Trump se obchodních válek nebojí a hájí cla na dovoz oceli a hliníku. Svět chystá protiopatření

Obchodní války jsou dobré a dají se snadno vyhrát, uvedl americký prezident Donald Trump na svém účtu na Twitteru. Komentoval tak reakce, které se ve světě vzedmuly kvůli chystanému uvalení cel na dovoz hliníku a oceli do USA. Tento zamýšlený krok Trump oznámil ve čtvrtek. Odvetná opatření zvažují Evropská unie, Kanada, Brazílie, Mexiko a Čína.

Donald Trump oznámil ve čtvrtek na setkání se zástupci amerického průmyslu, že USA příští týden zavedou cla ve výši 25 procent na dovoz ocele a deseti procent na dovoz hliníku. Od tohoto kroku si slibuje oživení amerického ocelářského a hliníkárenského průmyslu. Tato odvětví podle něj desítky let strádají kvůli nekalému jednání jiných zemí. 

„Musíme chránit naši zemi a naše pracovníky. Náš ocelářský průmysl je ve špatné kondici. Když nemáte ocel, nemáte zemi,“ uvedl v jednom tweetu. 

Trump také pokračuje ve snaze snížit obchodní deficit Spojených států (800 miliard dolarů podle jeho tweetu) a ztráty z obchodu s ostatními státy. Nejnovější opatření na podporu domácího ocelářského a hliníkárenského průmyslu USA je zásadní pro Trumpovu politiku America first (Amerika na prvním místě). Tarify budou podle prezidenta v platnosti „dlouhou dobu“. 

„Nejsme protekcionisté. Chceme spravedlivé hřiště. Je to pro naše zaměstnance, na podporu našich zákazníků. A když to uděláme správně, bude to skvělé pro Spojené státy,“ uvedl šéf U.S. Steel Dave Burrit. 

Evropa chystá rychlou odvetu

Evropská komise by mohla již ve středu zavést odvetná opatření, podle svého mluvčího se na ně již dlouho připravuje, napsala agentura DPA. Konkrétní položky, které by zatížila clem, Komise neuvedla.

„Uvalíme cla na (motorky) Harley-Davidson, na (americkou whiskey) bourbon, na džíny Levi´s,“ řekl německé televizi předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.  

Dovoz ocele do USA
Zdroj: ČT24

Evropská unie zvažuje zavedení cel ve výši 25 procent na dovoz průmyslové i zemědělské produkce z USA v hodnotě kolem 3,5 miliardy dolarů (přes 72 miliardy korun) v případě, že Trump provede svůj plán a uvalí cla na dovoz oceli a hliníku. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na zdroje z EU.

Seznam mají dostat členské státy ke schválení příští týden. „Vyrovnání“ by se mělo uskutečnit do tří měsíců. 

Oficiálním důvodem USA pro zavedení cel je národní bezpečnost, podle EU jde spíš o to, že potřeba zbrojařského sektoru představuje jen tři procenta americké produkce a zamýšlená opatření mají chránit domácí výrobce a jsou čirým ochranářstvím.

Komise chce také zajistit, aby americká cla neměla za následek zahlcení evropského trhu čínskou ocelí dodávanou za dumpingové ceny. Pokud by se její dovoz zvýšil, zavede Evropská unie ochranná opatření.

Jako s dalším pilířem počítá Evropská unie s jednáním s ostatními zahraničními partnery. Chce s nimi dohodnout strategii, která by pomohla spor řešit na poli Světové obchodní organizace (WTO).

„Zdá se, že nejen USA, ale i řada dalších zemí postupuje v duchu nového nacionalismu, postupují stále více ochranářsky. Je to potenciálně velmi nebezpečné, svět to zažil ve 30. letech minulého století a víme, k čemu to vedlo,“ řekl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda v pořadu Horizont ČT24.

Kovanda vyjádřil názor, že nakonec to bude Trump „kdo zapláče“. Doplatí na to podle něho ale i zaměstnanci, ne v amerických ocelárnách, ale třeba ve stavebnictví či při výrobě automobilů, až budou pracovat s dražší ocelí. Pak se to může projevit ve zvýšených nájmech a dalších sektorech.

