Obchodní válka vypukla. USA zavádí cla na evropskou ocel a hliník, EU slibuje odvetu

Nahrávám video

Spojené státy začnou od pátku uplatňovat cla ve výši 25 procent na ocel a deset procent na hliník také na dovoz z Evropské unie, Kanady a Mexika. Oznámil to americký ministr obchodu Wilbur Ross. Evropská komise a Mexiko již oznámily, že v reakci na postup Washingtonu plánují zavedení vlastních cel na různé zboží z USA. Také Kanada uvedla, že podnikne kroky na ochranu svých zájmů.

Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker označil nová americká cla na hliník a ocel za protekcionismus. Komise bude bránit zájmy EU v souladu s mezinárodním obchodním právem.

Jeho mluvčí Natasha Bertaudová dodala, že dnešek je špatným dnem pro obchod. „Evropská unie nemůže nereagovat. Okamžitě spustíme jednání u Mezinárodní obchodní organizace (WTO) a v příštích hodinách oznámíme protiopatření. Jednostranná opatření jsou naprosto nepřijatelná.“

Nahrávám video

USA zavedly nová cla na ocel a hliník 23. března. Evropská unie měla doposud z placení těchto poplatků výjimku.

Podle ministra průmyslu a obchodu v demisi Tomáše Hünera (za ANO) jdou americká opatření za hranice rozumných přijatelných rizik vzájemných obchodních vztahů. „S největší pravděpodobností to povede k rozpoutání obchodní války mezi dvěma silnými obchodními bloky. Nikdo však v současné době není schopen dohlédnout konce těchto kroků,“ uvedl.

O obchodní válce hovoří i premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). „Tahle obchodní válka mezi USA a Evropou poškodí všechny. Evropa musí bránit svoje zájmy na půdě WTO (Světové obchodní organizace),“ reagoval na rozhodnutí o uvalení cel na Twitteru.

Zavedení tarifů na dovoz oceli a hliníku do USA je špatnou zprávou pro českou ekonomiku a také pochopitelně pro další ekonomiky EU, uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Dodal, že v důsledku to ale bude špatná zpráva také pro ekonomiku Spojených států.

Trumpova administrativa sice opatřením uleví pracovníkům v americkém ocelářství, ale zase poškodí třeba americké výrobce automobilů, protože ti místo levnější čínské oceli nyní budou poptávat dražší ocel americkou, což je učiní méně konkurenceschopné.
Lukáš Kovanda
hlavní ekonom společnosti Cyrrus

Česká republika bude podle Kovandy patřit k těm zemím EU, které opatření poškodí relativně značně, neboť její ekonomika je malá a otevřená, vysoce závislá na zahraničním obchodě. Podobně budou poškozeny další malé otevřené ekonomiky regionu jako třeba Maďarsko nebo Slovinsko.

„Je tedy evidentní, že obchodní válka, která zítřkem začíná, nakonec nebude mít žádné vítěze. Pouze ekonomiky poražené méně a ekonomiky poražené více. Pro českou ekonomiku představuje rozpoutání obchodní války mezi USA a dalšími světovými ekonomickými celky klíčové ohrožení její současné nebývalé prosperity,“ domnívá se ekonom. 

Nahrávám video

Profesor ekonomie na FSV UK Michal Mejstřík hodnotí Trumpův krok jako aktivitu solitéra, který byl  ve svých obchodních rozhovorech vždy ochoten jednat pouze bilaterálně. „Navzdory tomu, že historie ukazuje, že obchodní války jsou zničující pro všechny strany, tak v těch krocích stále pokračuje a je pozoruhodné, že rozbíjí vztahy se svými partnery,“ řekl Mejstřík. 

Dodal, že EU ve svých protiopatřeních zasáhne hlavně voliče Trumpa v neprůmyslových zemědělských státech. Podle ekonoma to nakonec zdraží produkty, které se v Americe běžně vyrábějí. „ Z tohoto pohledu bude efekt v ocelářském průmyslu naprosto mizivý. A obecné ztráty budou mnohem větší,“ soudí. 

Podle televize CNBC zareagovaly americké akcie zahrnuté v indexech Dow Jones a S&P 500 poklesem mezi 0,70 až 0,30 procenta. Ministr Ross nepovažoval tento propad za nijak katastrofální. Dodal, že finanční trhy se přizpůsobí každému překvapení v amerických obchodních vztazích.

Čtvrtek pak index Dow Jones uzavřel slabší o 1,02 procenta a index S&P 500 o 0,69 procenta. Technologický index Nasdaq ztratil proti středě 0,27 procenta.

Podle komisařky EU pro obchod Cecilie Malmströmové, která se do poslední chvíle snažila o zisk trvalé výjimky z amerických cel, je krok administrativy prezidenta Donalda Trumpa jednoznačně v rozporu s mezinárodně uznávanými pravidly. Unie dlouhodobě zdůrazňuje, že pokládá za absurdní zdůvodnění poplatků na dovoz z Evropy hrozbou americké národní bezpečnosti.

Juncker i Malmströmová připomněli, že Unie v posledních měsících opakovaně nabízela americké straně diskusi o způsobech, jak podobu vzájemného obchodu zlepšit. Podmínkou však bylo právě trvalé vyjmutí z nyní spuštěných cel.

