Trump se obchodních válek nebojí a hájí cla na dovoz oceli a hliníku. Svět chystá protiopatření

Obchodní války jsou dobré a dají se snadno vyhrát, uvedl americký prezident Donald Trump na svém účtu na Twitteru. Komentoval tak reakce, které se ve světě vzedmuly kvůli chystanému uvalení cel na dovoz hliníku a oceli do USA. Tento zamýšlený krok Trump oznámil ve čtvrtek. Odvetná opatření zvažují Evropská unie, Kanada, Brazílie, Mexiko a Čína.

Donald Trump oznámil ve čtvrtek na setkání se zástupci amerického průmyslu, že USA příští týden zavedou cla ve výši 25 procent na dovoz ocele a deseti procent na dovoz hliníku. Od tohoto kroku si slibuje oživení amerického ocelářského a hliníkárenského průmyslu. Tato odvětví podle něj desítky let strádají kvůli nekalému jednání jiných zemí. 

„Musíme chránit naši zemi a naše pracovníky. Náš ocelářský průmysl je ve špatné kondici. Když nemáte ocel, nemáte zemi,“ uvedl v jednom tweetu. 

Trump také pokračuje ve snaze snížit obchodní deficit Spojených států (800 miliard dolarů podle jeho tweetu) a ztráty z obchodu s ostatními státy. Nejnovější opatření na podporu domácího ocelářského a hliníkárenského průmyslu USA je zásadní pro Trumpovu politiku America first (Amerika na prvním místě). Tarify budou podle prezidenta v platnosti „dlouhou dobu“. 

„Nejsme protekcionisté. Chceme spravedlivé hřiště. Je to pro naše zaměstnance, na podporu našich zákazníků. A když to uděláme správně, bude to skvělé pro Spojené státy,“ uvedl šéf U.S. Steel Dave Burrit. 

Evropa chystá rychlou odvetu

Evropská komise by mohla již ve středu zavést odvetná opatření, podle svého mluvčího se na ně již dlouho připravuje, napsala agentura DPA. Konkrétní položky, které by zatížila clem, Komise neuvedla.

„Uvalíme cla na (motorky) Harley-Davidson, na (americkou whiskey) bourbon, na džíny Levi´s,“ řekl německé televizi předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.  

Dovoz ocele do USA
Zdroj: ČT24

Evropská unie zvažuje zavedení cel ve výši 25 procent na dovoz průmyslové i zemědělské produkce z USA v hodnotě kolem 3,5 miliardy dolarů (přes 72 miliardy korun) v případě, že Trump provede svůj plán a uvalí cla na dovoz oceli a hliníku. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na zdroje z EU.

Seznam mají dostat členské státy ke schválení příští týden. „Vyrovnání“ by se mělo uskutečnit do tří měsíců. 

Oficiálním důvodem USA pro zavedení cel je národní bezpečnost, podle EU jde spíš o to, že potřeba zbrojařského sektoru představuje jen tři procenta americké produkce a zamýšlená opatření mají chránit domácí výrobce a jsou čirým ochranářstvím.

Komise chce také zajistit, aby americká cla neměla za následek zahlcení evropského trhu čínskou ocelí dodávanou za dumpingové ceny. Pokud by se její dovoz zvýšil, zavede Evropská unie ochranná opatření.

Jako s dalším pilířem počítá Evropská unie s jednáním s ostatními zahraničními partnery. Chce s nimi dohodnout strategii, která by pomohla spor řešit na poli Světové obchodní organizace (WTO).

„Zdá se, že nejen USA, ale i řada dalších zemí postupuje v duchu nového nacionalismu, postupují stále více ochranářsky. Je to potenciálně velmi nebezpečné, svět to zažil ve 30. letech minulého století a víme, k čemu to vedlo,“ řekl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda v pořadu Horizont ČT24.

Kovanda vyjádřil názor, že nakonec to bude Trump „kdo zapláče“. Doplatí na to podle něho ale i zaměstnanci, ne v amerických ocelárnách, ale třeba ve stavebnictví či při výrobě automobilů, až budou pracovat s dražší ocelí. Pak se to může projevit ve zvýšených nájmech a dalších sektorech.

Ekonom upozornil také na možnou eskalaci odvetných opatření. „Pak se dostaneme do nebezpečné spirály rostoucích cen a hry na nacionalistickou strunu a to nevede k ničemu dobrému,“ dodal Kovanda. 

Výroba oceli v čínské provincii Šan-tung
Zdroj: Reuters/China Stringer Network

Reakce Číny, Kanady a Brazílie

Plánované zavedení cel kritizuje i největší světový výrobce oceli - Čína. Její podíl na dovozu oceli do USA v současnosti představuje zhruba tři procenta. „Pokud by příkladu USA následovaly všechny země, mělo by to bezpochyby závažné důsledky pro mezinárodní obchod,“ uvedla mluvčí pekingského ministerstva zahraničí.

Možná protiopatření ohlásila i Kanada. Ministryně zahraničí Chrystia Freelandová označila Trumpovo oznámení za „absolutně nepřijatelné“. Brazílie nevylučuje „opatření na multilaterální a bilaterální úrovni“. Tato země je po Kanadě druhým největším dodavatelem oceli do USA. Podobně se vyjádřily i další důležité dodavatelské země Mexiko a Jižní Korea. 

Varování vydal měnový fond i WTO

Dovozní cla, která Spojené státy chtějí uvalit na ocel a hliník, pravděpodobně způsobí hospodářské škody obchodním partnerům, ale i samotné ekonomice USA. Uvedl to v pátečním prohlášení Mezinárodní měnový fond (MMF), který současně vyzval země, aby vyřešily obchodní spor bez toho, aby sáhly k odvetným opatřením.

„Dovozní omezení, která oznámil prezident USA (Donald Trump), pravděpodobně způsobí škody nejen mimo USA, ale také samotné americké ekonomice, včetně jejího zpracovatelského a stavebního sektoru, které jsou velkými uživateli hliníku a ocele,“ uvedl MMF ve stručném prohlášení.

Obavy z Trumpova plánu vyjádřil ředitel Světové obchodní organizace (WTO) Roberto Azevedo.„WTO se jednoznačně obává záměru Spojených států zavést cla na ocel a hliník. Existuje zde reálný potenciál další eskalace, jak jsme už viděli z reakcí na tento krok,“ uvedl v krátkém prohlášení WTO. Takové varování je extrémně ojedinělé, uvedla k tomu agentura Reuters.  „Obchodní válka není v ničím zájmu. WTO bude situaci velmi pozorně sledovat,“ dodala organizace. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 6 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 9 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...