Čína si nepřeje obchodní válku s USA, bude ale bránit své zájmy

Čína si nepřeje obchodní válku se Spojenými státy, uvedl mluvčí Všečínského shromáždění lidových zástupců Čang Jie-suej před výročním plenárním zasedáním, které začíná v pondělí. Ihned však dodal, že Peking přijme relevantní opatření v případě poškození čínských zájmů, napsala agentura AFP.

Čangovo vyjádření reaguje na čtvrteční prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který plánuje příští týden formálně oznámit zavedení cel ve výši 25 procent na dovoz ocele a deseti procent na dovoz hliníku. Chce tak ochránit pracovní místa v USA.

„Čína nechce obchodní válku se Spojenými státy, ale pokud Spojené státy učiní opatření, která poškozují čínské zájmy, Čína nezůstane se založenýma rukama,“ citovala AFP mluvčího shromáždění.

„Nenechte se zmást: obchodní válka mezi Čínou a USA je konečně tady,“ napsal v této souvislosti hongkongský deník South China Morning Post. Prezident Trump v pátek uvedl na Twitteru, že pokud stát na obchodech tratí „mnoho miliard dolarů“ (což je podle něj případ USA), pak jsou obchodní války „dobré a lehce se vyhrávají“.

Komentoval tak reakce, které se ve světě vzedmuly kvůli chystanému uvalení cel na dovoz hliníku a oceli do USA. Odvetná opatření zvažují Evropská unie, Kanada, Brazílie, Mexiko a Čína.

Dovoz ocele do USA
Zdroj: ČT24

Evropa chystá odvetu

Evropská komise by mohla již ve středu zavést odvetná opatření, podle svého mluvčího se na ně již dlouho připravuje, napsala agentura DPA. Konkrétní položky, které by zatížila clem, Komise neuvedla.

„Uvalíme cla na (motorky) Harley-Davidson, na (americkou whiskey) bourbon, na džíny Levi´s,“ řekl německé televizi předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Evropská unie zvažuje zavedení cel ve výši 25 procent na dovoz průmyslové i zemědělské produkce z USA v hodnotě kolem 3,5 miliardy dolarů (přes 72 miliardy korun) v případě, že Trump provede svůj plán a uvalí cla na dovoz oceli a hliníku. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na zdroje z EU. Seznam mají dostat členské státy ke schválení příští týden. „Vyrovnání“ by se mělo uskutečnit do tří měsíců.

Oficiálním důvodem USA pro zavedení cel je národní bezpečnost, podle EU jde spíš o to, že potřeba zbrojařského sektoru představuje jen tři procenta americké produkce a zamýšlená opatření mají chránit domácí výrobce a jsou čirým ochranářstvím.

Komise chce také zajistit, aby americká cla neměla za následek zahlcení evropského trhu čínskou ocelí dodávanou za dumpingové ceny. Pokud by se její dovoz zvýšil, zavede Evropská unie ochranná opatření.

Jako s dalším pilířem počítá Evropská unie s jednáním s ostatními zahraničními partnery. Chce s nimi dohodnout strategii, která by pomohla spor řešit na poli Světové obchodní organizace (WTO).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem.
15:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
14:59Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 6 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 23 hhodinami

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
včera v 06:00

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026

Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026
Načítání...