Obchodní válka vypukla. USA zavádí cla na evropskou ocel a hliník, EU slibuje odvetu

4 minuty
Události: Obchodní válka mezi USA a EU se blíží
Zdroj: ČT24

Spojené státy začnou od pátku uplatňovat cla ve výši 25 procent na ocel a deset procent na hliník také na dovoz z Evropské unie, Kanady a Mexika. Oznámil to americký ministr obchodu Wilbur Ross. Evropská komise a Mexiko již oznámily, že v reakci na postup Washingtonu plánují zavedení vlastních cel na různé zboží z USA. Také Kanada uvedla, že podnikne kroky na ochranu svých zájmů.

Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker označil nová americká cla na hliník a ocel za protekcionismus. Komise bude bránit zájmy EU v souladu s mezinárodním obchodním právem.

Jeho mluvčí Natasha Bertaudová dodala, že dnešek je špatným dnem pro obchod. „Evropská unie nemůže nereagovat. Okamžitě spustíme jednání u Mezinárodní obchodní organizace (WTO) a v příštích hodinách oznámíme protiopatření. Jednostranná opatření jsou naprosto nepřijatelná.“

3 minuty
Cla na dovoz oceli a hliníku do USA
Zdroj: ČT24

USA zavedly nová cla na ocel a hliník 23. března. Evropská unie měla doposud z placení těchto poplatků výjimku.

Podle ministra průmyslu a obchodu v demisi Tomáše Hünera (za ANO) jdou americká opatření za hranice rozumných přijatelných rizik vzájemných obchodních vztahů. „S největší pravděpodobností to povede k rozpoutání obchodní války mezi dvěma silnými obchodními bloky. Nikdo však v současné době není schopen dohlédnout konce těchto kroků,“ uvedl.

O obchodní válce hovoří i premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). „Tahle obchodní válka mezi USA a Evropou poškodí všechny. Evropa musí bránit svoje zájmy na půdě WTO (Světové obchodní organizace),“ reagoval na rozhodnutí o uvalení cel na Twitteru.

Zavedení tarifů na dovoz oceli a hliníku do USA je špatnou zprávou pro českou ekonomiku a také pochopitelně pro další ekonomiky EU, uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Dodal, že v důsledku to ale bude špatná zpráva také pro ekonomiku Spojených států.

Trumpova administrativa sice opatřením uleví pracovníkům v americkém ocelářství, ale zase poškodí třeba americké výrobce automobilů, protože ti místo levnější čínské oceli nyní budou poptávat dražší ocel americkou, což je učiní méně konkurenceschopné.
Lukáš Kovanda
hlavní ekonom společnosti Cyrrus

Česká republika bude podle Kovandy patřit k těm zemím EU, které opatření poškodí relativně značně, neboť její ekonomika je malá a otevřená, vysoce závislá na zahraničním obchodě. Podobně budou poškozeny další malé otevřené ekonomiky regionu jako třeba Maďarsko nebo Slovinsko.

„Je tedy evidentní, že obchodní válka, která zítřkem začíná, nakonec nebude mít žádné vítěze. Pouze ekonomiky poražené méně a ekonomiky poražené více. Pro českou ekonomiku představuje rozpoutání obchodní války mezi USA a dalšími světovými ekonomickými celky klíčové ohrožení její současné nebývalé prosperity,“ domnívá se ekonom. 

4 minuty
Horizont ČT24: Ekonom Mejstřík o clech
Zdroj: ČT24

Profesor ekonomie na FSV UK Michal Mejstřík hodnotí Trumpův krok jako aktivitu solitéra, který byl  ve svých obchodních rozhovorech vždy ochoten jednat pouze bilaterálně. „Navzdory tomu, že historie ukazuje, že obchodní války jsou zničující pro všechny strany, tak v těch krocích stále pokračuje a je pozoruhodné, že rozbíjí vztahy se svými partnery,“ řekl Mejstřík. 

Dodal, že EU ve svých protiopatřeních zasáhne hlavně voliče Trumpa v neprůmyslových zemědělských státech. Podle ekonoma to nakonec zdraží produkty, které se v Americe běžně vyrábějí. „ Z tohoto pohledu bude efekt v ocelářském průmyslu naprosto mizivý. A obecné ztráty budou mnohem větší,“ soudí. 

Podle televize CNBC zareagovaly americké akcie zahrnuté v indexech Dow Jones a S&P 500 poklesem mezi 0,70 až 0,30 procenta. Ministr Ross nepovažoval tento propad za nijak katastrofální. Dodal, že finanční trhy se přizpůsobí každému překvapení v amerických obchodních vztazích.

Čtvrtek pak index Dow Jones uzavřel slabší o 1,02 procenta a index S&P 500 o 0,69 procenta. Technologický index Nasdaq ztratil proti středě 0,27 procenta.

Podle komisařky EU pro obchod Cecilie Malmströmové, která se do poslední chvíle snažila o zisk trvalé výjimky z amerických cel, je krok administrativy prezidenta Donalda Trumpa jednoznačně v rozporu s mezinárodně uznávanými pravidly. Unie dlouhodobě zdůrazňuje, že pokládá za absurdní zdůvodnění poplatků na dovoz z Evropy hrozbou americké národní bezpečnosti.

Juncker i Malmströmová připomněli, že Unie v posledních měsících opakovaně nabízela americké straně diskusi o způsobech, jak podobu vzájemného obchodu zlepšit. Podmínkou však bylo právě trvalé vyjmutí z nyní spuštěných cel.

