce listopadu. Japonská média s odvoláním na představitele LDP uvádějí, že volby budou pravděpodobně vypsány na 7. nebo 14. listopadu.

Kišida v projevu řekl, že jeho prioritou bude řešení „národních krizí“, včetně problému ekonomiky zasažené pandemií covidu a klesající porodnosti a rychlého stárnutí populace. Slíbil také pracovat na zmenšení rozdílů v příjmech bohatých a chudých občanů, které se značně prohloubily za vlády expremiéra Abeho.

Analytici nicméně uvádějí, že nástup Kišidy nebude pro Japonsko znamenat velké politické změny. V zahraniční politice je Kišida zastáncem posilování obrany Japonska a bezpečnostních vztahů se Spojenými státy tváří v tvář stále větší rozpínavosti Číny v oblasti. Zároveň ale podporuje zachování důležitých ekonomických vztahů s Čínou, píše agentura Reuters.

„Kišida je zárukou stability, nebude dělat problémy a bude se řídit tím, co mu řeknou elitní technokrati,“ prohlásil Jesper Koll z tokijské investiční společnosti Monex Group, podle nějž je volba Kišidy vítězstvím pro establishment. 

Přívítal Obamu v Hirošimě

Kišida byl nejdéle sloužícím ministrem zahraničí v poválečné historii Japonska. V roce 2016 se podílel na organizaci historické návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v Hirošimě, která se v roce 1945 stala terčem amerického jaderného bombardování.

V lednu 2017 navštívil Kišida v rámci své cesty po několika evropských státech i Českou republiku, kde jednal se svým tehdejším protějškem Lubomírem Zaorálkem (ČSSD) a sešel se také s organizátory akcí, které připomněly 60 let od obnovení diplomatických vztahů mezi Českem a Japonskem.

V minulosti působil také jako státní ministr pro záležitosti Okinawy či státní ministr pro záležitosti spotřebitelů. Místopředseda japonské vlády a ministr financí Taró Aso o něm v loňském roce prohlásil, že Kišida je politikem „pro mír, ne pro problémové časy“. Kišida před nedávnem slíbil, že pokud se stane premiérem, tak prosadí masivní soubor opatření na podporu domácí ekonomiky zasažené koronavirovou krizí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezidenti USA a Íránu elektronicky podepsali memorandum o porozumění

Poté, co prezidenti Spojených států a Íránu ve středu elektronicky podepsali memorandum o porozumění otevírající cestu k mírové dohodě, začala platit všechna jeho ujednání. Podle Pákistánu, který jednání mezi oběma stranami zprostředkoval, má Írán okamžitě otevřít blokovaný Hormuzský průliv a USA ukončit blokádu íránských přístavů. Po podpisu nadále panují nejasnosti ohledně oficiální ceremonie, která se měla za účasti vysokých představitelů obou zemí konat ve Švýcarsku, napsaly tiskové agentury.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zveřejnily memorandum s Íránem. Obsahuje bilionový fond i celistvost Libanonu

V rámcové dohodě mezi USA a Íránem, o níž informoval americký prezident Donald Trump na konci minulého týdne, je uveden soukromý fond v hodnotě tři sta miliard dolarů (6,2 bilionu korun). Podle zdroje agentury Reuters je cílem fondu podpořit investice do Íránu a více než polovina částky již byla vyčleněna. Součástí memoranda, které ve středu večer SELČ zveřejnil Washington, je i zachování územní celistvosti Libanonu a volná plavba Hormuzským průlivem na šedesát dní.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Lídři G7 se shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny

Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny. Země se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení hlav států a vlád Spojených států, Německa, Spojeného království, Francie, Itálie, Japonska a Kanady. Dále se lídři shodli na záměru snížit závislost na vnějších dodavatelích důležitých surovin. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jednomyslně přijali dohromady devět prohlášení.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 11 hhodinami

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
před 12 hhodinami

Proruští aktivisté z Pobaltí prchají do Běloruska a vydávají se na propagandistickou misi

Antanas Kandrotas, proti kterému v současné době probíhá soudní řízení v Litvě a který na začátku května nečekaně odcestoval do Minsku, se objevil v Bělorusku po boku kontroverzního lotyšského politika Aleksejse Roslikovse. Oba muži navázali kontakty již během pandemie covidu-19 a společně se svými spolupracovníky v Estonsku pomáhali organizovat proruská hnutí.
před 12 hhodinami

Ukrajina hlásí čtyři mrtvé po ruských útocích na Slovjansk a Záporoží

Čtyři lidé zahynuli po ruských útocích na východoukrajinská města Slovjansk a Záporoží. Informovaly o tom místní úřady s tím, že další lidé utrpěli zranění. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské útoky zranily několik lidí v pohraničních regionech na západě Ruska.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rutte potvrdil, že Česko loni nesplnilo závazek dávat na obranu dvě procenta HDP

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte potvrdil, že Česká republika a rovněž Slovinsko a Albánie loni nesplnily závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Podle Rutteho ale česká vláda tvrdě pracuje na tom, aby se jí podařilo dvouprocentní závazek splnit letos. Rutte to uvedl na tiskové konferenci v Bruselu před čtvrtečním jednáním ministrů obrany zemí NATO.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...