Obchodní válka vypukla. USA zavádí cla na evropskou ocel a hliník, EU slibuje odvetu

Nahrávám video

Spojené státy začnou od pátku uplatňovat cla ve výši 25 procent na ocel a deset procent na hliník také na dovoz z Evropské unie, Kanady a Mexika. Oznámil to americký ministr obchodu Wilbur Ross. Evropská komise a Mexiko již oznámily, že v reakci na postup Washingtonu plánují zavedení vlastních cel na různé zboží z USA. Také Kanada uvedla, že podnikne kroky na ochranu svých zájmů.

Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker označil nová americká cla na hliník a ocel za protekcionismus. Komise bude bránit zájmy EU v souladu s mezinárodním obchodním právem.

Jeho mluvčí Natasha Bertaudová dodala, že dnešek je špatným dnem pro obchod. „Evropská unie nemůže nereagovat. Okamžitě spustíme jednání u Mezinárodní obchodní organizace (WTO) a v příštích hodinách oznámíme protiopatření. Jednostranná opatření jsou naprosto nepřijatelná.“

Nahrávám video

USA zavedly nová cla na ocel a hliník 23. března. Evropská unie měla doposud z placení těchto poplatků výjimku.

Podle ministra průmyslu a obchodu v demisi Tomáše Hünera (za ANO) jdou americká opatření za hranice rozumných přijatelných rizik vzájemných obchodních vztahů. „S největší pravděpodobností to povede k rozpoutání obchodní války mezi dvěma silnými obchodními bloky. Nikdo však v současné době není schopen dohlédnout konce těchto kroků,“ uvedl.

O obchodní válce hovoří i premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). „Tahle obchodní válka mezi USA a Evropou poškodí všechny. Evropa musí bránit svoje zájmy na půdě WTO (Světové obchodní organizace),“ reagoval na rozhodnutí o uvalení cel na Twitteru.

Zavedení tarifů na dovoz oceli a hliníku do USA je špatnou zprávou pro českou ekonomiku a také pochopitelně pro další ekonomiky EU, uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Dodal, že v důsledku to ale bude špatná zpráva také pro ekonomiku Spojených států.

Trumpova administrativa sice opatřením uleví pracovníkům v americkém ocelářství, ale zase poškodí třeba americké výrobce automobilů, protože ti místo levnější čínské oceli nyní budou poptávat dražší ocel americkou, což je učiní méně konkurenceschopné.
Lukáš Kovanda
hlavní ekonom společnosti Cyrrus

Česká republika bude podle Kovandy patřit k těm zemím EU, které opatření poškodí relativně značně, neboť její ekonomika je malá a otevřená, vysoce závislá na zahraničním obchodě. Podobně budou poškozeny další malé otevřené ekonomiky regionu jako třeba Maďarsko nebo Slovinsko.

„Je tedy evidentní, že obchodní válka, která zítřkem začíná, nakonec nebude mít žádné vítěze. Pouze ekonomiky poražené méně a ekonomiky poražené více. Pro českou ekonomiku představuje rozpoutání obchodní války mezi USA a dalšími světovými ekonomickými celky klíčové ohrožení její současné nebývalé prosperity,“ domnívá se ekonom. 

Nahrávám video

Profesor ekonomie na FSV UK Michal Mejstřík hodnotí Trumpův krok jako aktivitu solitéra, který byl  ve svých obchodních rozhovorech vždy ochoten jednat pouze bilaterálně. „Navzdory tomu, že historie ukazuje, že obchodní války jsou zničující pro všechny strany, tak v těch krocích stále pokračuje a je pozoruhodné, že rozbíjí vztahy se svými partnery,“ řekl Mejstřík. 

Dodal, že EU ve svých protiopatřeních zasáhne hlavně voliče Trumpa v neprůmyslových zemědělských státech. Podle ekonoma to nakonec zdraží produkty, které se v Americe běžně vyrábějí. „ Z tohoto pohledu bude efekt v ocelářském průmyslu naprosto mizivý. A obecné ztráty budou mnohem větší,“ soudí. 