  • Evropská unie již dříve předložila Světové obchodní organizaci (WTO) seznam amerických produktů, na které by mohla uvalit vysoká cla jako odvetu za poplatky na dovoz oceli a hliníku do Spojených států. Na seznamu se nachází například rýže, brusinky, bourbon, kukuřice, džínsy, motocykly, rekreační plavidla, arašídová pomazánka či ocelářské výrobky.
  • Komise ve čtvrtek uvedla, že seznam předložila WTO 18. května a v souladu s pravidly může dodatečná cla spustit o 30 dní později. O tom, jak přesně v této věci pokračovat, nyní bude EK jednat s členskými zeměmi Unie. V platnost by měla vstoupit 20. června.

„V průběhu jednání se Spojené státy snažily využívat hrozby omezení obchodu jako páky k tomu, aby získaly ústupky od EU. To není způsob, jak obchodovat – a rozhodně ne mezi dlouhodobými partnery, přáteli a spojenci,“ uvedla ve čtvrtek Malmströmová.

Nyní, když má EU o americkém přístupu jasno, bude podle ní evropská reakce proporční a v souladu s pravidly WTO. Kromě sporu právě u této organizace a dodatečných cel Malmströmová zmínila také potřebu podniknout kroky k ochraně evropského trhu před pohyby zboží způsobenými právě novými americkými obchodními restrikcemi. 

Sdružení amerických společností, které se angažují v Evropě (AmCham EU), se vyslovilo proti rozhodnutí vlády USA. Vyzvalo ji, aby své plány revidovala. Zároveň se obrátilo na EU, aby zaujala vyvážený přístup při reakci na americké kroky.

Mexické ministerstvo hospodářství uvedlo, že v reakci na postup Washingtonu zavede vlastní cla na dovoz různého zboží z USA, včetně potravin a ocelářských produktů. Kanada uvedla, že zavede odvetná opatření zacílená na americkou ocel a hliník, ale také whisky, pomerančový džus a další potravinářské výrobky. Ministryně zahraničí Chrystia Freelandová oznámila, že cla zasáhnou zboží v hodnotě 16,6 miliardy kanadských dolarů (283 miliard korun), přičemž u některých produktů by se jednalo o 25procentní poplatek, u jiných deset procent.

„Odpovíme inteligentně, rozhodně a společně,“ sdělila německá kancléřka Angela Merkelová.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v jasné narážce na amerického prezidenta Donalda Trumpa uvedl: „Taková řešení mohou přinést krátkodobé symbolické uspokojení… Někdo si může myslet, že potěší voliče, když bude moci říct, podívejte, vyhrál jsem a změnil jsem pravidla.“ Ale i on připomněl, že obchodní války s sebou přinášejí zvyšování cen a růst nezaměstnanosti.

Později před novináři označil krok Washingtonu za „nelegální“ a „chybný“ a přirovnal jej k ekonomickému nacionalismu. „A nacionalismus, to je válka. (…) Je to přesně to, co se stalo ve 30. letech,“ prohlásil Macron, který naznačil, že si s Trumpem hodlá v průběhu večera promluvit.

Americký ministr obchodu Ross přitom k možnému dalšímu vývoji uvedl, že „i když EU zavede odvetná opatření, a dokonce se k ní připojí někteří další, stále je nepravděpodobné, že to ovlivní více než jedno procento naší ekonomiky“. 

Ocelářská unie se diví

Ocelářská unie, která sdružuje podniky v České republice a na Slovensku, uvedla v reakci na americká opatření, že se jedná o nepochopitelný útok na americké spojence, který bude mít bohužel dopad i na české výrobce oceli. Členy unie jsou hlavní české a slovenské ocelářské podniky a další, jejichž činnost s ocelářstvím bezprostředně souvisí.

„Je to nepochopitelné, protože Trump útočí na nejbližší spojence v době, kdy je potřebuje v boji proti merkantilismu a nekalým obchodním praktikám Číny, které sahají od krádeží duševního vlastnictví až po omezování práv investorů,“ uvedl statutární ředitel Ocelářské unie Daniel Urban.

Hospodářská komora ČR podotkla, že volnému obchodu vděčí za svůj rozkvět a ekonomickou sílu mimo jiné i samotné Spojené státy americké. Ochranářství je krokem zpět, dodala.

„Je to velká rána pro liberalizaci světového obchodu. Pevně věřím, že se v dohledné době podaří vrátit k jednání a především zabránit eskalaci tohoto obchodního sporu,“ řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

„Obchodní válka nedává smysl,“ uvedl na Twitteru předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Hlavní české podniky se nebojí velkého propadu

Například největší české hutní podniky, Třinecké železárny a ArcelorMittal Ostrava, čekají, že jim kvůli zavedení dovozních cel na hliník a ocel klesne prodej některých výrobků do USA. Vzhledem k objemu výroby ale toto množství nebude příliš významné a dosáhne jen jednotek procent.

Třineckých železáren se uvalení amerických cel dotkne určitě v segmentu kolejnic. Řekla to mluvčí firmy Petra Macková Jurásková. Firma podle ní vyváží do USA zboží v jednotkách procent. Výpadek nahradíme na evropských trzích, kde je velká poptávka, protože se buduje infrastruktura, uvedla. „Z dlouhodobého hlediska to (uvalení cel) ale může být pro evropský trh problém. Protože je možné, že to, co se neudá v Americe, se bude tlačit do Evropy,“ řekla pro agenturu ČTK mluvčí.

V případě, že by se americká cla týkala i dalších komodit, například aut, pocítili by je i čeští výrobci autodílů. Největším obchodním partnerem Česka je totiž Německo, které výrobky finalizuje i z českých subdodávek. Čtvrtina exportu automobilů z celé EU pak míří právě do USA. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...