Čína a USA obnoví obchodní jednání, Washington zatím další cla nezavede

Americký prezident Donald Trump a čínský prezident Si Ťin-pching se v sobotu na napjatě sledované schůzce na okraj summitu zemí G20 domluvili na pokračování jednání o vzájemné obchodní dohodě, která má vyřešit celní válku. Samotný summit G20 pak opět v závěrečném prohlášení neuvedl výslovný závazek boje proti ochranářství. Vyzval ale k podpoře volného a spravedlivého obchodního prostředí. Součástí závěrů ze summitu je i závazek boje proti klimatu, ačkoli USA si původně nepřály, aby se komuniké o tomto tématu zmiňovalo.

Šéf Bílého domu označil schůzku za vynikající, obě země jsou podle něj teď opět „na správné cestě“. Uvedl také, že prozatím nehodlá zavádět další cla na dovoz čínského zboží, jak dosud plánoval (šlo by o zboží, jehož roční dovoz do USA přesahuje 300 miliard dolarů, tedy 6,8 bilionu korun). Dodal, že Čína začne kupovat více amerických zemědělských produktů. 

Trump také uvedl, že čínský výrobce telekomunikačních zařízení Huawei bude moci nakupovat produkty od amerických dodavatelů. „Americké podniky mohou prodávat svá zařízení firmě Huawei,“ řekl Trump na tiskové konferenci. „Mluvíme o zařízeních, se kterými není spojen žádný větší problém týkající se národní bezpečnosti,“ dodal.

Spojené státy v polovině května zařadily Huawei na černou listinu, což znamená, že americké podniky potřebují zvláštní povolení, pokud chtějí této čínské firmě dodávat své produkty. Americké tajné služby podezírají Huawei ze spolupráce s čínskou rozvědkou, což ale Huawei dlouhodobě popírá.

Celní válka mezi USA a Čínou se naplno rozhořela loni v březnu, kvůli sporu trpí světová ekonomika i finanční trhy. Společné rozhovory, jejichž výsledkem měla být obchodní dohoda, ztroskotaly v květnu. 

V rámci obchodní války už Washington zavedl cla na čínské zboží, jehož roční dovoz do USA dosahuje zhruba 250 miliard dolarů. Čína odpověděla odvetnými cly na dovoz z USA v roční hodnotě 110 miliard dolarů.

Pokud by Spojené státy zavedly i další cla, jak Trump zvažoval, byl by clem zatížen prakticky celý dovoz z Číny do USA.

Podle čínské státní agentury Nová Čína se prezidenti dohodli na „obnovení obchodních rozhovorů mezi oběma zeměmi na základě rovnosti a vzájemného respektu“.

Oba prezidenti vyjadřovali optimistická očekávání již při příchodu na sobotní jednání. Před jeho začátkem čínský prezident řekl, že dává přednost dialogu před konfrontací. Trump zase dal najevo, že pokud uzavře s Pekingem „spravedlivou“ dohodu, půjde o historický úspěch.

Dohoda už prý byla téměř hotova

Japonská schůzka amerického a čínského prezidenta, někdy označovaná jako setkání G-2, ukončuje šestitýdenní značně vyhrocenou fázi obchodní války, během níž získal spor obou zemí rysy nové studené války, uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Připomněl zároveň, že americký ministr financí Steven Mnuchin se před několika dny nechal slyšet, že počátkem května už byla obchodní dohoda Spojených států a Číny z 90 procent hotova. Pak však – jak věc interpretuje americká strana – Peking odmítl kvůli obchodní úmluvě náležitě změnit příslušnou čínskou legislativu, což si Američané vyložili jako zásadní zpronevěření se již dojednanému závazku.

Trump následně rozhodl o zavedení nové sady svých cel na čínský dovoz do USA. Přitom ještě stačil pohrozit sadou další, která by už vedla k citelnému celnímu zatížení veškerého čínského dovozu do USA. Tato nová cla, na dovoz v ročním objemu zhruba 300 miliard dolarů, ale nakonec zavedena nebudou, jak se právě v sobotu obě strany v Ósace také dohodly.

Šéfka MMF vyzvala země ke snížení cel

Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová vyzvala země G20 ke snížení cel a odstranění obchodních bariér. Světová ekonomika se kvůli nim dostala do potíží.

„Ačkoliv je obnovení obchodních rozhovorů mezi Spojenými státy a Čínou vítáno, už zavedená cla světovou ekonomiku brzdí. Nevyřešené záležitosti s sebou do budoucna nesou vysokou míru nejistoty,“ uvedla šéfka měnového fondu v prohlášení vydaném po skončení summitu.

Skupinu G20 tvoří Argentina, Austrálie, Brazílie, Británie, Čína, Francie, Indie, Indonésie, Itálie, Japonsko, Jihoafrická republika, Jižní Korea, Kanada, Mexiko, Německo, Rusko, Saúdská Arábie, Turecko, USA a jako samostatný dvacátý člen Evropská unie.

Lídři G20 podporují volný obchod a ochranu klimatu

Závazek boje proti protekcionismu v závěrech summitu G20 chybí už druhý rok po sobě. Země však jasně potvrdily potřebu politiky směřující k bezproblémovým obchodním vztahům, uvedl japonský premiér Šinzó Abe, který byl hostitelem vrcholné schůzky. „Usilujeme o vytvoření svobodného, spravedlivého, nediskriminačního, transparentního, předvídatelného a stabilního obchodního a investičního prostředí a o zachování otevřenosti trhů,“ citovala japonská agentura Kjódó ze závěrečného prohlášení.

Japonský premiér také potvrdil, že lídři zemí G20 se shodli na stanovisku ohledně změn klimatu, ačkoli mezi nimi v názorech na tuto otázku přetrvávají velké rozdíly.

Německá kancléřka Angela Merkelová uvedla, že Spojené státy nakonec přistoupily na to, že ostatní země v prohlášení potvrdí svůj závazek ohledně ochrany klimatu. Skupina G20 se rovněž mimo jiné shodla na potřebě skoncovat do roku 2050 s vypouštěním plastického odpadu do moří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...