Podle televize CNBC zareagovaly americké akcie zahrnuté v indexech Dow Jones a S&P 500 poklesem mezi 0,70 až 0,30 procenta. Ministr Ross nepovažoval tento propad za nijak katastrofální. Dodal, že finanční trhy se přizpůsobí každému překvapení v amerických obchodních vztazích.

Čtvrtek pak index Dow Jones uzavřel slabší o 1,02 procenta a index S&P 500 o 0,69 procenta. Technologický index Nasdaq ztratil proti středě 0,27 procenta.

Podle komisařky EU pro obchod Cecilie Malmströmové, která se do poslední chvíle snažila o zisk trvalé výjimky z amerických cel, je krok administrativy prezidenta Donalda Trumpa jednoznačně v rozporu s mezinárodně uznávanými pravidly. Unie dlouhodobě zdůrazňuje, že pokládá za absurdní zdůvodnění poplatků na dovoz z Evropy hrozbou americké národní bezpečnosti.

Juncker i Malmströmová připomněli, že Unie v posledních měsících opakovaně nabízela americké straně diskusi o způsobech, jak podobu vzájemného obchodu zlepšit. Podmínkou však bylo právě trvalé vyjmutí z nyní spuštěných cel.

  • Evropská unie již dříve předložila Světové obchodní organizaci (WTO) seznam amerických produktů, na které by mohla uvalit vysoká cla jako odvetu za poplatky na dovoz oceli a hliníku do Spojených států. Na seznamu se nachází například rýže, brusinky, bourbon, kukuřice, džínsy, motocykly, rekreační plavidla, arašídová pomazánka či ocelářské výrobky.
  • Komise ve čtvrtek uvedla, že seznam předložila WTO 18. května a v souladu s pravidly může dodatečná cla spustit o 30 dní později. O tom, jak přesně v této věci pokračovat, nyní bude EK jednat s členskými zeměmi Unie. V platnost by měla vstoupit 20. června.

„V průběhu jednání se Spojené státy snažily využívat hrozby omezení obchodu jako páky k tomu, aby získaly ústupky od EU. To není způsob, jak obchodovat – a rozhodně ne mezi dlouhodobými partnery, přáteli a spojenci,“ uvedla ve čtvrtek Malmströmová.

Nyní, když má EU o americkém přístupu jasno, bude podle ní evropská reakce proporční a v souladu s pravidly WTO. Kromě sporu právě u této organizace a dodatečných cel Malmströmová zmínila také potřebu podniknout kroky k ochraně evropského trhu před pohyby zboží způsobenými právě novými americkými obchodními restrikcemi. 

Sdružení amerických společností, které se angažují v Evropě (AmCham EU), se vyslovilo proti rozhodnutí vlády USA. Vyzvalo ji, aby své plány revidovala. Zároveň se obrátilo na EU, aby zaujala vyvážený přístup při reakci na americké kroky.

Mexické ministerstvo hospodářství uvedlo, že v reakci na postup Washingtonu zavede vlastní cla na dovoz různého zboží z USA, včetně potravin a ocelářských produktů. Kanada uvedla, že zavede odvetná opatření zacílená na americkou ocel a hliník, ale také whisky, pomerančový džus a další potravinářské výrobky. Ministryně zahraničí Chrystia Freelandová oznámila, že cla zasáhnou zboží v hodnotě 16,6 miliardy kanadských dolarů (283 miliard korun), přičemž u některých produktů by se jednalo o 25procentní poplatek, u jiných deset procent.

„Odpovíme inteligentně, rozhodně a společně,“ sdělila německá kancléřka Angela Merkelová.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v jasné narážce na amerického prezidenta Donalda Trumpa uvedl: „Taková řešení mohou přinést krátkodobé symbolické uspokojení… Někdo si může myslet, že potěší voliče, když bude moci říct, podívejte, vyhrál jsem a změnil jsem pravidla.“ Ale i on připomněl, že obchodní války s sebou přinášejí zvyšování cen a růst nezaměstnanosti.

Později před novináři označil krok Washingtonu za „nelegální“ a „chybný“ a přirovnal jej k ekonomickému nacionalismu. „A nacionalismus, to je válka. (…) Je to přesně to, co se stalo ve 30. letech,“ prohlásil Macron, který naznačil, že si s Trumpem hodlá v průběhu večera promluvit.

