Cla na čínské zboží budou obzvláště škodlivá, varují Trumpa obchodníci

Nahrávám video
Cla na čínské zboží budou obzvláště škodlivá, varují Trumpa obchodníci
Zdroj: ČT24

Až 45 obchodních svazů zastupujících největší společnosti ve Spojených státech žádá amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby neuvaloval cla na dovoz z Číny. Varují, že to bude mimořádně škodlivé pro americkou ekonomiku a spotřebitele, protože případná cla zvýší ceny spotřebního zboží, zničí pracovní místa a stáhnou dolů finanční trhy, uvedla agentura Reuters.

Dopis zaslaný prezidentovi v neděli je novou ukázkou neshod mezi Trumpem a podnikateli ohledně další obchodní politiky země poté, co prezident přijal agresivnější kroky, protože podle něj je potřeba ochránit domácí průmysl.

„Vyzýváme vládu, aby nezaváděla cla a spolupracovala s podnikatelskou komunitou při hledání efektivních, ale přiměřených řešení proti ochranářské obchodní politice a praktikám Číny, která ochrání americká pracovní místa a konkurenceschopnost,“ uvedly skupiny. „Cla budou obzvláště škodlivá,“ dodávají.

Skupiny rovněž vyzvaly Trumpa, aby spolupracoval s obchodními partnery a společně s nimi tlačil na změnu čínské politiky. Dodaly, že sice mají vážné obavy z přístupu Číny k obchodu, avšak jednostranná cla zavedená Spojenými státy pouze oddělí zemi od jejích spojenců, které povzbudí, aby nahradili americké podnikatele v Číně, až Peking zavede odvetná opatření. 

„To, že Američané budou uvalovat jednostranná cla na Čínu, se nebude Číně líbit. Může to vést například i k tomu, že se Čína pokusí nahrazovat americké partnery jinými, na čemž by mohla vydělat například Evropská unie tak, že bude dovážet některé zboží do Číny místo USA,“ řekl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Deficit zahraničního obchodu USA
Zdroj: ČT24

Zahraniční obchod Spojených států se dlouhodobě potýká s deficitem: v lednu překročil 56 miliard dolarů a byl nejvyšší za posledních deset let. Ze dvou třetin se na něm podílí právě obchod s Čínou

„Tím problémem není deficit jako takový, ten pro americkou ekonomiku nepředstavuje riziko. Řekl bych, že za rozhodnutím prezidenta Trumpa stojí nějaká myšlenka dovozu pracovních míst zpátky, kterých se v posledních letech relativně hodně, hlavně do čínské ekonomiky,“ uvedl ekonom Komerční banky David Kocourek. 

Obchodní skupiny rovněž vyzvaly Trumpa, aby umožnil odborníkům z odvětví komentovat hospodářský dopad změn obchodní politiky předtím, než tato opatření vstoupí v platnost.

Cla i na dovoz oceli a hliníku

Trumpova vláda nedávno uvedla, že připravuje cla na čínské produkty z oblasti informační technologie a komunikací a na spotřební výrobky. Chce tak donutit Peking ke změnám postupů v oblasti duševního vlastnictví a investic. 

Republikánský prezident také nedávno oznámil, že ještě v březnu uvalí cla ve výši 25 procent na dovoz oceli a 10 procent na import hliníku. Výjimku mají pouze Kanada a Mexiko.

Evropská unie už požádala Spojené státy, aby se na evropský export zavedení cel nevztahovalo. Američané si ale kladou podmínky. Požadují například, aby sama EU bránila dovozu hlavně čínské oceli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 3 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 7 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...