Prezident USA Donald Trump nařídil Úřadu amerického obchodního zmocněnce (USTR), aby zahájil proces vedoucí ke zvýšení cel na veškerý zbývající dovoz z Číny. Informoval o tom obchodní zmocněnec Robert Lighthizer. Opatření se má dotknout zboží v ročním objemu zhruba 300 miliard dolarů (6,9 bilionu korun). Podrobnosti úřad zveřejní na svém webu v pondělí.
Oznámení je podle agentury AP další eskalací obchodní války mezi Washingtonem a Pekingem. Přišlo krátce poté, co Spojené státy začaly v pátek po půlnoci místního času uplatňovat na dovoz čínského zboží v ročním objemu 200 miliard USD (4,6 bilionu korun) clo 25 procent místo dosavadních deseti. Čína vyslovila nad zvýšením cel politování a pohrozila odvetnými kroky.
V pátek také skončila dvoudenní jednání zástupců Číny a USA o nové obchodní smlouvě. Prezident Trump rozhovory označil za upřímné a potvrdil, že budou pokračovat. Cla je možné i zrušit, dodal. Podle zdrojů agentury Reuters ale žádný pokrok při jednáních nenastal. Jednání by podle nich měla pokračovat v Pekingu, zatím se však neví kdy.
Návrh zavedení nových cel na další čínské zboží musí být před oficiálním zavedením předložen veřejnosti ke konzultacím. Podle informací od zdrojů by nová cla měla činit 25 procent. Podle agentury Bloomberg zástupci USA řekli na obchodním jednání svým protějškům, že mají tři až čtyři týdny na dokončení dohody, jinak budou nová cla zavedena.
Čína věří v dohodu
Hlavní čínský vyjednavač Liou Che v rozhovoru pro hongkongskou televizní stanici Phoenix uvedl, že v jednání zůstávají tři sporné body. Jedním z nich jsou právě cla. Čínská strana se domnívá, že pokud má být dohoda uzavřena, musí být zrušena všechna cla. Podle dřívějších informací médií Trump chce část cel zachovat. Liou je však optimistický, věří v dosažení dohody a zdůraznil, že jednání nebyla přerušena.
Analytici banky Goldman Sachs Alec Phillips a Blake Taylor upozornili, že navzdory zvýšení cel a hrozbě zavedení dalších cel na čínské zboží existuje reálná šance, že obě mocnosti ukončí spor ještě předtím, než se začnou zvýšená cla vybírat. Vyšší cla zavedená v pátek se totiž nevztahují na zboží, které již vyplulo z Číny. Prakticky by se tak vyšší cla mohla začít uplatňovat na zboží, které dorazí do USA za dva až tři týdny. Za tu dobu by se obě strany mohly dohodnout.
Nově oznámená cla na zbývající čínské zboží by pak mohla být podle nich zavedena nejdříve za dva až tři měsíce.
Pokud skutečně cla budou v praxi uvalená, zasáhnou citelně především americké spotřebitele. „Zdražilo by mu zboží jako oděvy či hračky, nebo produkty firem jako Apple, Nike či Walmart, které vyrábějí právě v Číně. Cato Institute spočítal, že clo na veškeré čínské zboží odpovídá pomyslné dani ve výši 400 dolarů, kterou by ve formě dražších nákupů platil každý jeden Američan,“ konstatuje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Jiné propočty ukazují ještě dramatičtější nárůst. Například podle dat společnosti Oxford Economics, které citovala CNBC, bude páteční zvýšení cla na 25 % z původních deseti pro několik tisíc položek připraví americkou ekonomiku o 62 miliard dolarů v příštím roce, což znamená náklad ve výši 490 USD pro každou americkou domácnost. A pokud skutečně v praxi dojde i na cla pro všechno čínské zboží, pak to bude stát sto miliard dolarů a každou domácnost to připraví až o 800 USD.
„Trump si klade ambiciózní podmínky, přičemž za ně Číně nechce moc nabídnout. V nejlepším případě podmíněný návrat celních sazeb někam na úroveň začátku loňského roku. Na druhou stranu, Číňané dosud nepopřeli to, co o nich tvrdí americká strana. Tedy že nejdříve dali ruku na to, že dohodě přizpůsobí svoji legislativu, avšak následně ,ucukli‘ a odmítli změny ve své legislativě provést,“ komentuje události posledních dní Kovanda.
Česká ekonomika je na plynulém světovém obchodě bez bariér závislejší než Čína nebo USA. „Zpomalení Číny o procento může českou ekonomiku zpomalit – zejména skrze ,převodovou páku‘ jménem Německo – až o třetinu procenta. Přitom plnohodnotná obchodní válka může vzít Číně až půldruhý procentní bod ekonomického růstu. Pokračující obchodní válka zkrátka znamená, že české ministerstvo financí zřejmě letos v dubnu nesnižovalo svůj odhad letošního růstu Česka naposledy,“ dodává Kovanda.
Počátky z oceli
Celní válka mezi oběma velmocemi se naplno rozhořela loni v březnu, kdy Trump podepsal dekret o uvalení cel na dovoz čínského zboží v hodnotě až 60 miliard dolarů a ve stejnou dobu vstoupila v platnost pětadvacetiprocentní cla na dovoz oceli a desetiprocentní cla na dovoz hliníku do USA, která se rovněž výrazně dotkla Číny.
O dalších clech ve výši 25 procent na čínské zboží, jehož roční dovoz dosahuje hodnoty 50 miliard USD, Trump rozhodl v polovině června. Následovala cla ve výši deseti procent na zboží v objemu 200 miliard USD, která se nyní zvedla na 25 procent.
Bílý dům se pomocí cel snaží vytvořit tlak na Peking, aby snížil přebytek Číny v obchodování se Spojenými státy. Cla jsou ale i reakcí na údajné krádeže duševního vlastnictví amerických podniků. Čína na americké kroky reaguje protiopatřeními.
