Davosem se šíří nervozita z Trumpa. Firmy přemýšlí o návratu k lokální výrobě

Světové firmy se již aktivně připravují na éru nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož prvořadým cílem je ztížit podnikům přesouvání výroby a pracovních míst do zahraničí a naopak je přimět, aby je vracely zpět do USA. Na letošních setkáních v rámci Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu mluví šéfové nadnárodních společností, které jsou tradiční symboly globalizace, až nezvykle často o přínosech lokální produkce.

„Není pochyb, že se musíme adaptovat,“ řekl agentuře Reuters šéf francouzsko-japonské automobilové aliance Renault-Nisssan Carlos Ghosn. „Všechny automobilky teď musejí přehodnotit strategii s ohledem na to, co přichází,“ dodal.

Šéf automobilové aliance Renault-Nisssan Carlos Ghosn
Zdroj: ČTK/AP/Michel Euler

Trump na Twitteru kritizoval automobilky Ford, General Motors nebo BMW za výrobu v Mexiku a dovoz aut z tamních továren do USA. Napadá i další firmy, které buď přesouvají pracovní místa do zahraničí, nebo si v USA účtují vysoké ceny.

Ford už pod jeho tlakem zrušil plán výstavby továrny v Mexiku, zatímco General Motors slíbil značné investice a nová pracovní místa v USA s tím, že chce „vyrábět tam, kde prodává“. Totéž v USA přislíbily další velké firmy, jako je Wal-Mart nebo Monsanto s Bayerem. Firmy zároveň začaly přehodnocovat plány fúzí a akvizic a záměry rušit v USA pracovní místa.

„Základním požadavkem je nyní být více národní, ne už jen globální,“ říká Richard Edelman, který je šéfem globální společnosti pro public relations Edelman. „Pokusme se vést dlouhodobou diskusi o dodavatelských řetězcích, abychom takovým (Trumpovým) tweetům předcházeli,“ dodal.

Trump hrozí vyššími cly, poslušným ale slibuje nižší daně

Trump firmám nehrozí jenom sankcemi v podobě vysokých cel, slibuje jim za výrobu v USA i výhody, zejména v podobě nižších daní. „To by mohlo vést ke zvýšení investic v USA,“ poznamenal ředitel švýcarské farmaceutické společnosti Novartis Joe Jimenez.

Automobilky zejména doufají, že nová administrativa zmírní přísný harmonogram povinného snižování průměrné spotřeby, zavedený vládou prezidenta Baracka Obamy. Podle analytiků byly jejich plány zvýšení levné produkce menších vozů v Mexiku reakcí právě na Obamovu regulaci.

Donald Trump
Zdroj: Reuters

Reakce globálních firem na Trumpovu politiku v podstatě jen rozšíří trend důrazu na lokální produkci, který je v západním světě patrný zatím hlavně v potravinářství a módě. Tyto sektory se snaží vycházet vstříc rostoucí poptávce spotřebitelů po domácích surovinách a materiálech, bez ohledu na to, že bývají často dražší.

Jiné firmy se zase v některých zemích orientují více na domácí dodavatele, aby zmírnily rizika kurzových změn a nemusely v případě poklesu domácí měny náhle zdražovat. To se děje nyní zejména v Británii po hlasování o odchodu z EU, po němž prudce klesl kurz britské libry. Patrné je to hlavně u britských výrobců a prodejců potravin, kteří se tím brání zdražování, uvedl Reuters.

V některých případech mohou firmy eliminovat vzdálené dodavatele díky technologickému pokroku. „Díky 3D tisku se může část dodavatelského řetězce vrátit na domácí půdu a do místních ekonomik,“ řekl šéf nizozemské společnosti Philips Frans van Houten. „Domnívám se, že dodavatelské řetězce budou mít více regionální charakter,“ dodal.

Nástup 3D tisku a dalších technologií může dopomoci k obnovení špičkové průmyslové výroby v USA a dalších vyspělých zemích, z nichž v éře globalizace od 90. let odcházela tato výroba do zemí s levnými náklady, které se začaly otevírat světu. To ale může být nový problém pro rozvíjející se tržní ekonomiky světa, které by mohly pracovní místa kvůli tomu ztrácet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Plánem chce Unie reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
14:25AktualizovánoPrávě teď

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 10 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...