Oslabování turecké liry a nejisté výhledy tamní ekonomiky znervózňují i evropské trhy. Analytici oslovení Českou televizí vyjádřili obavu z šíření ekonomické „nákazy“ i do dalších zemí. To by podle nich mohlo vyvolat nejen finanční, ale i hospodářskou krizi.
Výprodej turecké liry stahuje měny rozvíjejících se ekonomik a také euro. Dolar naopak sílí. Obětí odlivu kapitálu z rozvíjejících se trhů je i koruna, která v pondělí ráno oslabila na své minimum vůči dolaru za poslední více než rok.
V pátek se lira vůči dolaru propadla až o osmnáct procent, což mělo negativní dopad na světové akciové trhy i na kurz eura. A v noci na pondělí propadla vůči dolaru na nové rekordní minimum, později však část ztrát smazala. Důvodem neklidu na Bosporu jsou zhoršující se vztahy s Washingtonem včetně amerických cel a obavy, že turecký prezident bude z pozice síly tlačit na snižování úrokových sazeb.
„Turecká lira letos ztratila více než třicet procent své hodnoty. To může ochromit u řady tureckých dlužníků schopnost splácet. Protože je bankovní svět jeden propojený organismus, panika by se rychle šířila trhy,“ nastínil analytik finančních trhů Next Finance Jiří Cihlář. „Přesto se ale domnívám, že mnohem větším strašákem pro globální růst je nyní ochladnutí obchodních vztahů mezi USA a Čínou a vyhrožování cly dalším zemím.“
„Propady turecké liry díky aktuálním politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou,“ je názor hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila. „Turecko je dlouhodobě nestabilní kvůli makroekonomickým nerovnováhám. Má přes pět procent vysoký deficit běžného účtu. Pro jeho financování musí být schopno přilákat každý rok odpovídající částku ze zahraničí. Každý rok. A každý rok tak naroste zahraniční zadlužení Turecka.“
Bez „steroidů“ Turecko tvrdě narazí
„Země, která jede na takových steroidech, potřebujete mít důvěru mezinárodního finančního trhu, protože jinak tvrdě narazí. Tohle poznalo už mnoho zemí, například během asijské krize,“ dodal Navrátil.
„V tuto chvíli bude trhy těžké přesvědčit, že centrální banka svůj úmysl odvrátit krizi myslí vážně. Podstatnou část své reputace ztratila už v červenci, když trhy šokovala ponecháním základní úrokové sazby na úrovni 17,75 procenta, zatímco byl všeobecně očekáván růst sazby. Inflace v zemi je totiž nejvyšší od roku 2003. V červenci dosáhla takřka šestnácti procent,“ dodal další fakta hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda.
„Aby měl zásah centrální banky z pohledu trhů šanci na úspěch, musela by přikročit k opravdu razantnímu zvýšení sazby, třeba o pět procentních bodů, to je na úroveň znatelně nad dvacet procent,“ dodal Kovanda.
A Turecko důvěru finančního trhu rychle ztrácí. „Pokud země není schopná přilákat dostatečné množství zahraničního kapitálu, tak musí snížit svou domácí poptávku. Tedy spotřebu a investice. Minimálně o zmíněných pět procent. Což už samo o sobě zavání ekonomickou krizí,“ řekl Navrátil.
„Turecko je již středně velkým rozvíjejícím se trhem, a pokud by krize liry dospěla až k neschopnosti splácet zahraniční dluh, bezesporu by to nastartovalo novou vlnu odlivu kapitálu z celého rozvíjejícího se světa,“ řekl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Zahraniční investoři z obav o investice mohou chtít své peníze zpět. „To propad domácí poptávky jen zvýší. V realitě se k tomu přidá krize tureckých bank, zadření úvěrového kanálu, negativní sentiment, panika. To je koktejl, který může způsobit nejen ‚normální' ekonomickou krizi, která se dá vydýchat, ale regulérní finanční krizi,“ míní ekonom České spořitelny.
Zhoršenou náladu investorů může pocítit i Česko
A tato „nákaza“ se podle něj může rozšířit i do dalších zemí. „V první vlně se mohou nakazit negativním sentimentem zahraničních investorů ty ekonomiky, které jsou také závislé na externím financování, například Argentina nebo Jižní Afrika. Dále se nákaza může šířit prostřednictvím finančního kanálu,“ upozornil Navrátil.
Evropská centrální banka varovala, že některé banky v eurozóně mají vyšší expozici vůči Turecku. „Zmínila Banco Bilbao Vizcaya Argentaria SA, UniCredit SpA či BNP Paribas SA, což nejsou malé ryby,“ dodal ekonom.
A tato nákaza by se mohla projevit i v Česku. „Slabší růst rozvíjejících se trhů může zpomalit českou ekonomiku,“ potvrdil Bureš. „Prohloubení krize by negativní dopad na českou menu ještě zesílilo,“ doplnil svůj pohled také Navrátil.
„Naše hlavní obchodní partnery najdeme v západní Evropě. Krize Turecka však bude zhoršovat náladu investorů, a to pocítíme i my. Čeká koruna totiž nepatří mezi bezpečné měny, jako je například americký dolar. I přes snahu České národní banky zvyšovat úrokové sazby tak bude koruna posilovat pomalu,“ uvedl analytik Cihlář.
Jak z toho ven?
Oslovení analytici jsou názoru, že nyní je pomyslný „míč “ na straně Turecka. Podle Cihláře se bude vyčkávat na to, jak úspěšný může být turecký plán na ozdravení. Navíc v záloze mohou být také půjčky od nadnárodních věřitelů. „Turecký ekonomický problém je úzce navázán na politiku. A to může v bouřlivém Turecku nakonec vyústit v ostré střety,“ řekl Cihlář.
„NATO a EU na jedné straně a Turecko na druhé straně se navzájem potřebují. To by mohlo dovést k vyjednávacímu stolu obě strany i přes silácké řeči z posledních dnů. Pokud ne, tak to bude špatně nejen pro Turecko, ale díky nákaze do dalších zemí i pro globální ekonomiku,“ dodal Navrátil.
Očekávat se podle Cihláře může také zvyšování úrokových sazeb. „To zpřísní pravidla hry pro všechny – úvěry už nebudou tak levné jako dosud. A to v kombinaci s obchodními válkami nebo problémy Turecka bude zvyšovat napětí v globální ekonomice,“ dodal.
