Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa o zavedení cel na dovoz hliníku a oceli vyvolalo ve Spojených státech spíše záporné reakce. Kritikou nešetří ani část republikánských poslanců. Negativně se vyjádřili také zástupci východoasijských států. Například čínští oceláři už vyzvali svou vládu k přijetí odvetných opatření. Ta zvažuje i Evropská unie. Řada států bude chtít výjimku. Ochranářská opatření USA by postihla vývoz českých firem za zhruba 200 milionů dolarů (asi 4,2 miliardy korun) ročně, uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu.
Trump při podpisu dekretu prohlásil, že cla na dovoz oceli se zvyšují o 25 a na dovoz hliníku o 10 procent. Opatření má vstoupit v platnost za 15 dní, týkat se zatím nemá Kanady a Mexika.
Obchodní vztahy s Mexikem a Kanadou budou předmětem jednání o nové podobě Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA), která mají začít počátkem dubna. Pokud vyjednávání ztroskotá, hrozí oběma zemím cla rovněž.
Prezident připustil výjimku i pro některé další státy. Usilovat o ni hodlají vlády Japonska a Jižní Koreje, ale také Unie. S tou by ráda spolupracovala Velká Británie, jež blok příští rok opustí. Stejný postup zvolí i Austrálie, jejíž premiér Malcolm Turnbull s jistotou konstatoval, že přístup USA k australským výrobcům bude příznivý.
Desetitisíce lidí mohou přijít o práci, varují evropští oceláři
Evropské ocelářské sdružení Eurofer, k jehož členům patří firmy jako ArcelorMittal, ThyssenKrupp a Tata Steel Europe, označilo Trumpovo rozhodnutí za kontraproduktivní.
„Americké opatření se zcela bezdůvodně týká i výrobců z EU, kteří výrazně utrpí ztrátou jednoho z nejdůležitějších exportních trhů. Zdůvodnění věci národní bezpečností - a spojení cel s financováním NATO - je absurdita,“ uvedl generální ředitel Euroferu Axel Eggert.
Eurofer upozornil, že ztráta exportu do Spojených států bude spojená s masivním a náhlým nárůstem dovozu na otevřený evropský trh. „Může znamenat konec desítek tisíc pracovních míst v evropském ocelářství a souvisejících sektorech,“ varoval ředitel organizace. „Je ironií, že naše odhady ukazují ztráty pracovních míst také v USA,“ dodal.
EU a Peking mluví o odvetě
Evropská unie už ve středu avizovala, že je připravena na nová cla reagovat. „Doufám, že k jejich zavedení nakonec nedojde, protože obchodní válka zpravidla nemívá vítěze. A pokud se tak stane, budeme pracovat spolu s našimi americkými přáteli a spojenci na řešení hlavní příčiny problému, a to je přesycenost trhu. Ale současně také přijmeme opatření, abychom chránili naše dělníky a pracovní místa,“ upozornila eurokomisařka pro obchod Cecilia Malmströmová.
Unijní protiopatření by mohla zahrnovat také cla na americké ocelářské a zemědělské produkty i na další výrobky, například arašídové máslo, pomerančový džus, ale i motocykly Harley-Davidson nebo značkové džínsy Levi's.
Mluvčí spolkové vlády v Berlíně Georg Streiter uvedl, že Německo takové jednostranné kroky odmítá a považuje je za protiprávní. Berlín chystá reakci v těsné spolupráci s Unií.
„(Americký prezident Donald Trump) nařídil represivní cla, která neodpovídají pravidlům WTO (Světové obchodní organizace). Tento krok zvýší ceny pro spotřebitele a ztíží práci našim podnikům, těm malým i velkým,“ řekla německá ministryně hospodářství Brigitte Zypriesová s tím, že jde o urážku blízkých partnerů. Ohradila se i proti Trumpovým argumentům, že jedná se záměrem ochránit národní bezpečnost USA.
Průmyslová a obchodní komora (DIHK), Ústřední svaz německých živnostníků (ZDH), Spolkový svaz zaměstnavatelů (BDA) a Svaz německého průmyslu (BDI) společně varovaly před spirálou protekcionismu, která by se po Trumpově kroku mohla roztočit.
Čeští oceláři v ohrožení
Podle Svazu průmyslu a dopravy opatření ohrožuje hlavně české oceláře. České ocelářské firmy loni vyvezly do USA zboží za 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun). Jde například o železné a ocelové trouby a profily. Rizikem je také, zda by se cla do USA týkala i dalších komodit, například aut.
Největším obchodním partnerem ČR je Německo, které výrobky finalizuje i z českých subdodávek. „Pokud by USA zavedly clo na automobily z Evropy, dolehlo by to na české subdodavatele komponentů pro automobilový průmysl, protože čtvrtina exportu automobilů z celé EU míří právě do USA,“ dodal Miroslav Diro z Hospodářské komory.
Čínské ministerstvo obchodu oznámilo, že posoudí škody způsobené Trumpovým dekretem a bude „pevně bránit zákonná práva a zájmy“ čínských výrobců. „Trumpovo chování je hrozbou pro globální výrobce oceli a rozhodně vyvolá odpor dalších zemí,“ reagovalo Čínské sdružení železa a oceli (CISA). Organizace vyzvala čínskou vládu, aby odvetou zavedla cla na dovoz americké produkce.
Obavu, že americké clo vážně poškodí export japonské oceli, vyjádřil také šéf Japonské federace pro železo a ocel Kosei Šindo. „Zachování zásady volného obchodu je životně důležité pro udržitelný ekonomický růst a tento princip by měl být plně respektován,“ uvedl v prohlášení.
Jihokorejská automobilka Hyundai bude muset platit vyšší ceny za dovoz surovin v důsledku amerických cel, oznámil v Soulu jihokorejský vládní činitel. „Cla zvýší náklady automobilek Hyundai a Kia a znevýhodní je v soutěži s americkou konkurencí,“ uvedl. Zavedení cel ovlivní i jednání o nové smlouvě o volném obchodu mezi Jižní Koreou a USA, které v současné době probíhá, napsala agentura Reuters.
Největší ruská ocelárna Severstal naopak nová americká cla na ocel a hliník za problém nepovažuje, svou produkci pro USA prý snadno udá na jiných trzích.
Novinky se nelíbí ani řadě vlivných republikánů
Negativní reakce ale přicházejí i z Washingtonu. Někteří kongresmani chtějí cla zrušit parlamentní cestou. Republikánský šéf Sněmovny reprezentantů Paul Ryan v projevu v Atlantě prohlásil, že není přítelem široce zaváděných a „přemrštěných“ cel.
Kritiku Bílého domu neskrýval ani vůdce senátní republikánské většiny Mitch McConnell, kterému vadí rozsah celních opatření, která Trump zavedl. „Členové Senátu včetně mne jsou znepokojeni rozsahem navrhovaných cel na ocel a hliník a jejich dopadem na americké občany a firmy,“ konstatoval McConnell.
Šéf americké obchodní komory Tom Donohue na Trumpův krok odpověděl varováním, že může vyvolat obchodní válku. Zavedení cel může ohrozit ekonomické oživení, které přináší prezidentská daňová reforma a odbourání regulačních opatření dřívější vlády, řekl. „Vyzýváme vládu, aby toto riziko brala vážně,“ prohlásil Donohue.
Také řada zástupců průmyslových odvětví ve Spojených státech není spokojena se zavedením cel a varují, že zvýší náklady, ceny pro spotřebitele a zřejmě i způsobí růst nezaměstnanosti.
