MMF mírně zhoršil odhad růstu globální ekonomiky. Případné zrychlení závisí i na řešení obchodních sporů

Světová ekonomika letos vykáže růst o 3,2 procenta, příští rok pak tempo růstu zrychlí na 3,5 procenta. V aktualizaci svého jarního výhledu to v úterý uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Předchozí výhled z dubna tak fond pro oba roky zhoršil o 0,1 procentního bodu, hlavně kvůli očekávanému zhoršení v mladých tržních ekonomikách a v rozvojových zemích.

Fond poznamenal, že globální růst zůstává utlumený. Od dubna Spojené státy dál zvýšily cla na dovoz některého čínského zboží, na což Peking odpověděl stejným krokem. Další eskalaci se však podařilo odvrátit na červnovém summitu skupiny největších ekonomik světa G20.

Nicméně globální dodavatelské řetězce u technologického zboží nadále ohrožuje výhled sankcí ze strany USA. Pokračuje také nejistota spojená s odchodem Británie z Evropské unie, zatímco rostoucí geopolitické napětí zvyšuje ceny energií.

Doposud zveřejněné letošní údaje o růstu hrubého domácího produktu spolu s všeobecně nižší inflací naznačují, že globální aktivita letos bude slabší, než se čekalo. Investice a poptávka po zboží dlouhodobé spotřeby, jako jsou například auta, jsou slabé a firmy i domácnosti stále váhají s dlouhodobými výdaji. To není příznivé ani pro globální obchod, v rámci kterého mají stroje a zboží dlouhodobé spotřeby významný podíl, upozornil MMF. 

Měnový fond rovněž varoval, že předpokládané zrychlení tempa růstu v příštím roce je nejisté a předpokládá stabilizaci v rozvíjejících se a rozvojových zemích, které jsou nyní pod tlakem, a pokrok v řešení rozporů v obchodní politice.

Fond upozorňuje i na další případy zpomalení aktivity. Patří mezi ně pokračující napětí v obchodě a v technologickém sektoru, což zhoršuje celkovou náladu a zpomaluje investice. Je to i dlouhodobě zvýšená nechuť investorů k rizikovějším transakcím a růst tlaků způsobujících dezinflaci, tedy zpomalení růstu spotřebitelských cen. Ty způsobují potíže s obsluhou dluhu, omezují možnosti měnové politiky v boji se zpomalováním růstu ekonomiky a přispívají k tomu, že nepříznivé šoky jsou obtížněji odbouratelné.

Pozitivnější výhled pro USA

MMF dodal, že pozitivním překvapením je růst v rozvinutých zemích, kde zlepšil výhled na letošní rok o 0,1 bodu na 1,9 procenta. Na příští rok fond nechal výhled beze změny na 1,7 procenta. Fond vidí pozitivněji hlavně růst ekonomiky Spojených států a mírně také růst Británie. Výhled eurozóny a Kanady však ponechal beze změny a mírně zhoršil výhled Japonska. 

Naopak u rozvíjejících se a rozvojových zemí fond zhoršil očekávaný výkon, jsou za tím převážně problémy regionálního charakteru. Letos má HDP v těchto zemích vzrůst o 4,1 procenta, což je o 0,3 procentního bodu méně, než fond dosud předpokládal. Příští rok ve skupině těchto zemí růst v úhrnu zrychlí na 4,7 procenta, zatímco v dubnu fond růst odhadoval na 4,8 procenta. MMF zhoršil letošní výhled pro všechny regiony, vyjma rozvíjejících se zemí Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Výbor doporučil sněmovně schválit rozpočet, opoziční úpravy nepodpořil

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil plénu schválení návrhu letošního státního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun. Usnesení podpořili poslanci koalice ANO, SPD a Motoristů, opoziční zákonodárci byli proti nebo se hlasování zdrželi. Výbor nepodpořil žádný ze čtyř podaných opozičních požadavků na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Vládní tábor do výboru žádnou úpravu nepředložil.
12:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny nemovitostí loni vzrostly průměrně o dvanáct procent

Ceny nemovitostí stouply loni v Česku v celorepublikovém průměru meziročně o dvanáct procent, nájemní bydlení v některých regionech až o deset procent. Aktivitu na realitním trhu táhne Praha, u starší zástavby i Ústecký kraj. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace a společnosti Flat Zone.
09:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zadlužení Čechů loni stouplo o dvanáct procent, nejvíce od roku 2021

Zadlužení obyvatel Česka loni vzrostlo meziročně o dvanáct procent na 4,05 bilionu korun. Je to nejvyšší růst od roku 2021. Objem nespláceného dluhu meziročně stoupl o 7,5 procenta na 35,2 miliardy korun. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací poskytnutých společností CRIF - Czech Credit Bureau.
před 3 hhodinami

Americký přepravní gigant žádá po zrušení Trumpových cel „plnou refundaci“

Americký přepravce zásilek FedEx v pondělí podal žalobu požadující kompenzace za cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem, která minulý týden zrušil Nejvyšší soud USA. Podle agentury Reuters jde o zatím jeden z nejvýznamnějších pokusů o získání náhrady za tato cla a předpokládá se, že bude následovat vlna dalších žalob.
včera v 12:31

Nejistota ohledně Trumpových cel dopadá i na české firmy

Spojené státy přestanou v úterý vybírat cla, která koncem minulého týdne zrušil americký Nejvyšší soud. Ten je označil za nezákonná. Místo toho ale mají začít platit nová cla, která americký prezident Donald Trump uvalil na základě jiné právní úpravy v reakci na rozhodnutí soudu. Nepřehledná celní politika dopadá i na české firmy.
včera v 06:01

USA přestanou v úterý vybírat cla, která soud označil za nezákonná

Americký Úřad celní a hraniční ochrany (CBP) zastaví v úterý výběr cel uložených na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA). Vyplývá to z oznámení zveřejněného v systému CSMS, což je oficiální komunikační platforma americké celní správy. V pátek Nejvyšší soud USA označil tato cla za nezákonná.
23. 2. 2026Aktualizováno23. 2. 2026

Za protispotřebitelské praktiky rozdal loni ERÚ rekordní pokuty

Energetický regulační úřad (ERÚ) uložil vloni obchodníkům za praktiky, které poškozují spotřebitele, pokuty za 18,5 milionu korun. Jde o rekordní částku za více než dvacetileté fungování úřadu. Za poslední dva roky se objem pokut více než zdvojnásobil. Součástí loňských sankcí byla i zatím nejvyšší samostatná pokuta šest milionů korun pro společnost Elgas Energy. Roste i počet případů takzvaných energošmejdů, informoval v pondělí ERÚ.
23. 2. 2026

Prezident Pavel nebude vetovat rozpočet

Prezident Petr Pavel nebude vetovat návrh letošního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun, i když podle odborníků porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. V rozhovoru pro server denik.cz řekl, že prezident by neměl vládě stanovovat, jaký má mít rozpočet. Premiér Andrej Babiš (ANO) prezidentův krok ocenil.
23. 2. 2026Aktualizováno23. 2. 2026
Načítání...