Vědci vyrobili nejtenčí plátek zlata. Má tloušťku jen dva atomy

Britští vědci vyrobili dosud nejtenčí plátek zlata, jehož tloušťka jsou pouhé dva atomy. Podle agentury DPA to vyplývá ze studie publikované v odborném časopise Advanced Science týmem z Leedské univerzity. Vynález může najít využití v lékařství i průmyslu.

Nejnovější objev je se svými 0,47 nanometry tloušťky asi 100tisíckrát tenčí než lidský vlas. Je možné ho proto považovat v podstatě za dvourozměrný předmět, vysvětlují vědci. Dosud bylo možné podobně tenké vrstvy zlata vyrobit pouze v případě, že byly spojeny s nějakým podkladem.

Řada průmyslových aplikací

Vědci z univerzity v Leedsu nevyvinuli ultratenké plátky kovu proto, aby jimi pozlacovali šperky. Využívány mohou být v lékařství, elektroprůmyslu či jako katalyzátory, pro urychlení chemických procesů.

Laboratorní testy ukázaly, že zlato ve formě supertenkých plátků je jako katalyzátor desetkrát účinnější než v průmyslu běžně používané zlaté nanočástice. Důvodem je, že v případě tenkých vrstev zlata leží všechny atomy na povrchu, a přímo se tak podílejí na katalýze. U trojrozměrných nanočástic je oproti tomu většina atomů „schovaná“ v jejich vnitřku.

Pohled na nejtenčí plíšek zlata pod mikroskopem
Zdroj: University of Leeds

Průmysl tak podle vědců bude s ultratenkými zlatými plátky moci dosáhnout stejného efektu při menším množství materiálu, což přinese značné ekonomické úspory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 6 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 8 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 9 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 11 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled