Americký prezident Donald Trump a čínský prezident Si Ťin-pching se v sobotu na napjatě sledované schůzce na okraj summitu zemí G20 domluvili na pokračování jednání o vzájemné obchodní dohodě, která má vyřešit celní válku. Samotný summit G20 pak opět v závěrečném prohlášení neuvedl výslovný závazek boje proti ochranářství. Vyzval ale k podpoře volného a spravedlivého obchodního prostředí. Součástí závěrů ze summitu je i závazek boje proti klimatu, ačkoli USA si původně nepřály, aby se komuniké o tomto tématu zmiňovalo.
Čína a USA obnoví obchodní jednání, Washington zatím další cla nezavede
Šéf Bílého domu označil schůzku za vynikající, obě země jsou podle něj teď opět „na správné cestě“. Uvedl také, že prozatím nehodlá zavádět další cla na dovoz čínského zboží, jak dosud plánoval (šlo by o zboží, jehož roční dovoz do USA přesahuje 300 miliard dolarů, tedy 6,8 bilionu korun). Dodal, že Čína začne kupovat více amerických zemědělských produktů.
Trump také uvedl, že čínský výrobce telekomunikačních zařízení Huawei bude moci nakupovat produkty od amerických dodavatelů. „Americké podniky mohou prodávat svá zařízení firmě Huawei,“ řekl Trump na tiskové konferenci. „Mluvíme o zařízeních, se kterými není spojen žádný větší problém týkající se národní bezpečnosti,“ dodal.
Spojené státy v polovině května zařadily Huawei na černou listinu, což znamená, že americké podniky potřebují zvláštní povolení, pokud chtějí této čínské firmě dodávat své produkty. Americké tajné služby podezírají Huawei ze spolupráce s čínskou rozvědkou, což ale Huawei dlouhodobě popírá.
Celní válka mezi USA a Čínou se naplno rozhořela loni v březnu, kvůli sporu trpí světová ekonomika i finanční trhy. Společné rozhovory, jejichž výsledkem měla být obchodní dohoda, ztroskotaly v květnu.
V rámci obchodní války už Washington zavedl cla na čínské zboží, jehož roční dovoz do USA dosahuje zhruba 250 miliard dolarů. Čína odpověděla odvetnými cly na dovoz z USA v roční hodnotě 110 miliard dolarů.
Pokud by Spojené státy zavedly i další cla, jak Trump zvažoval, byl by clem zatížen prakticky celý dovoz z Číny do USA.
Podle čínské státní agentury Nová Čína se prezidenti dohodli na „obnovení obchodních rozhovorů mezi oběma zeměmi na základě rovnosti a vzájemného respektu“.
Oba prezidenti vyjadřovali optimistická očekávání již při příchodu na sobotní jednání. Před jeho začátkem čínský prezident řekl, že dává přednost dialogu před konfrontací. Trump zase dal najevo, že pokud uzavře s Pekingem „spravedlivou“ dohodu, půjde o historický úspěch.
Dohoda už prý byla téměř hotova
Japonská schůzka amerického a čínského prezidenta, někdy označovaná jako setkání G-2, ukončuje šestitýdenní značně vyhrocenou fázi obchodní války, během níž získal spor obou zemí rysy nové studené války, uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Připomněl zároveň, že americký ministr financí Steven Mnuchin se před několika dny nechal slyšet, že počátkem května už byla obchodní dohoda Spojených států a Číny z 90 procent hotova. Pak však – jak věc interpretuje americká strana – Peking odmítl kvůli obchodní úmluvě náležitě změnit příslušnou čínskou legislativu, což si Američané vyložili jako zásadní zpronevěření se již dojednanému závazku.
Trump následně rozhodl o zavedení nové sady svých cel na čínský dovoz do USA. Přitom ještě stačil pohrozit sadou další, která by už vedla k citelnému celnímu zatížení veškerého čínského dovozu do USA. Tato nová cla, na dovoz v ročním objemu zhruba 300 miliard dolarů, ale nakonec zavedena nebudou, jak se právě v sobotu obě strany v Ósace také dohodly.
Šéfka MMF vyzvala země ke snížení cel
Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová vyzvala země G20 ke snížení cel a odstranění obchodních bariér. Světová ekonomika se kvůli nim dostala do potíží.
„Ačkoliv je obnovení obchodních rozhovorů mezi Spojenými státy a Čínou vítáno, už zavedená cla světovou ekonomiku brzdí. Nevyřešené záležitosti s sebou do budoucna nesou vysokou míru nejistoty,“ uvedla šéfka měnového fondu v prohlášení vydaném po skončení summitu.
Skupinu G20 tvoří Argentina, Austrálie, Brazílie, Británie, Čína, Francie, Indie, Indonésie, Itálie, Japonsko, Jihoafrická republika, Jižní Korea, Kanada, Mexiko, Německo, Rusko, Saúdská Arábie, Turecko, USA a jako samostatný dvacátý člen Evropská unie.
Lídři G20 podporují volný obchod a ochranu klimatu
Závazek boje proti protekcionismu v závěrech summitu G20 chybí už druhý rok po sobě. Země však jasně potvrdily potřebu politiky směřující k bezproblémovým obchodním vztahům, uvedl japonský premiér Šinzó Abe, který byl hostitelem vrcholné schůzky. „Usilujeme o vytvoření svobodného, spravedlivého, nediskriminačního, transparentního, předvídatelného a stabilního obchodního a investičního prostředí a o zachování otevřenosti trhů,“ citovala japonská agentura Kjódó ze závěrečného prohlášení.
Japonský premiér také potvrdil, že lídři zemí G20 se shodli na stanovisku ohledně změn klimatu, ačkoli mezi nimi v názorech na tuto otázku přetrvávají velké rozdíly.
Německá kancléřka Angela Merkelová uvedla, že Spojené státy nakonec přistoupily na to, že ostatní země v prohlášení potvrdí svůj závazek ohledně ochrany klimatu. Skupina G20 se rovněž mimo jiné shodla na potřebě skoncovat do roku 2050 s vypouštěním plastického odpadu do moří.
