Oslabující německá ekonomika, nejistota kolem odchodu Velké Británie z Evropské unie i obchodní války. Tyto vlivy se odráží na výkonu českého hospodářství. Nejnovější podklady ministerstva financí přitom počítají pro letošní rok s růstem 2,4 procenta, což je o desetinu procentního bodu méně než dosud. Toto zhoršení se rovná propadu produkce ekonomiky o pět a půl miliardy korun. I další instituce v průběhu roku zhoršovaly své odhady.
Českou ekonomiku staví odhady před horší časy. Klíčový bude vývoj v Německu i ve světě
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) připouští, že hospodářství letos neporoste tak, jak uváděly odhady ještě před pár týdny. Podle něj je potřeba být opatrnější hlavně kvůli ekonomické a obchodní situaci ve světě.
„Vnímáme to, že v Německu začíná určitý útlum v některých odvětvích. Může se sice během několika měsíců otočit nebo zlomit, ale raději se připravujeme na o něco horší situaci a tomu musíme přizpůsobit i vnitřní strukturu výdajů, nákladů a vše s tím spojené,“ poznamenal Havlíček.
Německá ekonomika už na tom byla lépe, poznamenal ředitel komunikace Česko-německé obchodní a průmyslové komory Christian Rühmkorf. „Mezikvartálně vykázala pokles o 0,1 procenta, to nám signalizovaly firmy už na jaře,“ přiblížil.
A podle prvních odhadů se německé hospodářství bude nejspíš dál propadat. Pokud ve třetím čtvrtletí hospodářství v Německu oslabí znovu, bude to znamenat recesi.
Ochlazení na tamním trhu vidí i ve firmě JHV Engineering, kde vznikají hlavně výrobní a automatizované linky a pro kterou je právě Německo jedním z největších partnerů. „V určitých oblastech, zejména v automobilovém sektoru je cítit nervozita na trhu, takže i my pociťujeme určité zpomalení,“ nastínil obchodní ředitel Jan Václavovič.
Dopady odcházení Velké Británie a celních sporů
Negativně může růst tuzemského HDP ovlivnit i brexit, a to díky nejistotě, která kolem něj nyní panuje. Na české firmy totiž dopadají i výkyvy libry, která naposledy oslabila v reakci na přerušení zasedání britského parlamentu až do poloviny října.
„Pokud se zvyšovala pravděpodobnost tvrdého brexitu, tak libra většinou oslabovala,“ poznamenal hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Další komplikací jsou obchodní války. Nejde jen o navyšování tarifů mezi USA a Čínou, ale i o hrozbu amerických cel na Evropskou unii. Česka by se nejvíc dotkla ta na auta a jejich komponenty.
„O co více jsme součástí subdodavatelských řetězců v tom smyslu, že se stáváme transferovou stanicí mezi ekonomickými mocnostmi, o to víc jsme zranitelnější,“ upozornil Havlíček.
ČNB i resort financí během roku mírnily očekávání
Jednotlivé instituce se rozcházejí v očekávání toho, jaký bude letošní růst, během měsíců ale svůj odhad většinou zhoršovaly. Česká bankovní asociace byla nejoptimističtější ve své první letošní prognóze, kdy odhadovala plus 2,6 procenta. V dubnu číslo zmírnila na 2,4 procenta a v další predikci ho potvrdila.
Centrální banka odhadovala v únoru růst o 2,9 procenta. V květnu očekávání zmírnila na 2,5 procenta a aktuální odhad je 2,6 procenta.
Ministerstvo financí počítalo na začátku roku s růstem o 2,5 procenta. Podobný odhad mělo i v červenci, z materiálů pro jednání Výboru pro rozpočtové prognózy pak vyplývá, že teď očekává 2,4 procenta.
Zatímco prezident Miloš Zeman současnou ekonomickou situaci na setkání s velvyslanci zhodnotil slovy „mejdan skončil“, ředitelka Svazu průmyslu a dopravy Dagmar Kuchtová uvedla, že co se týče dalšího vývoje a predikcí pro rok 2020, nejsou až tak pesimističtí.