Celní bitva pokračuje. Peking zaostřil na USA, Unii i Singapur, Washington na Turecko

Čína zavede antidumpingová cla na dovoz halogenovaného butylkaučuku ze Spojených států, Evropské unie a Singapuru. Budou v rozpětí od 23,1 do 75,5 procenta a v platnost vejdou 20. srpna. Oznámilo to čínské ministerstvo obchodu. Americký prezident Donald Trump zase na svém účtu na Twitteru oznámil, že se rozhodl zdvojnásobit cla na dovoz oceli a hliníku z Turecka. Trumpovo prohlášení vedlo k prohloubení propadu turecké liry. Ankara už signalizovala, že je připravena podniknout odvetná opatření.

Čína zahájila vyšetřování dovozu butylkaučuku z USA, EU a Singapuru loni v srpnu. Letos v dubnu pak zavedla dočasná cla. Firmy z těchto zemí podle ministerstva dovážejí butylkaučuk za dumpingové ceny, a způsobují tak čínskému průmyslu značné škody.

Spojené státy, EU a Singapur jsou největšími dodavateli této suroviny do Číny. V roce 2016 jejich celkový prodej do země činil 150 tisíc tun, což představuje více než pětasedmdesát procent celkového dovozu tohoto produktu do Číny.

  • Halogenovaný butylkaučuk v současnosti patří k nejdůležitějším surovinám k výrobě vnitřního obložení bezdušových pneumatik a je důležitý i při výrobě lepidel a uzávěrů lahví ve farmaceutickém průmyslu.

Ministerstvo nyní oznámilo, že nejvyšší sazbě 75,5 procenta bude podléhat produkce amerických firem, což se týká například společnosti Exxon Mobil, uvedla agentura Reuters.

Pro společnost Arlanxeo Belgium bude platit clo 27,4 procenta, zatímco pro Exxon Mobil Chemical a další firmy v Evropské unii 71,9 procenta. Na produkci firmy Arlanxeo Singapore bude uvaleno clo 23,1 procenta, na další singapurské firmy pak 45,2 procenta.

Čína a USA na sebe v obchodní válce vzájemně uvalily cla 25 procent

Čína a USA spolu vedou obchodní válku, která se stále zhoršuje. Obě země již oznámily vzájemné uvalení cel 25 procent na zboží, jehož roční hodnota dovozu dosahuje 50 miliard USD. Americká vláda navíc nedávno oznámila, že připravuje zavedení 25procentního cla na zboží, jehož hodnota dovozu činí 200 miliard USD, a prezident Donald Trump pohrozil cly na téměř veškerý dovoz z Číny. Hodnota dovozu čínského zboží do USA loni činila téměř 524 miliard USD.

USA proti Turecku. Trump se rozhodl zdvojnásobit cla na ocel a hliník

Trump se také rozhodl zdvojnásobit cla na dovoz oceli a hliníku z Turecka. U oceli tak bude clo činit 50 procent a u hliníku 20 procent. Informoval na svém twitterovém účtu. Turecko-americké vztahy se v poslední době zhoršily kvůli sporům ohledně politiky vůči Sýrii a kvůli tomu, že Ankara zadržuje amerického pastora Andrewa Brunsona.

„Právě jsem schválil zdvojnásobení cel na ocel a hliník pro Turecko,“ napsal Trump. „Naše vztahy s Tureckem teď nejsou dobré,“ dodal. Zhoršené vztahy Ankary a Washingtonu přispívají k poklesu kurzu turecké liry, která se v pátek vůči dolaru propadla na nové minimum. Po zprávě o zvýšení cel se propad liry prohloubil a turecká měna ztrácela až 20 procent, napsala agentura Reuters.

Pastor Brunson v Turecku čelí obvinění z terorismu a špionáže. Spojené státy ve středu kvůli procesu s pastorem zavedly sankce vůči tureckým ministrům vnitra a spravedlnosti. Oběma zmrazily majetek a účty spadající pod americkou jurisdikci, americké subjekty nyní s těmito lidmi rovněž nesmějí obchodovat.

Turecko v pátek varovalo Spojené státy, že sankce a nátlaková opatření povedou pouze ke zhoršení vztahů mezi oběma zeměmi. Podle tureckého ministerstva obchodu je navíc plánované zvýšení cel v rozporu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO).

Mluvčí tureckého ministerstva zahraničí uvedl, že neshody je zapotřebí řešit prostřednictvím diplomacie, dialogu, dobré vůle a vzájemného porozumění. Dodal nicméně, že všechny kroky učiněné proti Turecku povedou k „nezbytné reakci“.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ještě před Trumpovým prohlášením vyzval Turky, aby v rámci „národního boje“ proti ekonomickým nepřátelům směňovali své dolary a zlato za turecké liry. Tureckou měnu kromě zhoršujících se vztahů Ankary se Spojenými státy podkopávají rovněž obavy z Erdoganova vlivu na měnovou politiku.

Turecký ministr financí a Erdoganův zeť Berat Albayrak nyní prohlásil, že turecká vláda podporuje nezávislost centrální banky, chce zlepšit důvěru v tureckou liru, efektivně bojovat proti inflaci a optimalizovat rozpočet. Jeho prohlášení však neobsahovalo mnoho podrobností, takže nedokázalo uklidnit investory a zastavit propad turecké měny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 55 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...