Český úřad pro kybernetickou bezpečnost varuje před produkty čínských firem Huawei a ZTE

Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost varuje před užíváním softwaru i hardwaru čínských společností Huawei Technologies a ZTE Corp. Představuje to kybernetickou hrozbu, uvedl. Už v listopadu označila firmu Huawei za možné bezpečnostní riziko americká vláda.

„K vydání tohoto varování nás vedly naše poznatky včetně poznatků z činnosti našich bezpečnostních partnerů a také zjištění našich spojenců,“ uvedl ředitel úřadu pro kybernetickou bezpečnost Dušan Navrátil.

„Hlavním problémem je právní a politické prostředí Čínské lidové republiky, ve kterém uvedené společnosti primárně působí. Čínské zákony vyžadují po soukromých společnostech působících v Číně mimo jiné součinnost při zpravodajských aktivitách, a tudíž pouštět je do systémů, které jsou klíčové pro chod státu, může představovat hrozbu,“ doplnil.

Úřad varování zdůvodnil tím, že Čína na území Česka aktivně prosazuje své zájmy včetně „provádění zpravodajských aktivit vlivového i špionážního charakteru“. Odkazuje se při tom i na výroční zprávy bezpečnostních služeb za loňský rok.

„Varování podle zákona o kybernetické bezpečnosti znamená, že správci systémů, které spadají do kritické informační infrastruktury, významných informačních systémů nebo provozovatelů základních služeb, se popsanými hrozbami musí zabývat a musí přijmout adekvátní opatření,“ přiblížil Navrátil.

Nahrávám video
Varování před zařízeními Huawei
Zdroj: ČT24

Huawei v prohlášení pro ČTK kategoricky odmítla tvrzení, že představuje riziko pro národní bezpečnost a vyzvala NÚKIB, aby místo pošpiňování její reputace předložil fakta.

Kybernetická bezpečnost podle mluvčí Huawei v ČR Magdy Teresy Partyky je a vždy byla prioritou firmy. Společnost má podle ní dostatek prokazatelných zkušeností v České republice i po celém světě, které potvrzují, že její výrobky a řešení jsou bezpečné. „V třicetileté historii naší společnosti nikdy nebylo prokázáno, že by společnost Huawei provedla jakýkoliv prohřešek v oblasti kybernetické bezpečnosti. A díky této příkladné skutečnosti jsme se stali důvěryhodným partnerem pro všechny hlavní telekomunikační společnosti v ČR,“ uvedla mluvčí.

Mluvčí Huawei zmínila, že v Číně neexistují žádné zákony nebo nařízení, které by nutily společnost Huawei nebo jakoukoliv jinou firmu, aby do svých výrobků povinně instalovaly tzv. „back doors“. „Huawei nikdy od žádné vlády nebo vládní instituce takový požadavek nedostala a naše společnost by s tím nikdy nesouhlasila,“ dodala.

Zakazování nebo omezování spolupráce ve světě

Podle mluvčí největšího českého provozovatele telekomunikačních sítí CETIN Terezy Gálikové tvoří technologie Huawei pouze menší část infrastrutury. Například mobilní síť LTE funguje téměř celá na technice firmy Nokia, stejně jako 80 procent ústředen v pevné síti xDSL. „Samozřejmě všechny naše dodavatele pečlivě prověřujeme již během tendrů, ale i následně při nasazení jejich technologií do provozu. Žádné bezpečnostní incidenty jsme dosud nezaznamenali. Nicméně aktuálním varováním se budeme zabývat,“ dodala.

Produkty a služby Huawei jsou dostupné ve více než 170 zemích a využívá je třetina světové populace.

Po jihokorejském Samsungu je Huawei druhým největším prodejcem chytrých mobilních telefonů na světě. Některé západní země spolupráci s firmou ale zcela zakázaly či ji omezují z obavy, že její výrobky mohou obsahovat špionážní software. Státy jako USA, Británie či Austrálie se obávají možných vazeb firmy na čínské vedení.

Čínský výrobce komunikační techniky je také největším dodavatelem mobilních sítí a další infrastruktury pro české operátory. Loni zvýšil v Česku zisk o 6,5 procenta na 97 milionů korun. Čistý obrat stoupl o 16 procent na 6,55 miliardy korun.

Huawei má navíc v České republice velké plány. Do roku 2022 firma hodlá v Česku investovat 360 milionů dolarů (8,64 miliardy korun) a vytvořit nepřímo více než čtyři tisíce nových pracovních míst. 

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost se loni novelou zákona vyčlenil z Národního bezpečnostního úřadu, pod kterým dříve fungoval jako Národní centrum kybernetické bezpečnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 1 hhodinou

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 4 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 14 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 21 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026
Načítání...