Všichni se teď snaží Huawei „vykostit“ a není vyloučeno, že se to může povést, říká expert

V současné době se znovu rozdávají karty na trhu s telekomunikačními výrobky, uvedl v pořadu Devadesátka ČT24 expert na právo v oblasti informačních technologií Vladimír Smejkal. Reagoval tak na zprávu, že společnost Google se chystá omezit čínské firmě Huawei používání svého operačního systému Android. Dodal, že zatím není jasné, kdo bude vítězem a kdo poraženým, ale v případě firmy Huawei to může vést až ke konci této globální značky.

Tažení Američanů i některých dalších států proti Huawei vnímá Smejkal ve dvou rovinách. Jednak v rovině bezpečnostní, kde se domnívá, že tuto firmu je třeba vnímat s největší pravděpodobností jako bezpečnostní riziko. 

Huawei čelí rostoucímu tlaku ze strany západních zemí hlavně v souvislosti s možnými riziky vyplývajícími z používání jejích produktů v mobilních sítích 5G nové generace. Několik států včetně USA se obává, aby Peking nevyužíval zařízení Huawei ke špehování.

Ve střetu Googlu s Huawei však Smejkal vidí druhou stránku, v níž se promítá současná americko-čínská obchodní válka. Dodal však, že taková velká globální firma, jako je Google, by nevyhověla požadavku americké vlády, pokud by to neměla dobře spočítáno. „Já jsem přesvědčen, že to dobře spočítáno má.“ 

Americké ministerstvo obchodu zařadilo s okamžitou platností čínskou firmu Huawei Technologies a jejích 70 odboček na černý seznam, což postižené společnosti výrazně zkomplikuje přístup k součástkám a komponentům nabízeným americkými firmami. Podle agentury Reuters to povede k tomu, že Huawei nebude moct prodávat některé své výrobky. Peking v reakci oznámil, že hodlá přijmout „nezbytná opatření“, aby ochránil svá obchodní práva a zájmy.

Nahrávám video
Devadesátka ČT24: Huawei bez systému Android? (1. část)
Zdroj: ČT24

Člen Sinopsis Filip Jirouš v pořadu uvedl, že kroky Číny mohou být tak překvapivé, jako bylo dřívější zatčení kanadských občanů a jejich obvinění ze špionáže. „Za firmu Huawei, která je označena jako národní poklad, se Čína bije všemi dostupnými nástroji.“

Smejkal i Jirouš se shodli, že je nepravděpodobné, že by čínská strana uspěla se svými připadnými stížnostmi u amerických či mezinárodních soudů. Už jen proto, že zařazení na černou listinu je výsostné právo každého státu.

Nahrávám video
Devadesátka ČT24: Huawei bez systému Android? (2. část)
Zdroj: ČT24

Šéfredaktor mobil.idnes.cz Jan Matura se stejně jako Smejkal domnívá, že smartphony firmy Huawei bez služeb Googlu (například Play Store, Gmail a YouTube) by byly – mimo Čínu – v podstatě neprodejné a naprosto nekonkurenceschopné.

Oba se domnívají, že kroky Googlu na omezení služeb by se dotkly jen nových modelů od firmy Huawei, protože současní uživatelé si v dobré víře pořídili licenci s Androidem od Googlu a mají právo na upgrade služeb. To noví majitelé mít nebudou.

Smejkal také zmínil možnost, že se objeví nabídka třetích stran upravit nové modely tak, aby se tvářily jako staré a měly právo na všechny služby. Matura doplnil, že to sice možné je, ale nelze to dělat ve velkém měřítku. 

 Smejkal zmínil též možný bojkot této čínské firmy ze strany dalších amerických společností (spekuluje se například o zmrazení dodávek od Intelu, Qualcommu nebo Broadcomu).

„Teď se všichni snaží Huawei vykostit a není vyloučeno, že se to může povést,“ konstatoval Smejkal. Nelze totiž podle něj hned nahradit všechny hardwarové komponenty. Naopak ti, kteří k nim nadále budou mít přístup, mohou získat nezanedbatelnou konkurenční výhodu.

To se může projevit i v souboji o vyspělé bezdrátové 5G sítě po celém světě. Americké firmy se zde pak mohou prosadit. Odborníci v této souvislosti uvádějí, že zablokování dodávek pro Huawei může rozvoj těchto sítí budoucnosti zbrzdit.

Prodeje smartphonů v Česku
Zdroj: ČT24

Matura podotkl, že všichni čeští operátoři uvádějí, že bez firmy Huawei by to pro ně byl problém. „Huawei má v současné chvíli zřejmě takový náskok, že v prvních letech by budování těchto sítí bez něj probíhalo podstatně pomaleji a možná by bylo opožděné i o několik let,“ dodal.

Smejkal doplnil, že byznys modely majitelů a provozovatelů telekomunikačních sítí jsou spočítané na ceny od Huaweie, které jsou nízké, možná i dumpingové. Měli by tak problém je nahradit jinými – dražšími – výrobky. „Není to otázka technologická, ale finanční.“

Dodal, že Američané jsou tak možná v oblasti 5G sítí nyní blíže vítězství, ale je otázka, za kolik pak budou ochotni prodávat své výrobky. A tedy zda na to budou operátoři mít peníze. „Vyhrají pak Američané závod i finančně a obchodně?“ položil si Smejkal otázku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci jednají o návrhu rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá. Na úvod svého vystoupení ve sněmovně Schillerová zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý".
06:00Aktualizovánopřed 38 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 3 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 15 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 16 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...