Čína uvalila clo na vybrané zboží ze Spojených států amerických ve výši 15 až 25 procent. V reakci na americká cla na ocel a hliník a prezidentský dekret, který by mohl vést ke clům na další čínské zboží, zavádí Peking od pondělí clo na 128 amerických výrobků včetně mraženého vepřového, vína, některého ovoce či ořechů. Bílý dům obvinil Čínu z nekalých obchodních praktik deformujících trhy.
Vepřové, víno a ovoce se čtvrtinovou přirážkou. Čína odpověděla na americká cla
UDÁLOSTI: Čína uvalila až 25procentní cla na 128 druhů amerického zboží (zdroj: ČT24)
Clo za americké zboží se začalo v Číně platit od pondělí. Na ořechy či ovoce včetně jablek uvalil Peking patnáctiprocentní clo, na vepřové a další produkty čtvrtinové.
„Pozastavení celních ústupků ze strany Číny je legitimní akcí přijatou na základě pravidel WTO za účelem ochrany čínských zájmů,“ uvedlo čínské ministerstvo financí. Oficiální čínský list Global Times pak ujistil, „že se Čína nikdy nepoddá, pokud USA zahájí obchodní válku“.
„Namísto aby se zaměřovala na spravedlivě vedený americký export, měla by Čína zastavit své nekalé obchodní praktiky, které poškozují národní bezpečnost USA a deformují světové trhy,“ uvedla mluvčí Bílého domu Lindsay Waltersová. Upozornila rovněž, že klíčovou příčinou problémů na trhu s ocelí jsou subvence a nadměrné výrobní kapacity v Číně.
Čína je pro americké prodejce vepřového velkým trhem
Agentura AP přitom upozornila, že je pro americké prodejce vepřového Čína třetím největším trhem, zatímco Spojené státy dovážejí z Číny dovážejí jen malé množství oceli a hliníku, na jejichž zeclení Peking reaguje. Čína se tak podle ekonomů zřejmě snaží, aby nevypadala ve sporu jako slabší partner.
Uvalení cel na zemědělské produkty se podle agentury dotkne především Američanů ve venkovských oblastech, které v prezidentských volbách v roce 2016 podpořili současného prezidenta Trumpa. Na druhé straně i Číňané předpokládají, že dopad cel pocítí například při nákupech dováženého ovoce. Navíc má Čína velký přebytek, obchodní válka by ji mohla vážně zasáhnout.
Podle odhadů bude okamžitý dopad čínských opatření na americké hospodářství omezený. Investoři se však obávají případného negativního vlivu na světové hospodářství, pokud by se k Číně přidaly i další země.
„(Tato cla) signalizují ten nejméně vítaný vývoj, ve kterém se země stávají protekcionistickými,“ uvedl analytik Taimur Baig ze společnosti DBS Group. Upozornil nicméně, že z obchodního hlediska nová cla nejsou „příliš významná“ ve srovnání s celkovým dovozem amerického zboží do Číny, jehož roční hodnota se podle něj pohybuje kolem 150 miliard dolarů.
Trump již nakročil k druhé fázi
Na dovoz ocele a hliníku do USA uvalil americký prezident Donald Trump cla 8. března. Výjimku dostaly Argentina, Austrálie, Brazílie, Kanada, Mexiko a Jižní Korea a na poslední chvíli dočasně také země Evropské unie. I kvůli výjimkám je Čína nespokojená, tvrdí, že Washington porušil pravidla Světové obchodní organizace.
„Spojené státy jako by odhodily Světovou obchodní organizaci stranou kvůli své politice Amerika především,“ míní generální ředitel Centra pro regionální spolupráci Čínské akademie mezinárodního obchodu a ekonomické spolupráce Čang Ťien-pching.
Na konci března pak Trump podepsal dekret, který by mohl vést k uvalení cel na dovoz čínského zboží v hodnotě až 50 miliard dolarů. Opatření je reakcí na údajné čínské krádeže amerického duševního vlastnictví, které ovšem Peking odmítá.
Trumpova administrativa by tento týden měla zveřejnit seznam zboží, kterého by se nová cla měla týkat. V platnost by však tato cla podle vládních představitelů mohla vstoupit až za více než dva měsíce.
Až začnou platit nová cla na čínské zboží, bude podle expertů na řadě druhá čínská odveta. Pro americké výrobce by mohly představovat zásadní problém například vyšší tarify na sóju nebo letadla.
Čína vzápětí varovala USA, že se ocitly na „okraji propasti“. Varovala, že by mohla uvalit clo na zboží z USA v hodnotě tří miliard dolarů.