Televize i lithiové baterie. USA chtějí cla na 1300 čínských výrobků. Čína reaguje clem na auta i letadla

Nahrávám video

USA připravily seznam 1300 čínských výrobků, na něž chtějí uvalit 25procentní clo. Čínská odpověď netrvala dlouho – tamní ministerstvo obchodu chce stejně vysoké clo zavést na 106 amerických výrobků, mimo jiné na auta, letadla či sójové boby. Krok Spojených států také Čína napadne u Světové obchodní organizace (WTO). Americké opatření je však podle Bílého domu reakcí na údajné čínské krádeže amerického duševního vlastnictví.

„Spojené státy nevedou s Čínou obchodní válku, tu už dávno prohráli nekompetentní hlupáci, kteří dříve USA zastupovali,“ popřel americký prezident Donald Trump na Twitteru, že Washington a Peking vedou obchodní válku. Na počátku měsíce ovšem prezident poté, co nařídil uvalení cel na dovoz hliníku a oceli, na sociální síti napsal, že obchodní války jsou „dobré“, prý „se dají snadno vyhrát“.

Seznam čínských výrobků, který byl zveřejněn v úterý, je podle agentury Bloomberg zaměřený na technologicky špičkové výrobky. Figurují v něm například motocykly, televize, polovodiče, lithiové baterie, informační technologie, výrobky leteckého a zdravotnického průmyslu.

Cla v USA se týkají čínského zboží v hodnotě téměř 50 miliard dolarů (kolem jednoho bilionu korun). Podobné hodnoty dosahují výrobky, na které svými cly míří zase Čína.

Peking americká cla „důrazně odsuzuje a neústupně odmítá“. „Takový jednostranný a protekcionistický krok vážně porušuje základní principy a hodnoty WTO,“ uvedla čínská ambasáda ve Washingtonu. Podle čínské strany americké opatření neslouží ani jedné ze zúčastněných zemí, „a tím méně globální ekonomice“.

„Čínská strana využije mechanismu pro urovnávání sporů WTO a v souladu s čínskými zákony podnikne odpovídající protiopatření stejného rozsahu a intenzity namířené proti americkým výrobkům,“ informovalo čínské zastoupení v USA.

Spojené státy seznam zveřejnily poté, co Čína v úterý zavedla cla ve výši až 25 procent na 128 amerických výrobků v ceně tři miliardy dolarů (zhruba 62 miliard korun). Peking jimi reagoval na uvalení cel na dovoz oceli a hliníku do USA, které v březnu nařídil prezident Donald Trump.

„Ani jedna ze stran nehodlá ustoupit a vrší nová a nová cla, o kterých země pravděpodobně budou posléze jednat. Paradoxně, čím více cel nyní strany předběžně navrhnou, o to větší vyjednávací prostor pro ústupky si pro následné vyjednávání vytvoří. To roztáčí nebezpečnou motivaci navrhovat další cla až do doby, než země začnou skutečně vyjednávat,“ komentuje makléř BH Securities Martin Vlček. 

Světové akciové trhy však podle něj reagují dalším výrazným poklesem. „Díky dnešnímu poklesu indexů se již i poslední ‚mohykán‘ americké burzy, technologický index Nasdaq, dostal za letošní rok do záporného výnosu,“ přiblížil Vlček.

Trump chce zlepšit obchodní deficit s Čínou

Roztržka mezi Pekingem a Washingtonem ilustruje rozpor mezi Trumpovým slibem vyrovnat obchodní deficit s Čínou a rozvojovou strategií čínské komunistické strany. Ta podle agentury AP i vyšetřování Bílého domu podmiňuje působnost na čínském trhu tím, že američtí investoři musí poskytovat důležité technologie čínským podnikům.

Peking loňský obchodní přebytek se Spojenými státy vyčíslil na 275,8 miliardy dolarů (5,7 bilionu korun), zatímco Washington uvádí hodnotu obchodního deficitu vyšší – rekordních 375,2 miliardy dolarů (7,74 bilionu korun).

Desítky obchodních svazů zastupujících přední americké podniky minulý týden vyzvaly Trumpa, aby cla na dovoz z Číny neuvaloval. Varovaly před jejich negativními dopady na ekonomiku Spojených států i na americké spotřebitele.

Vítězové a poražení

 Agentura Bloomberg ve své analýze uvedla, že v eskalující obchodní válce je seznam poražených již nyní delší než seznam vítězů. Mezi poražené zařadila farmáře amerického Středozápadu. Jde přitom o státy, které Trump potřebuje ke znovuzvolení v roce 2020, podotkla agentura. Čína je největším kupcem amerických sójových bobů, je odbytištěm zhruba třetiny produkce USA. Ceny sójových bobů na chicagské burze vykazovala ve středu odpoledne pokles o více než pět procent, což bylo nejvíce od července 2016. 

Vítězi jsou naopak jihoameričtí farmáři. Brazílie a Argentina jsou hlavními rivaly na trhu sójových bobů a kukuřice.

Další poraženými by byly technologické firmy, jejichž produkty jsou vyráběny v Číně. Sem patří společnosti typu Apple či Lenovo. Systém dodavatelských operací by mohla cla citlivě zasáhnout. Do tohoto seznamu dále patří i americké automobilky, včetně výrobce elektromobilů Tesla. Pro něj je čínský trh velice důležitým odbytištěm. Bloomberg podotýká, že americké automobilky, které dovážejí baterie pro elektromobily  byly od amerických cel ušetřeny. Naopak baterie pro hodinky či různé detektory byly cly zasaženy. 

Do velmi nepříznivé situace se může dostat i výrobce letadel Boeing, pro něhož je čínský trh klíčový. Čínská cla pak mohou jeho velmi dobře prodejné stroje 737 znevýhodnit a zvýšit šanci evropského konkurenta Airbusu.  K dalším poraženým by mohli patřit i výrobci generik a čínští chovatelé prasat, kteří používají dovážené sójové boby jako krmivo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 2 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 4 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 13 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 13 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 22 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:17

Evropský pohled