Čína zavede nová cla na některé výrobky z nerezové oceli. Zasáhnou dovoz z EU a asijských zemí

Nahrávám video
Čína zavede nová cla na některé výrobky
Zdroj: ČT24

Čína zavede antidumpingová cla na dovoz některých výrobků z nerezové oceli z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Indonésie. Nová cla se pohybují v rozmezí 18,1 až 103,1 procenta a platit začnou od 23. července 2019, oznámilo čínské ministerstvo obchodu. Opatření se týká ingotů z nerezové oceli a za tepla válcovaných plechů z tohoto materiálu.

Rozhodnutí je výsledkem vyšetřování z července loňského roku na základě stížnosti státní společnosti Shanxi Taigang Stainless Steel. Vyšetřovatelé podle ministerstva obchodu nyní dospěli k závěr, že k dumpingu u prověřovaných výrobků došlo a že dumping způsobil čínskému průmyslu podstatné škody.

Oba produkty – ingoty z nerezové oceli a za tepla válcované plechy z téhož materiálu – se využívají hlavně jako surovina k výrobě za studena válcovaných výrobků, ale používají se také v lodním stavitelství, železnici, energetice a dalších odvětvích.

Samotná Čína sice patří k největším světovým výrobcům nerezové oceli – v roce 2018 objem její produkce stoupl o 2,4 procenta a dosáhl 26,71 milionu tun; ale zhruba dva miliony tun ročně také dováží. Jen vloni zvýšila země dovoz o 53,7 procenta na 1,85 milionu tun,  upozornila agentura Reuters. Pro české oceláře bude mít zavedení cel nepřímý dopad – většina jejich produkce totiž směřuje na evropské trhy.

„Problém je v tom, že jak se postupně ty velké trhy uzavírají, tak Evropská unie je v této chvíli tím nejotevřenějším trhem. To znamená, že všechny ty třetí země se snaží uplatnit ocel na evropském trhu,“ konstatuje ředitel Ocelářské unie Daniel Urban.

Poptávka po oceli v EU stagnuje

Poptávka po oceli v EU přitom stagnuje, ale dovozy ze třetích zemí v posledních letech překonávají rekordy. Loni pokryly evropskou spotřebu z jedné čtvrtiny. „Evropští oceláři mají krušné časy způsobené vyššími vstupy, a na rozdíl od čínských ocelářů budou muset plnit ta kritéria ohledně ekologie a ohledně emisí, oxidu uhlíku, a mají daleko horší pozici i s tím, jak padá celosvětová poptávka po oceli,“ vysvětluje investiční bankéř Rostislav Plíva.

Kvůli problémům s odbytem už oznámily minulý týden snížení produkce o dvacet procent Ostravské hutě – čeští oceláři vyzvali ministerstvo průmyslu, aby v rámci Evropské unie prosazovalo snížení limitů na dovoz oceli ze třetích zemí.

Na nutnost nastavit v ocelářství „globálně férové prostředí“, když nyní firmy ze zemí mimo EU neplní tak vysoké požadavky na ochranu životního prostředí, poukázal i předseda správní rady Ocelářské unie Jan Czudek, který je také generálním ředitelem Třineckých železáren. Limity pro dovoz do Evropy podle něj navíc dovolují dovézt stále víc ocelářských produktů. „Pokud dovoz vzroste o dalších pět procent, bude to znamenat problémy pro evropské hutě,“ uvedl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 22 mminutami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 39 mminutami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026
Načítání...