Televize i lithiové baterie. USA chtějí cla na 1300 čínských výrobků. Čína reaguje clem na auta i letadla

Nahrávám video
Ekonom Kovanda: Obě země vyjdou z této obchodní války jako poražené
Zdroj: ČT24

USA připravily seznam 1300 čínských výrobků, na něž chtějí uvalit 25procentní clo. Čínská odpověď netrvala dlouho – tamní ministerstvo obchodu chce stejně vysoké clo zavést na 106 amerických výrobků, mimo jiné na auta, letadla či sójové boby. Krok Spojených států také Čína napadne u Světové obchodní organizace (WTO). Americké opatření je však podle Bílého domu reakcí na údajné čínské krádeže amerického duševního vlastnictví.

„Spojené státy nevedou s Čínou obchodní válku, tu už dávno prohráli nekompetentní hlupáci, kteří dříve USA zastupovali,“ popřel americký prezident Donald Trump na Twitteru, že Washington a Peking vedou obchodní válku. Na počátku měsíce ovšem prezident poté, co nařídil uvalení cel na dovoz hliníku a oceli, na sociální síti napsal, že obchodní války jsou „dobré“, prý „se dají snadno vyhrát“.

Seznam čínských výrobků, který byl zveřejněn v úterý, je podle agentury Bloomberg zaměřený na technologicky špičkové výrobky. Figurují v něm například motocykly, televize, polovodiče, lithiové baterie, informační technologie, výrobky leteckého a zdravotnického průmyslu.

Cla v USA se týkají čínského zboží v hodnotě téměř 50 miliard dolarů (kolem jednoho bilionu korun). Podobné hodnoty dosahují výrobky, na které svými cly míří zase Čína.

Peking americká cla „důrazně odsuzuje a neústupně odmítá“. „Takový jednostranný a protekcionistický krok vážně porušuje základní principy a hodnoty WTO,“ uvedla čínská ambasáda ve Washingtonu. Podle čínské strany americké opatření neslouží ani jedné ze zúčastněných zemí, „a tím méně globální ekonomice“.

„Čínská strana využije mechanismu pro urovnávání sporů WTO a v souladu s čínskými zákony podnikne odpovídající protiopatření stejného rozsahu a intenzity namířené proti americkým výrobkům,“ informovalo čínské zastoupení v USA.

Spojené státy seznam zveřejnily poté, co Čína v úterý zavedla cla ve výši až 25 procent na 128 amerických výrobků v ceně tři miliardy dolarů (zhruba 62 miliard korun). Peking jimi reagoval na uvalení cel na dovoz oceli a hliníku do USA, které v březnu nařídil prezident Donald Trump.

„Ani jedna ze stran nehodlá ustoupit a vrší nová a nová cla, o kterých země pravděpodobně budou posléze jednat. Paradoxně, čím více cel nyní strany předběžně navrhnou, o to větší vyjednávací prostor pro ústupky si pro následné vyjednávání vytvoří. To roztáčí nebezpečnou motivaci navrhovat další cla až do doby, než země začnou skutečně vyjednávat,“ komentuje makléř BH Securities Martin Vlček. 

Světové akciové trhy však podle něj reagují dalším výrazným poklesem. „Díky dnešnímu poklesu indexů se již i poslední ‚mohykán‘ americké burzy, technologický index Nasdaq, dostal za letošní rok do záporného výnosu,“ přiblížil Vlček.

Trump chce zlepšit obchodní deficit s Čínou

Roztržka mezi Pekingem a Washingtonem ilustruje rozpor mezi Trumpovým slibem vyrovnat obchodní deficit s Čínou a rozvojovou strategií čínské komunistické strany. Ta podle agentury AP i vyšetřování Bílého domu podmiňuje působnost na čínském trhu tím, že američtí investoři musí poskytovat důležité technologie čínským podnikům.

Peking loňský obchodní přebytek se Spojenými státy vyčíslil na 275,8 miliardy dolarů (5,7 bilionu korun), zatímco Washington uvádí hodnotu obchodního deficitu vyšší – rekordních 375,2 miliardy dolarů (7,74 bilionu korun).

Desítky obchodních svazů zastupujících přední americké podniky minulý týden vyzvaly Trumpa, aby cla na dovoz z Číny neuvaloval. Varovaly před jejich negativními dopady na ekonomiku Spojených států i na americké spotřebitele.

Vítězové a poražení

 Agentura Bloomberg ve své analýze uvedla, že v eskalující obchodní válce je seznam poražených již nyní delší než seznam vítězů. Mezi poražené zařadila farmáře amerického Středozápadu. Jde přitom o státy, které Trump potřebuje ke znovuzvolení v roce 2020, podotkla agentura. Čína je největším kupcem amerických sójových bobů, je odbytištěm zhruba třetiny produkce USA. Ceny sójových bobů na chicagské burze vykazovala ve středu odpoledne pokles o více než pět procent, což bylo nejvíce od července 2016. 

Vítězi jsou naopak jihoameričtí farmáři. Brazílie a Argentina jsou hlavními rivaly na trhu sójových bobů a kukuřice.

Další poraženými by byly technologické firmy, jejichž produkty jsou vyráběny v Číně. Sem patří společnosti typu Apple či Lenovo. Systém dodavatelských operací by mohla cla citlivě zasáhnout. Do tohoto seznamu dále patří i americké automobilky, včetně výrobce elektromobilů Tesla. Pro něj je čínský trh velice důležitým odbytištěm. Bloomberg podotýká, že americké automobilky, které dovážejí baterie pro elektromobily  byly od amerických cel ušetřeny. Naopak baterie pro hodinky či různé detektory byly cly zasaženy. 

Do velmi nepříznivé situace se může dostat i výrobce letadel Boeing, pro něhož je čínský trh klíčový. Čínská cla pak mohou jeho velmi dobře prodejné stroje 737 znevýhodnit a zvýšit šanci evropského konkurenta Airbusu.  K dalším poraženým by mohli patřit i výrobci generik a čínští chovatelé prasat, kteří používají dovážené sójové boby jako krmivo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 1 hhodinou

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 5 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...