Za dovoz amerických aut, alkoholu, tabáku, kosmetiky i některých potravin se bude v Turecku platit výrazně vyšší clo než dosud. Prezident Recep Tayyip Erdogan podepsal výnos, který podle tureckých představitelů reaguje na to, že USA zvýšily cla na dovoz oceli a hliníku z Turecka. Nové tarify zřejmě dál posílí nepřátelství mezi oběma zeměmi, které výrazně přispělo k rozpoutání měnové krize v Turecku. Bílý dům odsoudil nynější turecký krok.
Turecko zvýšilo cla na americké zboží. Na auta a alkohol vzrostla více než dvojnásobně
Turecko zvyšuje cla na osobní auta na 120 procent, na alkoholické nápoje na 140 procent a na tabákové listy na 60 procent. Zvýší se také cla na řadu dalšího zboží, včetně kosmetiky, rýže a uhlí.
Podle tureckého ministerstva obchodu činí hodnota zboží, na které se vztahují dodatečná cla, 533 milionů dolarů (12 miliard korun).
Turecký viceprezident Fuat Oktay prohlásil, že je zvýšení cel odvetou za „vědomé ekonomické útoky“ Spojených států vůči Turecku.
Turecko-americké vztahy se v poslední době zhoršily kvůli sporům ohledně politiky vůči Sýrii a kvůli tomu, že Ankara zadržuje amerického pastora Andrewa Brunsona. Americký prezident Donald Trump minulý týden rozhodl o zdvojnásobení cel na dovoz oceli a hliníku z Turecka o 50, respektive 20 procent.
Aktuální celní opatření ze strany Turecka USA kritizují. Podle mluvčí Bílého domu Sarah Sandersové jde o politováníhodný krok špatným směrem. Cla zavedená Spojenými státy podle ní souvisela s národně bezpečnostními zájmy.
Špatný rok pro tureckou měnu
Zhoršené vztahy Turecka se Spojenými státy přispívají k poklesu kurzu turecké liry. Ta již od začátku letošního roku oslabila vůči dolaru o více než 40 procent a v pátek zažila největší jednodenní propad od turecké finanční krize v roce 2001.
Propad liry zasáhl světové akciové trhy i kurz eura. Investoři se obávají, že turecké podniky budou mít kvůli slabé liře potíže se splácením dluhů v cizích měnách, což by mohlo mít negativní dopad na evropský bankovní sektor.
Turecká lira si ve středu vůči dolaru připisovala zhruba šest procent a na krátkou dobu zpevnila pod hranici šesti lir za dolar. Turecká měna podle analytiků těží z podpůrných opatření centrální banky i z nadějí na zlepšení vztahů Turecka s Evropskou unií díky propuštění dvou řeckých vojáků, které Ankara držela ve vazbě kvůli podezření ze špionáže.
Erdogan navíc ve středu telefonicky hovořil s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Mimo jiné vyjádřili odhodlání zlepšit vzájemné vztahy, uvedla agentura Reuters.
Institut pro mezinárodní finance (IIF) tvrdí, že je turecká lira v současnosti výrazně podhodnocená a během jednoho až dvou let by měla posilovat. Upozornil také, že růst turecké ekonomiky zpomaluje, zatímco turecký export nabírá na síle, což zlepšuje vyhlídky platební bilance země. Podle hlavního ekonoma IIF Robina Brookse by se kurz liry měl z hlediska makroekonomických ukazatelů pohybovat zhruba v rozmezí od pěti do 5,5 liry za dolar.
Také Erdoganův mluvčí předpovídá další oživení turecké liry. Zmínil, že problémy se Spojenými státy, které k propadu liry přispěly, se podle jeho očekávání vyřeší. V souvislosti se zvýšením celních poplatků na některé americké zboží uvedl, že Turecko sice nemá zájem rozpoutat ekonomickou válku, nemůže ale nečinně přihlížet, pokud je napadeno.