Ekonom upozornil také na možnou eskalaci odvetných opatření. „Pak se dostaneme do nebezpečné spirály rostoucích cen a hry na nacionalistickou strunu a to nevede k ničemu dobrému,“ dodal Kovanda. 

Výroba oceli v čínské provincii Šan-tung
Zdroj: Reuters/China Stringer Network

Reakce Číny, Kanady a Brazílie

Plánované zavedení cel kritizuje i největší světový výrobce oceli - Čína. Její podíl na dovozu oceli do USA v současnosti představuje zhruba tři procenta. „Pokud by příkladu USA následovaly všechny země, mělo by to bezpochyby závažné důsledky pro mezinárodní obchod,“ uvedla mluvčí pekingského ministerstva zahraničí.

Možná protiopatření ohlásila i Kanada. Ministryně zahraničí Chrystia Freelandová označila Trumpovo oznámení za „absolutně nepřijatelné“. Brazílie nevylučuje „opatření na multilaterální a bilaterální úrovni“. Tato země je po Kanadě druhým největším dodavatelem oceli do USA. Podobně se vyjádřily i další důležité dodavatelské země Mexiko a Jižní Korea. 

Varování vydal měnový fond i WTO

Dovozní cla, která Spojené státy chtějí uvalit na ocel a hliník, pravděpodobně způsobí hospodářské škody obchodním partnerům, ale i samotné ekonomice USA. Uvedl to v pátečním prohlášení Mezinárodní měnový fond (MMF), který současně vyzval země, aby vyřešily obchodní spor bez toho, aby sáhly k odvetným opatřením.

„Dovozní omezení, která oznámil prezident USA (Donald Trump), pravděpodobně způsobí škody nejen mimo USA, ale také samotné americké ekonomice, včetně jejího zpracovatelského a stavebního sektoru, které jsou velkými uživateli hliníku a ocele,“ uvedl MMF ve stručném prohlášení.

Obavy z Trumpova plánu vyjádřil ředitel Světové obchodní organizace (WTO) Roberto Azevedo.„WTO se jednoznačně obává záměru Spojených států zavést cla na ocel a hliník. Existuje zde reálný potenciál další eskalace, jak jsme už viděli z reakcí na tento krok,“ uvedl v krátkém prohlášení WTO. Takové varování je extrémně ojedinělé, uvedla k tomu agentura Reuters.  „Obchodní válka není v ničím zájmu. WTO bude situaci velmi pozorně sledovat,“ dodala organizace. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová nevylučuje částečnou privatizaci pražského letiště. Opozice záměr kritizuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připouští plány na částečnou privatizaci pražského letiště. Teď se podle ní sice konkrétní kroky nedělají, ale do budoucna to nevylučuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že stát by mohl dát na burzu menšinový podíl ve společnosti. Odbory letiště mimo jiné i kvůli tomu zůstávají ve stávkové pohotovosti. K záměru premiéra se kriticky vyjadřuje i opozice.
před 4 hhodinami

EK vyměřila Googlu pokutu 890 milionů eur za zvýhodňování vlastních služeb

Evropská komise (EK) vyměřila americké společnosti Google pokutu 890 milionů eur (21,5 miliardy korun) za porušení unijního nařízení o digitálních trzích (DMA). Firma se podle unijní exekutivy provinila tím, že ve vyhledávači Google Search upřednostňovala své vlastní služby a že podnikům ukládala omezení, která jim bránila nasměrovat spotřebitele k alternativním, často levnějším nákupním kanálům na platformě Google Play.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nafta už je dražší skoro o pět korun

Průměrná cena pohonných hmot v Česku se v uplynulém týdnu, po jehož část ještě platila státní cenová regulace, opět zvýšila. Více zdražila nafta. Od pondělí čerpací stanice stanovují ceny opět volně a litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 aktuálně prodávají v průměru za 42,04 koruny, před týdnem byl o 1,8 koruny levnější. Diesel od té doby zdražil o 4,67 koruny na litr na průměrných 42,24 koruny. Plyne to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 13 hhodinami

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 16 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
22. 7. 2026

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.