  • Evropská unie již dříve předložila Světové obchodní organizaci (WTO) seznam amerických produktů, na které by mohla uvalit vysoká cla jako odvetu za poplatky na dovoz oceli a hliníku do Spojených států. Na seznamu se nachází například rýže, brusinky, bourbon, kukuřice, džínsy, motocykly, rekreační plavidla, arašídová pomazánka či ocelářské výrobky.
  • Komise ve čtvrtek uvedla, že seznam předložila WTO 18. května a v souladu s pravidly může dodatečná cla spustit o 30 dní později. O tom, jak přesně v této věci pokračovat, nyní bude EK jednat s členskými zeměmi Unie. V platnost by měla vstoupit 20. června.

„V průběhu jednání se Spojené státy snažily využívat hrozby omezení obchodu jako páky k tomu, aby získaly ústupky od EU. To není způsob, jak obchodovat – a rozhodně ne mezi dlouhodobými partnery, přáteli a spojenci,“ uvedla ve čtvrtek Malmströmová.

Nyní, když má EU o americkém přístupu jasno, bude podle ní evropská reakce proporční a v souladu s pravidly WTO. Kromě sporu právě u této organizace a dodatečných cel Malmströmová zmínila také potřebu podniknout kroky k ochraně evropského trhu před pohyby zboží způsobenými právě novými americkými obchodními restrikcemi. 

Sdružení amerických společností, které se angažují v Evropě (AmCham EU), se vyslovilo proti rozhodnutí vlády USA. Vyzvalo ji, aby své plány revidovala. Zároveň se obrátilo na EU, aby zaujala vyvážený přístup při reakci na americké kroky.

Mexické ministerstvo hospodářství uvedlo, že v reakci na postup Washingtonu zavede vlastní cla na dovoz různého zboží z USA, včetně potravin a ocelářských produktů. Kanada uvedla, že zavede odvetná opatření zacílená na americkou ocel a hliník, ale také whisky, pomerančový džus a další potravinářské výrobky. Ministryně zahraničí Chrystia Freelandová oznámila, že cla zasáhnou zboží v hodnotě 16,6 miliardy kanadských dolarů (283 miliard korun), přičemž u některých produktů by se jednalo o 25procentní poplatek, u jiných deset procent.

„Odpovíme inteligentně, rozhodně a společně,“ sdělila německá kancléřka Angela Merkelová.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v jasné narážce na amerického prezidenta Donalda Trumpa uvedl: „Taková řešení mohou přinést krátkodobé symbolické uspokojení… Někdo si může myslet, že potěší voliče, když bude moci říct, podívejte, vyhrál jsem a změnil jsem pravidla.“ Ale i on připomněl, že obchodní války s sebou přinášejí zvyšování cen a růst nezaměstnanosti.

Později před novináři označil krok Washingtonu za „nelegální“ a „chybný“ a přirovnal jej k ekonomickému nacionalismu. „A nacionalismus, to je válka. (…) Je to přesně to, co se stalo ve 30. letech,“ prohlásil Macron, který naznačil, že si s Trumpem hodlá v průběhu večera promluvit.

Americký ministr obchodu Ross přitom k možnému dalšímu vývoji uvedl, že „i když EU zavede odvetná opatření, a dokonce se k ní připojí někteří další, stále je nepravděpodobné, že to ovlivní více než jedno procento naší ekonomiky“. 

Ocelářská unie se diví

Ocelářská unie, která sdružuje podniky v České republice a na Slovensku, uvedla v reakci na americká opatření, že se jedná o nepochopitelný útok na americké spojence, který bude mít bohužel dopad i na české výrobce oceli. Členy unie jsou hlavní české a slovenské ocelářské podniky a další, jejichž činnost s ocelářstvím bezprostředně souvisí.

„Je to nepochopitelné, protože Trump útočí na nejbližší spojence v době, kdy je potřebuje v boji proti merkantilismu a nekalým obchodním praktikám Číny, které sahají od krádeží duševního vlastnictví až po omezování práv investorů,“ uvedl statutární ředitel Ocelářské unie Daniel Urban.

Hospodářská komora ČR podotkla, že volnému obchodu vděčí za svůj rozkvět a ekonomickou sílu mimo jiné i samotné Spojené státy americké. Ochranářství je krokem zpět, dodala.

„Je to velká rána pro liberalizaci světového obchodu. Pevně věřím, že se v dohledné době podaří vrátit k jednání a především zabránit eskalaci tohoto obchodního sporu,“ řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

„Obchodní válka nedává smysl,“ uvedl na Twitteru předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Hlavní české podniky se nebojí velkého propadu

Například největší české hutní podniky, Třinecké železárny a ArcelorMittal Ostrava, čekají, že jim kvůli zavedení dovozních cel na hliník a ocel klesne prodej některých výrobků do USA. Vzhledem k objemu výroby ale toto množství nebude příliš významné a dosáhne jen jednotek procent.

Třineckých železáren se uvalení amerických cel dotkne určitě v segmentu kolejnic. Řekla to mluvčí firmy Petra Macková Jurásková. Firma podle ní vyváží do USA zboží v jednotkách procent. Výpadek nahradíme na evropských trzích, kde je velká poptávka, protože se buduje infrastruktura, uvedla. „Z dlouhodobého hlediska to (uvalení cel) ale může být pro evropský trh problém. Protože je možné, že to, co se neudá v Americe, se bude tlačit do Evropy,“ řekla pro agenturu ČTK mluvčí.

V případě, že by se americká cla týkala i dalších komodit, například aut, pocítili by je i čeští výrobci autodílů. Největším obchodním partnerem Česka je totiž Německo, které výrobky finalizuje i z českých subdodávek. Čtvrtina exportu automobilů z celé EU pak míří právě do USA. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 4 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 6 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 14 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 15 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
včera v 20:42

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánovčera v 19:42

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:17

Evropský pohled