
Sinolog Maull pro Horizont ČT24: Cílem Číny je řídit svět podle vlastních představ
Musíte porozumět, že Čína má velmi dlouhodobou strategii zahraniční politiky. Čínské vedení přemýšlí o dekády napřed. A myslím, že jeho hlavním cílem je snaha řídit svět podle vlastních představ a principů. V tomto pohledu je Evropa důležitý partner, ale taky důležitý objekt zájmu.
Podívejme se na to z evropského pohledu. Měla by se Evropa konkurence z Číny obávat, být alespoň obezřetná – nebo to brát jako příležitost?
Je to vážná výzva. Samozřejmě to není jako za studené války. Není to totéž, ale namístě je opatrnost a pečlivé zkoumání toho, jak Čína jedná, jaké má ambice. Evropská unie by měla zdvořile, ale jasně říct, jaká jsou pravidla, na kterých trváme.
Co americko-čínské vztahy? S obchodní válkou na jedné straně a kýženou spoluprací na straně druhé…
Podle mě je stale víc patrné, že míříme nebo už jsme ve stádiu geopolitického souboje mezi oběma zeměmi o budoucnost mezinárodního pořádku, o pravidla hry. To platí napříč oblastmi, není to jen obchod, i když z velké části také. Je to o penězích, vojenské moci, technologiích. To jsou hlavní oblasti soupeření mezi Spojenými státy a Čínou o nadvládu a dominanci.
Pojďme se přesunout ke vztahu s další supervelmocí a to je Rusko. Jaký je váš odhad jejich budoucích vazeb? Jsou partneři, nebo soupeři?
Čína a Rusko stale víc spolupracují, i když je jasné, že Rusko bude postupně tahat za kratší konec. Čína bude z dvojice tím silnějším. Ale jinak spolupracují velmi úzce – souhlasí v chápání toho, jak by mezinárodní řád měl fungovat. Odmítají západní nadvládu, odmítají svět pod vedením Spojených států.
Podívejte se na Novou hedvábnou stezku, kterou iniciovala Čína, podívejte se na oblasti, kudy prochází, a máte odpověď na svou otázku. Ano, Latinská Amerika je trochu na okraji, ale i ta se už do projektu nepřímo zapojuje. Stezka rámuje více či méně hlavní oblasti soupeření – v první řadě východní Asii.
Aktuálně tam platí regionální pořádek pod vedením Spojených států a jejich spojenců a to chce Čína změnit. Výsledky můžete vidět třeba v Jihočínském moři.
Dosáhla už Čína plného statusu supervelmoci – myslím plného statusu –, nebo existují nějaké prvky, které Číně stále chybí?
Čína je stále pozadu v řadě oblastí, ale hlavně ve vývoji technologií. Je to navíc v mnoha ohledech stále rozvojová země. Některé části Číny jsou stále velmi chudé a relativně zaostalé. Její sílu by neměl nikdo přeceňovat, ale ani podceňovat. V tuto chvíli je ale podle mě jasné, že Čína se během dvaceti let posune na úroveň Spojených států jako globální velmoc.
Rozhovor je k dispozici ve videu.