Davosem se šíří nervozita z Trumpa. Firmy přemýšlí o návratu k lokální výrobě

Světové firmy se již aktivně připravují na éru nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož prvořadým cílem je ztížit podnikům přesouvání výroby a pracovních míst do zahraničí a naopak je přimět, aby je vracely zpět do USA. Na letošních setkáních v rámci Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu mluví šéfové nadnárodních společností, které jsou tradiční symboly globalizace, až nezvykle často o přínosech lokální produkce.

„Není pochyb, že se musíme adaptovat,“ řekl agentuře Reuters šéf francouzsko-japonské automobilové aliance Renault-Nisssan Carlos Ghosn. „Všechny automobilky teď musejí přehodnotit strategii s ohledem na to, co přichází,“ dodal.

Šéf automobilové aliance Renault-Nisssan Carlos Ghosn
Zdroj: ČTK/AP/Michel Euler

Trump na Twitteru kritizoval automobilky Ford, General Motors nebo BMW za výrobu v Mexiku a dovoz aut z tamních továren do USA. Napadá i další firmy, které buď přesouvají pracovní místa do zahraničí, nebo si v USA účtují vysoké ceny.

Ford už pod jeho tlakem zrušil plán výstavby továrny v Mexiku, zatímco General Motors slíbil značné investice a nová pracovní místa v USA s tím, že chce „vyrábět tam, kde prodává“. Totéž v USA přislíbily další velké firmy, jako je Wal-Mart nebo Monsanto s Bayerem. Firmy zároveň začaly přehodnocovat plány fúzí a akvizic a záměry rušit v USA pracovní místa.

„Základním požadavkem je nyní být více národní, ne už jen globální,“ říká Richard Edelman, který je šéfem globální společnosti pro public relations Edelman. „Pokusme se vést dlouhodobou diskusi o dodavatelských řetězcích, abychom takovým (Trumpovým) tweetům předcházeli,“ dodal.

Trump hrozí vyššími cly, poslušným ale slibuje nižší daně

Trump firmám nehrozí jenom sankcemi v podobě vysokých cel, slibuje jim za výrobu v USA i výhody, zejména v podobě nižších daní. „To by mohlo vést ke zvýšení investic v USA,“ poznamenal ředitel švýcarské farmaceutické společnosti Novartis Joe Jimenez.

Automobilky zejména doufají, že nová administrativa zmírní přísný harmonogram povinného snižování průměrné spotřeby, zavedený vládou prezidenta Baracka Obamy. Podle analytiků byly jejich plány zvýšení levné produkce menších vozů v Mexiku reakcí právě na Obamovu regulaci.

Donald Trump
Zdroj: Reuters

Reakce globálních firem na Trumpovu politiku v podstatě jen rozšíří trend důrazu na lokální produkci, který je v západním světě patrný zatím hlavně v potravinářství a módě. Tyto sektory se snaží vycházet vstříc rostoucí poptávce spotřebitelů po domácích surovinách a materiálech, bez ohledu na to, že bývají často dražší.

Jiné firmy se zase v některých zemích orientují více na domácí dodavatele, aby zmírnily rizika kurzových změn a nemusely v případě poklesu domácí měny náhle zdražovat. To se děje nyní zejména v Británii po hlasování o odchodu z EU, po němž prudce klesl kurz britské libry. Patrné je to hlavně u britských výrobců a prodejců potravin, kteří se tím brání zdražování, uvedl Reuters.

V některých případech mohou firmy eliminovat vzdálené dodavatele díky technologickému pokroku. „Díky 3D tisku se může část dodavatelského řetězce vrátit na domácí půdu a do místních ekonomik,“ řekl šéf nizozemské společnosti Philips Frans van Houten. „Domnívám se, že dodavatelské řetězce budou mít více regionální charakter,“ dodal.

Nástup 3D tisku a dalších technologií může dopomoci k obnovení špičkové průmyslové výroby v USA a dalších vyspělých zemích, z nichž v éře globalizace od 90. let odcházela tato výroba do zemí s levnými náklady, které se začaly otevírat světu. To ale může být nový problém pro rozvíjející se tržní ekonomiky světa, které by mohly pracovní místa kvůli tomu ztrácet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Průmyslová výroba v listopadu meziročně rostla nejrychleji za tři roky, stavebnictví zpomalilo

Průmyslová výroba loni v listopadu meziročně rostla o 5,7 procenta, což byl nejvýraznější nárůst za více než tři roky. K růstu přispěly především automobilový a kovozpracující průmysl. Stavební výroba v listopadu zpomalila meziroční růst na 6,1 procenta z říjnových 7,1 procenta. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
11:12Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
včera v 14:29

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
včera v 09:09

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
včera v 07:00

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026
Načítání...