Čína zavede nová cla na některé výrobky z nerezové oceli. Zasáhnou dovoz z EU a asijských zemí

Nahrávám video

Čína zavede antidumpingová cla na dovoz některých výrobků z nerezové oceli z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Indonésie. Nová cla se pohybují v rozmezí 18,1 až 103,1 procenta a platit začnou od 23. července 2019, oznámilo čínské ministerstvo obchodu. Opatření se týká ingotů z nerezové oceli a za tepla válcovaných plechů z tohoto materiálu.

Rozhodnutí je výsledkem vyšetřování z července loňského roku na základě stížnosti státní společnosti Shanxi Taigang Stainless Steel. Vyšetřovatelé podle ministerstva obchodu nyní dospěli k závěr, že k dumpingu u prověřovaných výrobků došlo a že dumping způsobil čínskému průmyslu podstatné škody.

Oba produkty – ingoty z nerezové oceli a za tepla válcované plechy z téhož materiálu – se využívají hlavně jako surovina k výrobě za studena válcovaných výrobků, ale používají se také v lodním stavitelství, železnici, energetice a dalších odvětvích.

Samotná Čína sice patří k největším světovým výrobcům nerezové oceli – v roce 2018 objem její produkce stoupl o 2,4 procenta a dosáhl 26,71 milionu tun; ale zhruba dva miliony tun ročně také dováží. Jen vloni zvýšila země dovoz o 53,7 procenta na 1,85 milionu tun,  upozornila agentura Reuters. Pro české oceláře bude mít zavedení cel nepřímý dopad – většina jejich produkce totiž směřuje na evropské trhy.

„Problém je v tom, že jak se postupně ty velké trhy uzavírají, tak Evropská unie je v této chvíli tím nejotevřenějším trhem. To znamená, že všechny ty třetí země se snaží uplatnit ocel na evropském trhu,“ konstatuje ředitel Ocelářské unie Daniel Urban.

Poptávka po oceli v EU stagnuje

Poptávka po oceli v EU přitom stagnuje, ale dovozy ze třetích zemí v posledních letech překonávají rekordy. Loni pokryly evropskou spotřebu z jedné čtvrtiny. „Evropští oceláři mají krušné časy způsobené vyššími vstupy, a na rozdíl od čínských ocelářů budou muset plnit ta kritéria ohledně ekologie a ohledně emisí, oxidu uhlíku, a mají daleko horší pozici i s tím, jak padá celosvětová poptávka po oceli,“ vysvětluje investiční bankéř Rostislav Plíva.

Kvůli problémům s odbytem už oznámily minulý týden snížení produkce o dvacet procent Ostravské hutě – čeští oceláři vyzvali ministerstvo průmyslu, aby v rámci Evropské unie prosazovalo snížení limitů na dovoz oceli ze třetích zemí.

Na nutnost nastavit v ocelářství „globálně férové prostředí“, když nyní firmy ze zemí mimo EU neplní tak vysoké požadavky na ochranu životního prostředí, poukázal i předseda správní rady Ocelářské unie Jan Czudek, který je také generálním ředitelem Třineckých železáren. Limity pro dovoz do Evropy podle něj navíc dovolují dovézt stále víc ocelářských produktů. „Pokud dovoz vzroste o dalších pět procent, bude to znamenat problémy pro evropské hutě,“ uvedl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 17 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled