Evropa začne dovážet z USA více sóji i zkapalněného plynu. Trump mluví o nové fázi vztahů s Unií

3 minuty
Juncker a Trump chtějí usilovat o nulová cla
Zdroj: ČT24

Spojené státy a Evropská unie se dohodly na tom, že budou usilovat o nulová cla a nulové subvence na průmyslové zboží vyjma automobilů. Po setkání s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem to ve středu řekl americký prezident Donald Trump. Evropská unie podle něj začne ze Spojených států nakupovat „hodně sóji“ a dovážet bude také více amerického zkapalněného plynu.

Trump na úvod tiskové konference po setkání s Junckerem ohlásil novou fázi vztahů USA a EU. Označil ji za fázi blízkého přátelství. Před časem přitom mluvil o EU jako o jednom z mnoha nepřátel, které Spojené státy mají.

Trump: EU je obrovský trh, bude nakupovat hodně sóji

„Především jsme se dnes dohodli, že budeme společně usilovat o nulová cla, nulové necelní bariéry a nulové subvence na průmyslové zboží vyjma automobilů,“ řekl Trump ke společné dohodě. „Budeme také pracovat na tom, abychom snížili bariéry a zvýšili obchod ve službách, chemikáliích, léčivech, zdravotnických výrobcích a v sóji,“ dodal.

EU podle něj téměř okamžitě začne nakupovat velké objemy sójových bobů. „EU je obrovský trh, budou tedy nakupovat hodně sóji od našich farmářů zejména ze Středozápadu, děkuji vám za to, Jeane-Claude. Povede to k větší prosperitě v USA i v EU a zajistí to spravedlivější a recipročnější obchod,“ uvedl Trump.

Evropská unie chce podle jeho slov ze Spojených států dovážet více zkapalněného zemního plynu a plyn z USA bude nakupovat „masivně“, dodal. Dohodli se prý také na zahájení jednání o snížení byrokracie ve vzájemném obchodu, ale také na společném úsilí o reformu Světové hospodářské organizace (WTO). „Také vyřešíme otázku cel na ocel a hliník a odvetná cla,“ zakončil Trump, aniž by sdělil podrobnosti.

7 minut
Tisková konference Donalda Trumpa a Jeana-Clauda Junckera
Zdroj: ČT24

Juncker: Zdržíme se uvalování dalších cel

„Učinili jsme dnes dohodu,“ řekl stručně Juncker. Potvrdil, že v Evropě vznikne více terminálů sloužících k dovozu zkapalněného zemního plynu z USA a že EU bude dovážet více americké sóji. „Dokud jednáme – vyjma případu, že by jedna ze stran jednání zastavila – zdržíme se uvalování dalších cel a přehodnotíme existující cla na ocel a hliník,“ řekl také předseda Evropské komise. „Bylo to dobré a konstruktivní setkání,“ zakončil.

K výsledku jednání Junckerovi a Trumpovi už stihl pogratulovat například německý ministr hospodářství Peter Altmaier. „Bylo dosaženo průlomu, díky kterému bude možné vyhnout se obchodní válce a zachránit miliony pracovních míst! Skvělé pro světové hospodářství,“ napsal na Twitteru.

Americká televize CNBC se ještě před oficálním vyjádřením obou státníků odvolala na informace evropského diplomata, které údajně poskytl webu Dow Jones News Wire a podle nichž si Trump vymohl jisté ústupky. Na zprávu reagoval prudkým skokem vzhůru americký akciový index Dow Jones, který zahrnuje třicet předních akciových titulů. 

Co řekli před schůzkou

Juncker přiletěl na jednání do Washingtonu, aby s Trumpem jednali o stavu a budoucnosti obchodních vztahů USA a Evropské unie. Ty byly silně zasaženy poté, co USA zavedly cla na dovoz oceli a hliníku do USA, na což EU reagovala protiopatřeními. Následně Trump naznačil možnost zavést cla i na dovoz evropských aut. Unie pak zveřejnila další americké výrobky, které by mohla postihnout. Hrozilo tak, že se začne rychle rozvíjet spirála obchodu nepřátelských kroků.

Před jednáním Juncker uvedl, že Spojené státy a Evropská unie nejsou nepřátelé, ale spojenci. Brusel a Washington podle něj „musí hovořit jeden s druhým, ne jeden na druhého“. „Měli bychom se soustředit na odbourávání cel, nikoli na jejich zvyšování,“ dodal.

Trump zase označil předsedu Evropské komise za „velmi chytrého a velmi tvrdého chlapíka“. Od setkání s ním podle svých slov očekával něco „velmi pozitivního“. „Chceme mít spravedlivou (obchodní) dohodu… doufejme, že něco vymyslíme,“ dodal.

Pokud by neexistovala ve vzájemném obchodu žádná cla, bariéry ani subvence, měly by Spojené státy podle šéfa Bílého domu obrovskou radost. „Chceme reciprocitu,“ zdůraznil zároveň Trump a znovu zopakoval své dřívější tvrzení, že jeho země v uplynulých letech v obchodu s EU přišla o „stovky miliard dolarů“. „Chceme jen, aby naši zemědělci, naši výrobci, aby všichni měli stejné podmínky hry,“ dodal.

Analytici před společným jednáním neočekávali žádné převratné výsledky. Například podle hlavní ekonomky Raiffesenbank Heleny Horské bude stačit, když si potřesou rukou a budou se na sebe usmívat, hlavně když si nebudou vyhrožovat dalšími cly. 

„Je třeba jednat o podobě obchodu mezi USA a EU, trochu je výhoda na straně Unie, jejíž dovoz aut do Ameriky je zatížen nižším clem. Ale cla není to jediné, co zatěžuje zahraniční obchod. Jsou tu netarifní překážky: technické normy, certifikace, kódy,“ dodala.

Jan Beneš z katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně uvedl, že už Junckerova návštěva je prezentována coby potvrzení Trumpa jako obratného vyjednávače. 

Upozornil také, že Trump může využít silného růstu americké ekonomiky k experimentům se cly. Zároveň však již americká vláda oznámila, že bude muset pomoci zemědělcům – postiženým zejména odvetnými čínskými cly – 12 miliardami dolarů.

9 minut
Události, komentáře s Jaroslavem Bžochem a Jiřím Kobzou k obchodním vztahům USA a EU
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...