Trumpův úder na Mexiko zvyšuje riziko cel na evropská auta. Pocítilo by je i Česko

Evropské akcie zahájily páteční obchodování poklesem na nejnižší hodnotu za tři měsíce. Může za to propad automobilek Volkswagen a Fiat Chrysler po oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že uvalí clo na veškerý mexický dovoz. Propad evropských akcií navázal na pokles akcií v Japonsku, kde hlavní index Nikkei kvůli ztrátám akcií automobilek uzavřel nejníže za tři a půl měsíce, napsala agentura Reuters. Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy stoupá riziko, že cla Trump uvalí i na evropská auta.

„‚Miluji cla.' Tak se americký prezident Donald Trump letos v únoru vyznal z jedné ze svých lásek. A letošní květen byl pro něj vskutku ,měsícem lásky'. Lásky ke clům. Jeho májová láskyplnost však nevěstí nic laskavého pro zbytek světa, a už vůbec ne pro malé otevřené ekonomiky typu České republiky,“ komentuje nejnovější Trumpův krok Kovanda.

Naposledy se Trump zaměřil na Mexiko. Pohrozil, že na dovoz od svého jižního souseda uvalí clo ve výši pěti procent, jestliže země nezastaví ilegální příliv přistěhovalců do USA. Clo plánuje Trump zavést od 10. června, přičemž jeho sazbu bude postupně navyšovat tak, že k 1. říjnu už bude činit 25 procent. Clo bude platit do doby, než se podaří zastavit nelegální migraci z Mexika. Trumpovo rozhodnutí by přitom mohlo přerušit dodávkové řetězce v době, kdy mezi investory rostou obavy z recese.

Panevropský index STOXX 600 zahájil páteční obchodování poklesem o 0,9 procenta. Index německých akcií DAX, který je obzvláště citlivý na problémy v zahraničním obchodu, se propadl až o 1,3 procenta.

Ztráty na počátku obchodování zaznamenaly všechny sektory. Index evropských automobilek se snížil o 2,7 procenta, hlavně kvůli tříprocentnímu propadu akcií firem Volkswagen a Fiat Chrysler. Obě automobilky mají silné napojení na Mexiko. Ztrácely i akcie bank Santader, Sabadell a Bilbao, které podnikají v Mexiku.

Hrozba zahýbala i výnosy dluhopisů

Další globální obchodní napětí, které posiluje obavy z recese, také způsobilo pokles výnosů desetiletých státních dluhopisů Německa na minus 0,201 procenta. Výnosy německých dluhopisů jsou tak nyní blízko rekordního minima z července 2016, tedy z období po britském referendu o odchodu z EU. Do negativního pásma se dostaly také výnosy desetiletých dluhopisů Nizozemska, a to poprvé od roku 2016. 

„Pokud tak Mexiko situaci s imigranty rychle nevyřeší, zmíněného 10. června v podstatě zanikne severoamerická zóna volného obchodu NAFTA. Stalo by se tak po více než čtvrtstoletí jejího trvání, protože příslušná dohoda USA, Kanady a Mexika o jejím ustavení vstoupila v platnost se začátkem roku 1994,“ konstatuje Kovanda.

Otazník se navíc nyní podle něho vznáší i nad dalším osudem úmluvy USMCA, tedy jakési NAFTA 2.0, kterou zmíněná trojice zemí dojednala loni, avšak která ještě musí být ratifikována.

„Trumpova láska ke clům, jak je stále patrnější, vskutku představuje ‚lásku až za hrob'. Prezident riskuje, že pohřbí své šance na znovuzvolení v příštím roce. Svým krokem vůči Mexiku rozhořčí i podstatnou část amerických průmyslových nebo zemědělských producentů, kteří ze severoamerického volného obchodu těží,“ míní Kovanda.

Napjaté vztahy s Čínou

Naplno se tak podle něho ukazuje, že Trump je v uvalování cel ochoten zajít hodně daleko. Dál, než se ještě před měsícem soudilo, kdy už byla na stole málem dohoda o obchodním smíru s Čínou.

