MMF mírně zhoršil odhad růstu globální ekonomiky. Případné zrychlení závisí i na řešení obchodních sporů

Světová ekonomika letos vykáže růst o 3,2 procenta, příští rok pak tempo růstu zrychlí na 3,5 procenta. V aktualizaci svého jarního výhledu to v úterý uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Předchozí výhled z dubna tak fond pro oba roky zhoršil o 0,1 procentního bodu, hlavně kvůli očekávanému zhoršení v mladých tržních ekonomikách a v rozvojových zemích.

Fond poznamenal, že globální růst zůstává utlumený. Od dubna Spojené státy dál zvýšily cla na dovoz některého čínského zboží, na což Peking odpověděl stejným krokem. Další eskalaci se však podařilo odvrátit na červnovém summitu skupiny největších ekonomik světa G20.

Nicméně globální dodavatelské řetězce u technologického zboží nadále ohrožuje výhled sankcí ze strany USA. Pokračuje také nejistota spojená s odchodem Británie z Evropské unie, zatímco rostoucí geopolitické napětí zvyšuje ceny energií.

Doposud zveřejněné letošní údaje o růstu hrubého domácího produktu spolu s všeobecně nižší inflací naznačují, že globální aktivita letos bude slabší, než se čekalo. Investice a poptávka po zboží dlouhodobé spotřeby, jako jsou například auta, jsou slabé a firmy i domácnosti stále váhají s dlouhodobými výdaji. To není příznivé ani pro globální obchod, v rámci kterého mají stroje a zboží dlouhodobé spotřeby významný podíl, upozornil MMF. 

Měnový fond rovněž varoval, že předpokládané zrychlení tempa růstu v příštím roce je nejisté a předpokládá stabilizaci v rozvíjejících se a rozvojových zemích, které jsou nyní pod tlakem, a pokrok v řešení rozporů v obchodní politice.

Fond upozorňuje i na další případy zpomalení aktivity. Patří mezi ně pokračující napětí v obchodě a v technologickém sektoru, což zhoršuje celkovou náladu a zpomaluje investice. Je to i dlouhodobě zvýšená nechuť investorů k rizikovějším transakcím a růst tlaků způsobujících dezinflaci, tedy zpomalení růstu spotřebitelských cen. Ty způsobují potíže s obsluhou dluhu, omezují možnosti měnové politiky v boji se zpomalováním růstu ekonomiky a přispívají k tomu, že nepříznivé šoky jsou obtížněji odbouratelné.

Pozitivnější výhled pro USA

MMF dodal, že pozitivním překvapením je růst v rozvinutých zemích, kde zlepšil výhled na letošní rok o 0,1 bodu na 1,9 procenta. Na příští rok fond nechal výhled beze změny na 1,7 procenta. Fond vidí pozitivněji hlavně růst ekonomiky Spojených států a mírně také růst Británie. Výhled eurozóny a Kanady však ponechal beze změny a mírně zhoršil výhled Japonska. 

Naopak u rozvíjejících se a rozvojových zemí fond zhoršil očekávaný výkon, jsou za tím převážně problémy regionálního charakteru. Letos má HDP v těchto zemích vzrůst o 4,1 procenta, což je o 0,3 procentního bodu méně, než fond dosud předpokládal. Příští rok ve skupině těchto zemí růst v úhrnu zrychlí na 4,7 procenta, zatímco v dubnu fond růst odhadoval na 4,8 procenta. MMF zhoršil letošní výhled pro všechny regiony, vyjma rozvíjejících se zemí Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Inflace v lednu zpomalila na 1,6 procenta, byla nejnižší za devět let

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil předběžný odhad lednové inflace. Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, zlevnily energie. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta. ČSÚ zveřejnil také údaje o maloobchodní tržbách. Ty bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni meziročně stouply o 3,5 procenta, o rok dříve vzrostly o 4,6 procenta.
09:23Aktualizovánopřed 53 mminutami

