Trest za subvencování Airbusu. USA uvalí cla na letadla a další zboží z Evropy

Světová obchodní organizace (WTO) kvůli nezákonnému subvencování evropského výrobce letadel Airbus povolila Spojeným státům uvalit cla na zboží z Evropské unie, jehož roční dovoz do USA dosahuje 7,5 miliardy dolarů (zhruba 177 miliard korun). USA již uvedly - podle pracovníků Úřadu amerického obchodního zmocněnce (USTR) - že v reakci na verdikt WTO zavedou 18. října odvetná cla 10 procent na evropská letadla a 25 procent na zemědělské a průmyslové zboží.

Cla budou uvalena 18. října, až vydá formální souhlas orgán WTO pro řešení sporů. Washington už vypracoval předběžný seznam zboží, na které by mohl clo uplatnit. Seznam zahrnuje kromě letecké techniky i například víno, kabelky nebo sýry, uvedla agentura Reuters.

Clo na letouny se nebude vztahovat na letecké díly, což výrobní provozy Airbusu v americké Alabamě ušetří vyšších nákladů. I společnost Boeing bude moci využívat bez zatížení vyšším clem evropské součástky při výrobě svých letadel, uvedl zástupce USTR.

Propad akcií v Evropě i v USA

Evropské akciové trhy kvůli obavám z obchodní války mezi USA a EU oslabily o téměř tři procenta, zažily tak nejhorší den v letošním roce. Akcie v USA kvůli obavám o ekonomiku zaznamenaly nejprudší pokles za téměř šest týdnů. Dow Jonesův index odepsal 1,86 procenta na 26 078,62 bodu.

Snaha Spojených států o uvalení cel na dovoz zboží z Evropské unie je krátkozraká, kontraproduktivní a poškodí obě strany. V reakci na středeční rozhodnutí WTO to uvedla Evropská komise. Podle Komise by se obě strany místo zavádění cel měly dohodnout. Pokud by Washington k výběru cel skutečně přistoupil, nemá EU jinou možnost než odpovědět stejným způsobem, uvedla Komise.

Spojené státy a Evropská unie se od roku 2004 u WTO navzájem obviňují z nelegální podpory svých výrobců letadel Boeing a Airbus. U obou stran bylo zjištěno, že v rozporu s pravidly WTO své výrobce letadel finančně podporovaly, aby jim zajistily výhodnější pozici na trhu.

„Měli bychom se vyhnout tomu, že bychom na sebe vzájemně uvalovali cla. Způsobilo by to škodu našim ekonomikám, světovému obchodu a leteckému průmyslu,“ uvedla ještě před zveřejněním rozhodnutí WTO mluvčí Evropské komise. „Jsme připraveni spolupracovat (s USA) na spravedlivém a vyváženém řešení,“ dodala. 

Boeing versus Airbus

Akcie Airbusu ve středu odepsaly dvě procenta a uzavřely na čtyřměsíčním minimu. Americký konkurent Boeing uvedl, že Airbus by mohl zavedení cel odvrátit tím, že začne plnit požadavky WTO. „Evropa čelí clům, protože Airbus léta odmítá vyhovět rozhodnutím WTO,“ uvedl Boeing. „Dokonce ještě dnes by Airbus mohl cla zcela odvrátit, kdyby plně dostál svým závazkům. Doufáme, že to nakonec udělá,“ dodala americká firma. 

Airbus ve středu vyzval k rozhovorům, které by zmírnily obchodní napětí mezi USA a EU. „Pokud se Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR) rozhodne uvalit cla na dovoz letadel a dílů pro letadla, vyvolá to nejistotu a potíže nejen v leteckém průmyslu, ale i v širší globální ekonomice,“ dodal Airbus. Jeho šéf Guillaume Faury varoval, že zavedení amerických cel by mělo negativní dopad na americké letecké společnosti a jejich zákazníky i na trh práce ve Spojených státech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Průmyslová výroba v listopadu meziročně rostla nejrychleji za tři roky, stavebnictví zpomalilo

Průmyslová výroba loni v listopadu meziročně rostla o 5,7 procenta, což byl nejvýraznější nárůst za více než tři roky. K růstu přispěly především automobilový a kovozpracující průmysl. Stavební výroba v listopadu zpomalila meziroční růst na 6,1 procenta z říjnových 7,1 procenta. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
7. 1. 2026

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
7. 1. 2026

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
7. 1. 2026

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026
Načítání...