Cena zlata vystoupala nejvýš za posledních šest let. Vzhůru ji ženou obavy z obchodních válek

Cena zlata poprvé za více než šest let překonala hranici 1500 dolarů (zhruba 34 400 korun) za troyskou unci (odpovídá 31,1 gramu). Za zdražováním vzácného kovu jsou zejména obavy z eskalace obchodního sporu mezi Spojenými státy a Čínou. Zlato je totiž považováno za bezpečnou investici v období nejistoty.

Cena drahého kovu podle údajů agentury Bloomberg ve středu vzrostla až o téměř 2,5 procenta na 1510,46 dolaru za unci, později však o část zisků přišla a pohybovala se v těsné blízkosti 1500 dolarů.

„Zlato se v letošním roce nechová jako udržitel hodnoty, ale jako jedno z nejvýnosnějších aktiv,“ poznamenal hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. Ještě na začátku roku totiž stála troyská unce 1282 dolarů.

„Současnou situaci můžeme srovnat s rokem 2011. Tehdy troyská unce zlata rovněž překonala hranici 1500 dolarů. Investoři v té době hledali bezpečný přístav pro své investice kvůli obavám kolem dluhové krize v eurozóně. Cena zlata po překonání hranice 1500 dolarů za troyskou unci dál prudce rostla, až dosáhla svého historického maxima. Stalo se tak ještě v roce 2011, kdy cena zlata na krátkou dobu překonala úroveň 1900 dolarů za troyskou unci,“ připomenul Křeček.

Vyřeší se obchodní vztahy USA a Číny?

Rok 2019 je podle něj podobně jako rok 2011 plný rizik a nejistot. „Americký prezident Donald Trump vyhrocuje obchodní válku s Čínou, Boris Johnson si zas nebere servítky kolem tvrdého brexitu. Rovněž dochází ke konfliktům na Blízkém východě, zanikla smlouva o jaderném odzbrojení a plánuje se rozmisťování raket v Asii. K tomu navíc Fed snížil úrokové sazby a mluví se o úmyslném oslabování měn kvůli podpoře exportu,“ nastínil.

Právě obchodní napětí mezi USA a Čínou výrazně vzrostlo, když Trump minulý týden oznámil, že od září hodlá uvalit cla na další čínské zboží. O řešení obchodního konfliktu ovšem hodlají obě země jednat.

Analytici banky Goldman Sachs nicméně uvedli, že dosažení obchodní dohody před volbami příštího amerického prezidenta už neočekávají. Volby se v USA konají před koncem příštího roku. Banka Morgan Stanley pak varovala, že obchodní válka by mohla do poloviny příštího roku stáhnout světovou ekonomiku do recese.

Posiluje i stříbro

Zlato není jediný kov, který zdražuje. Zrychlil i růst ceny stříbra, která ve středu poprvé od loňského června překonala 17 dolarů (zhruba 390 korun) za unci.

„Nebylo by překvapením vidět stříbro atakovat hranici dvacet dolarů za unci ještě v letošním roce. Přesně se tak potvrzuje, že stříbro reaguje na aktuální situaci později než cena zlata, nicméně v průběhu růstové fáze zlato percentuálně předbíhá,“ uvedl Marek Brávník ze společnosti Golden Gate CZ. Za poslední tři měsíce podle něj vystoupala hodnota stříbra o pět procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
před 1 hhodinou

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
05:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoEvropa je rozdělená, říká k emisním povolenkám Nerudová. Pokorná Jermanová mluví o rozcestí

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 15 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
včera v 13:08‌‌

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
včera v 06:00‌‌

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.