Čína se rozhodla od 1. června uvalit dodatečná cla na americké zboží, jehož roční dovoz dosahuje 60 miliard dolarů (zhruba 1,4 bilionu korun). Cla budou činit až 25 procent a budou se týkat více než pěti tisíc amerických produktů, včetně baterií, kávy či špenátu, uvedla agentura AP. Peking tak reaguje na zvýšení cel ze strany USA, které minulý týden nařídil americký prezident Donald Trump. V pondělí Trump před odvetnými opatřeními varoval, nicméně později uvedl, že zatím nerozhodl o uvalení cel na další čínské zboží.
Spojené státy minulý týden zvýšily clo na dovoz čínského zboží v ročním objemu 200 miliard dolarů (4,6 bilionu korun) na 25 procent z dosavadních deseti. Tento krok Washington zdůvodnil tím, že Peking porušil sliby učiněné v rámci obchodních rozhovorů. Prezident Spojených států Donald Trump v pondělí na Twitteru varoval Čínu, že pokud přistoupí k odvetným opatřením na zvýšení amerických dovozních cel, bude to pro ni mít ještě vážnější důsledky.
Později americký prezident oznámil, že se koncem příštího měsíce na summitu skupiny zemí G20 v Japonsku setká se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Dodal, že by to mohla být velmi plodná schůzka. Upozornil rovněž, že obchodní dohoda s Čínou byla již z 95 procent hotova, když Peking změnil postoj a ustoupil od některých svých závazků.
Celní sazby se budou podle hlavního ekonoma Michala Brožky různit od pěti procent do 25 procent. „Pro názornost celkové exporty zboží z USA do Číny v roce 2018 činily zhruba 120 miliard dolarů. Čína je třetím největším exportním partnerem USA s podílem 7,2 procenta na celkových exportech. Stále věříme, že nakonec dohody bude dosaženo, ale krátkodobý vývoj je silně nejistý,“ říká Brožka.
Zvyšování cel odstartovalo loni v březnu
Celní válka mezi oběma velmocemi se naplno rozhořela loni v březnu, kdy Trump podepsal dekret o uvalení cel na dovoz čínského zboží v hodnotě až 60 miliard dolarů. Ve stejnou dobu vstoupila v platnost pětadvacetiprocentní cla na dovoz oceli a desetiprocentní cla na dovoz hliníku do USA, která se rovněž výrazně dotkla Číny.
O dalších clech ve výši 25 procent na čínské zboží, jehož roční dovoz dosahuje hodnoty 50 miliard dolarů, Trump rozhodl v polovině června. Následovala cla ve výši deseti procent na zboží za 200 miliard dolarů, která se nyní zvýšila na 25 procent.
Trump navíc nařídil Úřadu amerického obchodního zmocněnce (USTR), aby zahájil proces vedoucí k uvalení cel na téměř veškerý zbývající dovoz z Číny. Nyní nicméně uvedl, že o zavedení cel na další čínské zboží zatím nerozhodl.
Bílý dům se pomocí cel snaží vytvořit tlak na Peking, aby snížil přebytek Číny v obchodování se Spojenými státy. Cla jsou ale i reakcí na údajné krádeže duševního vlastnictví amerických podniků. Čína na americké kroky reaguje protiopatřeními.
Zvýšená nervozita z tohoto vývoje už negativně zasahuje rizikovější aktiva, jako jsou akcie, a naopak posilují americké či německé vládní dluhopisy. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, nakonec odepsal 2,4 procenta, Nasdaq pak 3,4 procenta. Panevropský akciový index STOXX 600 zase uzavřel pondělní obchodování se ztrátou 1,2 procenta.
V Americe nejvíce klesají akcie firem jako Apple, Boeing, Caterpillar nebo Nike. Další eskalace americko-čínsko obchodní válku má ale podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovnady minimálně jednu výhodu. „Trumpa dost možná odradí od toho, aby uvalil svá cla na zboží z Evropské unie, zejména na německá auta,“ říká Kovanda. A připomíná, že Trump má do 18. května lhůtu, aby rozhodl, zda rozpoutá obchodní válku i s EU.
„Pokud opravdu otevře druhou frontu své obchodní války, tu evropskou, zabolí to hlavně Německo, respektive Rakousko, které do Ameriky vyvážejí ve velkém auta a autodíly. To je však jen přímý vývoz. Po zahrnutí nepřímé expozice vůči USA je třeba k obzvláště ohroženým evropským státům připočíst ještě Česko, Slovensko a Maďarsko,“ dodává.
Jak se Trump zachová, bude záležet podle Kovandy i na tom, co od toho kroku očekává. „Trump jistě postřehl, že hrozba zavedením cel Evropu rozděluje. Německu jde o víc než Francii, takže je i mnohem svolnější k vyjednávání s ním. Naopak, zavedením cel už v tomto týdnu by americký prezident Evropu ujednotil v odporu k němu. Pokud si Trump přeje spíše rozdělenou Evropskou unii a pokud by rád, aby u eurovoleb měli různí evropští nacionalisté a antisystémové strany co největší šance na úspěch, zůstane nyní spíše jen u hrozby nových cel na auta,“ míní Kovanda.
Taktičtěji než Trump podle Kovandy uvažují v USA představitelé tamní demokratické strany. Jejich postoj k Číně je sice většinově podobně ostrý jako postup Trumpův, mají však za to, že Spojené státy by neměly postupovat tak jednostranně.
„Měly by podle nich naopak iniciovat vznik širší protičínské obchodní ofenzivy, která by zahrnovala přirozeně právě i Evropskou unii. Celosvětový tlak na říši středu by na ni mohl platit spíše než stávající jednostranný tlak Washingtonu. Pokud však Trump otevře 'druhou frontu', protičínské spojenectví s Evropskou unii bude vyloučeno. Zřejmě až do doby, než Bílý dům získá kandidát demokratické strany. To poněkud zesiluje vyjednávací pozici Bruselu,“ říká Kovanda.