Na pokutách a nedoplatcích se loni vybralo rekordních 150 milionů korun

Celníci a policisté loni vybrali kolem 150 milionů korun na pokutách a nedoplatcích, jde o rekordní sumu. Týká se to jízdy bez elektronické dálniční známky, neuhrazení mýtného nebo dluhů na starších pokutách. Sem patří například nezaplacení pokut za dopravní přestupky, dluhy vůči zdravotním pojišťovnám, ale třeba i neuhrazené poplatky za popelnice.
včera v 06:31

Nízké výnosy a vysoké poplatky. Studie poukazuje na problémy penzijního spoření

Systém dobrovolného penzijního spoření dlouhodobě neplní svou základní roli, tedy zajistit lidem smysluplný doplněk ke státnímu důchodu, tvrdí studie think-tanku Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR. Podle analýzy jsou jedním z hlavních problémů extrémně nízké výnosy, což práce ilustruje na srovnání se Švédskem a Slovenskem. Podle Asociace penzijních společností ČR (APS ČR) ovšem studie porovnává enormně odlišné systémy, a dochází tak k nerelevantním závěrům.
3. 2. 2026

Čeští turisté dobývají Polsko, loni jich bylo okolo půl milionu

Balt, ale také horské resorty nebo historické a kulturní památky lákají stále více Čechů do Polska. Podle dat polského statistického úřadu za rok 2025 je zřejmé, že loni opět rekordně přibylo českých turistů. I tématu rozvoje turistického ruchu mezi Českem a Polskem se věnuje nová epizoda publicistického pořadu ČT Bilance s podtitulem Polský ekonomický zázrak.
2. 2. 2026Aktualizováno2. 2. 2026

Rozpočet byl v lednu v přebytku 32,4 miliardy, výdaje omezilo provizorium

Státní rozpočet skončil v lednu přebytkem 32,4 miliardy korun. Výsledek nicméně ovlivnilo rozpočtové provizorium, které limituje státní výdaje, uvedlo ministerstvo financí. Naposledy byl rozpočet v lednu přebytkový v roce 2022, kdy rovněž Česko fungovalo v rozpočtovém provizoriu. Loni v lednu byl schodek 11,2 miliardy.
2. 2. 2026Aktualizováno2. 2. 2026

Je poslední den pro přiznání k dani z nemovitosti

Pondělí 2. února je posledním termínem pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí. Povinnost se týká těch, kteří loni získali novou nemovitost, některou svou nemovitost prodali nebo provedli její úpravy, které ovlivňují výši daně. Daň je splatná 1. června. Pokud ji finanční úřad vyměří nad pět tisíc korun, lze ji rozdělit do splátek, kdy první je splatná 1. června a druhá do konce listopadu.
2. 2. 2026

Polovina zákazníků dle obchodníků volí samoobslužné pokladny

V českých obchodech přibývá samoobslužných pokladen a roste počet prodejen bez personálu. Obchodníci investují do rozvoje technologií a stále častěji využívají umělou inteligenci. Třeba v roce 2024 na tyto účely vydali dvanáct miliard korun. Nemalá část peněz směřuje také na analýzy nákupního chování zákazníků a rozvoj věrnostních programů. Samoobslužné pokladny podle obchodníků využívá zhruba polovina zákazníků – častěji ti s menším nákupem a mladší generace. Část spotřebitelů ale stále preferuje obsluhu.
2. 2. 2026

Vláda se může dostat do sporu s prezidentem i kvůli rozpočtu

Vládu možná čeká spor s prezidentem o státní rozpočet na letošní rok. Schválila návrh se schodkem 310 miliard korun. Podle Národní rozpočtové rady je ale plánovaný deficit o 63 miliard vyšší, než připouští platný zákon. Prezident Petr Pavel už dříve uvedl, že by měl problém takový rozpočet podepsat. Poslanci začnou předlohu projednávat v prvním čtení 11. února. Sněmovní opozice plánuje navrhnout přesuny za desítky miliard. O změnách uvažují i někteří koaliční poslanci.
1. 2. 2026
Načítání...