„Zato dnes Peking Spojené státy obviňuje z ‚ekonomického terorismu'. To jen podtrhuje, jak citelně – a varovně – zhoustlo jen za necelý měsíc napětí ve světových obchodních vztazích. Čína v nejbližší době přijde s protiúderem,“ zdůrazňuje Kovanda.

Jedním z takových může být například omezení čínského vývozu takzvaných prvků vzácných zemin, zejména jejich těžké varianty, to by mohlo závažně ochromit celý americký průmysl. „Prvky vzácných zemin jsou přítomny v každém automobilu, který se v USA vyrobí,“ dodává.

Agentura Bloomberg také v pátek uvedla, že čínská vláda už skutečně má plán omezení vývozu vzácných kovů do Spojených států připravený, a pokud si to vývoj napjatých obchodních vztahů vyžádá, přistoupí k němu.

„Peking bude pevně chránit své národní zájmy a nemůže akceptovat, aby jeho vlastní zásoby vzácných zemin byly využívány k potlačování rozvoje Číny,“ prohlásil mluvčí ministerstva obchodu Kao Feng. Dodal, že Čína je ochotna pokrýt „legitimní potřeby zbytku světa“.

Podle zdrojů Bloombergu zatím není zřejmé, jaké podmínky mají být naplněny, aby vláda restrikce uvalila, ani jak by přesně byly zavedeny. Peking rovněž bere v úvahu, že by USA mohly vůči opatřením vznést námitky u Světové obchodní organizace (WTO).

Podíl Číny na dovozu vzácných kovů do USA činí podle dat americké vlády zhruba 80 procent, na druhém místě je daleko za ní Estonsko s šesti procenty, následují Francie a Japonsko se třemi procenty.

Čína se na světové těžbě vzácných zemin podílí asi 80 procenty a ještě vyšší podíl má na těchto prvcích ve zpracované podobě. Patří k nim dysprosium, které je součástí magnetů používaných v automobilech a široké škále spotřebního zboží, nebo ytterbium, které se využívá například k léčbě rakoviny a monitorování zemětřesení. Pro své chemické a fyzikální vlastnosti se ke skupině řadí rovněž ytrium, přestože je mezi vzácnými kovy nejlehčím prvkem. Důležité je ve výrobě osvětlení a plochých obrazovek.

Blokáda na dodávky magnetických kovů by podle americké společnosti Technology Metals Research mohla mít na celé USA zničující dopad. Jak uvedl spoluzakladatel firmy Jack Lifton, kromě automobilového průmyslu se tyto prvky používají ve spotřebičích, jako jsou vysavače nebo pračky, a tento seznam je prakticky nekonečný. Na globální produkci magnetických kovů se Čína podílí 95 procenty.

Riziko cel na evropská auta roste

„Nyní, když už spadly všechny masky, se zdá být jen otázkou času, kdy Trump projeví svoji ‚lásku' také vůči Evropské unii. Zvláště ‚miluje', jak známo, německá auta. Obě strany Atlantiku se dívají skepticky na to, že by nějaká průlomová jednání vůbec mohla začít. Takže riziko, že v listopadu uvalí Trump cla právě i na evropská auta, stoupá,“ doplňuje Kovanda.

Pokud by se tak stalo, dynamika automobilového sektoru by dále oslabila. V listopadu navíc může své první hodiny mimo EU odpočítávat Británie. A tvrdý brexit by byl pro všechny zátěží, i pro český automobilový průmysl a příslušné subdodavatele, varovali už dříve mnozí ekonomové.

Po pátečních událostech je tak podle Kovandy zase o něco pravděpodobnější, že na růst z prvního čtvrtletí, který dle zpřesněného hlášení ČSÚ předčil očekávání vykázaným tempem 2,6 procenta, už tuzemské hospodářství v dalších čtvrtletích nenaváže. „Bude-li světová obchodní atmosféra dále houstnout svým květnovým tempem, český růst za letošek nedosáhne ani dvou procent,“ dodává Kovanda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 10 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...