Evropská unie v pátek předložila u Světové obchodní organizace (WTO) žádost o konzultace se Spojenými státy ohledně cel, která USA uvalily na dovoz oceli a hliníku z unie. Agentuře Reuters to sdělil představitel WTO. EU tím učinila první krok k řešení sporu na půdě tohoto nadnárodního orgánu. Text žádosti bude bude zveřejněn až poté, co bude rozeslán všem členským státům WTO, uvedl člen sekretariátu. Kanada podala kvůli americkým clům u WTO stížnost.
Komisařka EU pro obchod Cecilia Malmströmová odmítla argument prezidenta Donalda Trumpa, že cla jsou nezbytná z důvodů národní bezpečnosti USA.
„Vnitrostátní bezpečnost není relevantní, je to čistý protekcionismus,“ prohlásila komisařka. Cla podle ní dále oslabí transatlantické vztahy. O zákonnosti amerických cel nyní bude rozhodovat WTO.
Stížnost na Spojené státy kvůli uvalení cel na ocel a hliník podala u WTO Kanada. Proti kroku USA hodlá Kanada postupovat ve spolupráci s Evropskou unií a dalšími zeměmi.
„Tato jednostranná cla uvalená pod falešnou záminkou ochrany americké národní bezpečnosti jsou v rozporu se závazky Spojených států v mezinárodním obchodu i s pravidly WTO,“ uvedla v prohlášené kanadská ministryně zahraničí Chrystie Freelandová.
Americké akcie - které po čtvrtečním oznámení administrativy klesly - zakončily pátek v plusu. Index Dow Jones třiceti předních akcií končil o 0,90 procenta výš oproti čtvrtečnímu závěru, širší S&P 500 pak 1,08 procenta a technologický Nasdaq 1,51 procenta.
Hlavní vliv na to však zřejmě měly příznivé zprávy z trhu práce, kdy míra nezaměstnanosti v květnu klesla na 3,8 procenta z dubnových 3,9 procenta a byla tak nejníž od dubna 2000. Ekonomika USA v květnu vytvořila 223 tisíc nových pracovních míst.
Dopad zavedení amerických cel na ocel a hliník se u tuzemských hutních firem projeví až za několik měsíců, nejspíš až příští rok. Američtí odběratelé nejprve budou muset sehnat za dodávky z Evropy náhradu. Vyplývá to z vyjádření ocelářských firem. USA začnou od pátku uplatňovat cla ve výši 25 procent na ocel a deset procent na hliník na dovoz z Evropské unie, Kanady a Mexika.
„V první etapě (pravděpodobně do konce letošního roku) část naší produkce exportované do USA nebude ohrožena, neboť americké firmy nemají za naše výrobky rychle náhradu a budou zboží navýšené o pětadvacetiprocentní clo nakupovat,“ uvedla mluvčí Třineckých železáren Petra Macková Jurásková. Ve střednědobém až dlouhodobém časovém horizontu ale rozhodnutí podle ní ovlivní evropský trh. „Dá se očekávat navýšení importu do Evropy z výroby jiných zemí, kterou v USA nebude možné prodat,“ uvedla Macková.
Dopad cel na český obchod bude v hodnotě téměř dvou miliard korun, tedy 2,4 procenta celkového vývozu do USA. Odhadl to analytik Raiffeisenbank Jakub Červenka. Pro českou ekonomiku bude dopad marginální, analytik portálu capitalinked.com Radim Dohnal odhadl snížení růstu HDP o méně než 0,1 procenta.
Mluvčí ArcelorMittalu Ostrava (AMO) Barbora Černá Dvořáková uvedla, že clo poškodí konkurenceschopnost ostravské oceli na americkém trhu, byť z celkového objemu výroby podniku není množství vyvážené do USA nijak zásadní a jde jen o jednotky procent.
„Nicméně se jedná o výrobek s vysokou přidanou hodnotou – bezešvé trubky, které se používají v petrochemickém průmyslu pro těžbu ropy a zemního plynu. Těch vyvážíme do USA zhruba 20 procent z roční výroby bezešvých trubek,“ uvedla mluvčí AMO.
Také ostravská huť se obává přesměrování části dovozů určených pro americký trh na trh evropský.
„Tím by v Evropě vznikl obrovský nadbytek oceli. Podporujeme proto zavedení mimořádných opatření, takzvaných safeguards, která by bránila prudkému nárůstu dovozu do EU ze třetích zemí,“ uvedla Černá Dvořáková.
Podle názoru EU jsou americká opatření v rozporu s pravidly WTO, protože se jednoznačně zaměřují na ochranu domácího průmyslu před konkurencí, kterou představuje dovoz. Americká opatření se mají dotknout exportu z EU, který v roce 2017 dosahoval objemu 6,4 miliardy eur (zhruba 165 miliard korun).
Podle šéfa Evropské komise Jeana-Claudea Junckera jde ze strany vlády prezidenta Donalda Trumpa o čistý a jasný protekcionismus. „Budeme bránit zájmy Unie plně v souladu s mezinárodním obchodním právem,“ uvedl.
Kromě EU a Kanady se hodlá bránit i Mexiko, německý ministr hospodářství Peter Altmaier upozornil, že EU by mohla svůj postup s Kanadou a Mexikem koordinovat. Na finančních trzích nyní panují obavy z vypuknutí globální obchodní války.
Američtí ekonomové hlavního proudu uvedli, že cla budou mít negativní dopad na ekonomiku USA. Ostatně i vláda podle televize CNBC uznává, že to ve svém důsledku povede k vyšším cenám, ale argumentuje, že nárůst nebude tak výrazný.
Kroky Trumpovy administrativy kritizují i přední členové americké Republikánské strany. Republikánská hlava státu podle nich nesprávně trestá americké partnery, může poškodit ekonomiku země a ve výsledku ublížit své straně v podzimních kongresových volbách.
„Je to hloupost. Evropa, Kanada a Mexiko nejsou Čína a s partnery nezacházíte stejně jako s protivníky,“ řekl podle listu Politico senátor Ben Sasse, který je jedním z řady republikánských zákonodárců oponujících Trumpovu rozhodnutí. Republikánská strana tradičně podporuje volný obchod.