Americký ministr obchodu Ross přitom k možnému dalšímu vývoji uvedl, že „i když EU zavede odvetná opatření, a dokonce se k ní připojí někteří další, stále je nepravděpodobné, že to ovlivní více než jedno procento naší ekonomiky“. 

Ocelářská unie se diví

Ocelářská unie, která sdružuje podniky v České republice a na Slovensku, uvedla v reakci na americká opatření, že se jedná o nepochopitelný útok na americké spojence, který bude mít bohužel dopad i na české výrobce oceli. Členy unie jsou hlavní české a slovenské ocelářské podniky a další, jejichž činnost s ocelářstvím bezprostředně souvisí.

„Je to nepochopitelné, protože Trump útočí na nejbližší spojence v době, kdy je potřebuje v boji proti merkantilismu a nekalým obchodním praktikám Číny, které sahají od krádeží duševního vlastnictví až po omezování práv investorů,“ uvedl statutární ředitel Ocelářské unie Daniel Urban.

Hospodářská komora ČR podotkla, že volnému obchodu vděčí za svůj rozkvět a ekonomickou sílu mimo jiné i samotné Spojené státy americké. Ochranářství je krokem zpět, dodala.

„Je to velká rána pro liberalizaci světového obchodu. Pevně věřím, že se v dohledné době podaří vrátit k jednání a především zabránit eskalaci tohoto obchodního sporu,“ řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

„Obchodní válka nedává smysl,“ uvedl na Twitteru předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Hlavní české podniky se nebojí velkého propadu

Například největší české hutní podniky, Třinecké železárny a ArcelorMittal Ostrava, čekají, že jim kvůli zavedení dovozních cel na hliník a ocel klesne prodej některých výrobků do USA. Vzhledem k objemu výroby ale toto množství nebude příliš významné a dosáhne jen jednotek procent.

Třineckých železáren se uvalení amerických cel dotkne určitě v segmentu kolejnic. Řekla to mluvčí firmy Petra Macková Jurásková. Firma podle ní vyváží do USA zboží v jednotkách procent. Výpadek nahradíme na evropských trzích, kde je velká poptávka, protože se buduje infrastruktura, uvedla. „Z dlouhodobého hlediska to (uvalení cel) ale může být pro evropský trh problém. Protože je možné, že to, co se neudá v Americe, se bude tlačit do Evropy,“ řekla pro agenturu ČTK mluvčí.

V případě, že by se americká cla týkala i dalších komodit, například aut, pocítili by je i čeští výrobci autodílů. Největším obchodním partnerem Česka je totiž Německo, které výrobky finalizuje i z českých subdodávek. Čtvrtina exportu automobilů z celé EU pak míří právě do USA. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trumpova dohoda o ruské naftě podle Havlíčka ceny nesníží

Dohoda amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským diktátorem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh nebude mít podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) vliv na ceny. Havlíček se v pořadu Partie na CNN Prima News shodl s předsedou ODS Martinem Kupkou a místopředsedou STAN Lukášem Vlčkem na tom, že do budoucna je nutné pracovat na soběstačnosti Evropy tak, aby nebyla závislá na jednom zdroji fosilních paliv.
před 15 hhodinami

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
10. 10. 2026Aktualizováno10. 10. 2026‌‌

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
9. 10. 2026‌‌

Plán na snížení podpor v nezaměstnanosti rozklížil vládu

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.
8. 10. 2026‌‌

V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI

V kuřecím masu z Lidlu našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) bakterie způsobující onemocnění salmonelóza, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí SZPI Marek Bartík. Letos jde již o několikátý případ, kdy je v chlazeném masu v některém z řetězců drůbeží maso s těmito bakteriemi, jež mohou mít pro člověka velmi nepříjemné zdravotní následky. Nemocí se například nakazily stovky žáků a vyučujících ve školní jídelně v Praze – Újezdu nad Lesy.
8. 10. 2026‌‌

Ferrit zůstane za prodej strojů do Ruska bez trestu. Žalobce upustil od stíhání

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.
8. 10. 2026‌‌

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.