Minutou ticha a apelem na japonskou vládu k podepsání dohody OSN o zákazu jaderných zbraní si zhruba tisícovka lidí v japonské Hirošimě připomněla 75 let od výbuchu atomové bomby. Vzpomínková akce musela být drasticky omezena kvůli současné koronavirové krizi, připomínají zahraniční média.
Pietní ceremonie v hirošimském parku Míru se každoročně účastní desítky tisíc lidí. Letos byl vstup kromě představitelů státu a města povolen pouze přeživším tragédie a jejich rodinám, kteří dodržovali odstupy a tváře si zakrývali rouškami.
Letošní vzpomínkový akt navštívilo podle Japan Times asi 880 lidí. Zahraniční zastoupení ale bylo podobné jako v předchozích letech, když na místo dorazilo asi 80 zástupců jiných států.
Podle zpravodajky ČT v Asii Barbory Šámalové se tak tento rok akce účastní ani ne deset procent obvyklého počtu lidí. „Musel být omezen tradiční program, který má každý rok svůj přesný řád,“ uvedla Šámalová. Letos tak chyběl například zpěv sboru občanů Hirošimy, který nahradilo vystoupení hráče na piano a sólového zpěváka.
Během obřadu, který byl streamován na internetu, se v 8:15 místního času (1:15 SELČ), tedy ve stejný čas, kdy nad městem vybuchla bomba, parkem rozezněl zvon.
„Jediná atomová bomba 6. srpna 1945 zničila naše město. Tehdy se říkalo, že tu nic po 75 let neporoste,“ řekl během akce starosta Hirošimy Kazumi Macui. „Hirošima se přesto vzpamatovala a stala se symbolem míru,“ dodal.
Výzva k podepsání dohody o zákazu jaderných zbraní
Japonský premiér Šinzó Abe v proslovu ubezpečil, že Japonsko se zákazem jaderných zbraní souhlasí, ale zároveň řekl, že svět se jich nezbaví přes noc. „Úlohou Japonska je sloužit jako most mezi různými stranami a trpělivě podporovat jejich dialog, abychom dosáhli světa bez jaderných zbraní,“ uvedl ministerský předseda.
„Abeho slova neodpovídají jeho činům,“ kritizoval premiéra 47letý Manabu Iwasa, který do parku přišel uctít památku svého otce, přeživšího tragédie, jenž ve věku 87 let zemřel letos v březnu.
„Mnoho přeživších premiér země, která nepodepsala dohodu o zákazu jaderných zbraní, uráží,“ uvedla 84letá Keiko Oguraová, které bylo v době výbuchu bomby osm let.
S dohodou OSN o zákazu jaderných zbraní před dvěma lety souhlasily dvě třetiny všech států, které organizace sdružuje. Dokument dosud ratifikovalo 32 zemí. Úmluvu nepodepsaly jaderné velmoci včetně Spojených států, Británie, Číny, Francie či Ruska.
„Žádám japonskou vládu, aby dbala volání (přeživších útoku) po podpisu a ratifikaci a Japonsko se stalo součástí dohody o zákazu jaderných zbraní,“ uvedl starosta Hirošimy Macui. Vyzval také světové lídry, obzvláště ty, kteří stojí v čele jaderných velmocí, aby do Hirošimy přijeli a na vlastní oči viděli dopady výbuchu bomby.
Svržení atomové bomby z amerického letadla na Hirošimu zabilo v roce 1945 kolem 140 tisíc civilistů, tisíce zemřely později na následky zranění a radiace. Další útok na Nagasaki o tři dny později připravil o život přibližně 70 tisíc lidí. Japonsko kapitulovalo o šest dní později.
Atomové zbraně jsou nemorální, zdůraznil papež
Papež František u příležitosti výročí útoku na Hirošimu vyzval k míru a zopakoval, že nejen použití atomových zbraní, ale jejich pouhé držení je nemorální. „Nikdy nebylo jasnější, že pro vzkříšení míru potřebují všichni lidé vzdát se válečných zbraní, zejména těch nejsilnějších a nejničivějších: jaderných zbraní, které mohou ochromit a zničit celá města, celé země,“ uvedl František.
V poselství připomněl, že během své loňské návštěvy Japonska se modlil u památníku v Hirošimě a setkal se s lidmi, kteří jaderné bombardování přežili. „Využití atomové energie pro válečné účely je nemorální, stejně jako je nemorální držení jaderných zbraní,“ zopakoval svá tehdejší slova.
Vatikán patřil k prvním zemím, které podepsaly a ratifikovaly smlouvu OSN o zákazu jaderných zbraní, a sám František šel dále než kterýkoli papež před ním, když v roce 2017 řekl, že nejen použití, ale pouhé držení jaderných zbraní je „odsouzeníhodné“. Předtím církevní učení tvrdilo, že jaderné zastrašování může být mezitím morálně přijatelné, pokud bylo použito k vzájemnému, ověřitelnému jadernému odzbrojení, připomněla AP.
Památku obětí útoku v Hirošimě si připomněl i český prezident Miloš Zeman, který starostovi Hirošimy Kazumimu Macuimu poslal kondolenční dopis. V textu, který ve čtvrtek zveřejnil Pražský hrad, vyjádřil Zeman lítost nad tehdejší smrtí desítek tisíc lidí a naději, že jaderné zbraně v budoucnu už zabíjet nebudou.
