Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.

Vzorec pro pravidelnou valorizaci minimální mzdy upravila po letech vyjednávání v minulém volebním období novela zákoníku práce. Do té doby se na navýšení měli vždy dohodnout na tripartitě odboráři a zaměstnavatelé. Shoda se nikdy nenašla, částku pak určovala vláda. Podle zákona se má nejnižší výdělek dostat do roku 2029 postupně na 47 procent průměrné mzdy. Letos činí 43,4 procenta, tedy 22 400 korun.

„Odhadovaná výše měsíční minimální mzdy by mohla – při využití údaje o průměrné hrubé mzdě z makroekonomické predikce ministerstva financí z dubna letošního roku – dosáhnout úrovně 24 900 korun v roce 2027 a 26 900 korun v roce 2028,“ uvedlo v podkladech k nařízení ministerstvo práce.

Výslednou výši minimálního výdělku pro příští roku musí oznámit do konce září. Vycházet bude z předpovídané průměrné mzdy pro příští rok, kterou ohlásí do konce srpna resort financí.

S minimální mzdou vzrostou i zaručené platy, které se vyplácejí ve veřejném sektoru ve čtyřech stupních. Odpovídají minimální mzdě, jejímu 1,2násobku, 1,4násobku a 1,6násobku podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti práce. Příští rok by se tedy podle odhadů měly pohybovat od 24 900 do 39 840 korun. Zaručené mzdy ve firmách jsou od loňska zrušené.

Třetí nejslabší kupní síla v EU

Navýšení minimální mzdy by mohlo firmy v příštím roce včetně odvodů stát 5,9 miliardy korun a v roce 2028 pak 4,7 miliardy korun. Zaměstnavatelé ve veřejném sektoru by vydali příští rok 20,6 miliardy korun navíc a v roce 2028 pak 25,7 miliardy korun navíc. Na sociálním a zdravotním pojištění by stát příští rok získal celkem 11,5 miliardy korun, v roce 2028 pak 13,3 miliardy korun.

Podle zprávy o dopadech (RIA) k vládnímu nařízení je úroveň českých výdělků v Evropské unii „ve spodní části spektra“ a Česko patří k osmi unijním státům, kde je minimální mzda pod 1000 eury (teď asi 24 200 korun). V západních zemích se částka pohybuje od 1800 do 2700 eur (zhruba od 43 500 do 65 300 korun). Pří srovnání kupní síly je česká minimální mzda v sedmadvacítce třetí nejslabší po té lotyšské a estonské.

Přiměřené minimální mzdy v sedmadvacítce stanovila unijní směrnice z roku 2022, kterou měly členské země promítnout do praxe do poloviny listopadu 2024. Předpis doporučuje nejnižší výdělek na 60 procentech mediánu hrubé mzdy či na 50 procentech průměrné hrubé mzdy. Navýšení podílu podle předpisu Evropské unie požadují odboráři. Podle nedávných informací ministerstvo práce teď zvažuje případnou úpravu českých pravidel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 1 hhodinou

VideoPolicie opět vyráží na řeky kvůli kontrolám alkoholu

S létem přicházejí kontroly alkoholu na vodě. Někde můžou mít kormidelníci i půl promile, jinde platí nulová tolerance. A hrozí také vysoké pokuty, které mohou dosáhnout až sto tisíc korun. Řeky a nádrže kontrolují policisté celé léto. Podle nich těchto přestupků ale znatelně ubylo.
před 1 hhodinou

VideoVe Velehradě začaly Dny lidí dobré vůle

Ve Velehradě na Uherskohradišťsku začaly dvoudenní Dny lidí dobré vůle. Připomínají příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Program zahájila Modlitba za vlast. Letošní ročník je věnován lékařům, zdravotním sestrám, záchranářům a všem pracovníkům ve zdravotnictví. Cyrilometodějské slavnosti patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi, navštěvují je desítky tisíc lidí.
před 10 hhodinami

VideoOpětovné vystavení sochy pohraničníka z Domažlic budí emoce

Domažlice znovu vystavily kontroverzní sochu pohraničníka se psem. Přes třicet let ležela ve skladu města, teď stojí na Čerchově a má být součástí expozice o historii místa. Její vrácení do veřejného prostoru ale někteří kritizují. „Pokud nejsou pomníky, památníky, sochy vystavovány v kontextu, mohou být brány jako propagace komunismu,“ míní Kamil Nedvědický z Ústavu pro studium totalitních režimů. Podobným kontroverzním dílem je třeba socha maršála Koněva, která se má rovněž vrátit na veřejnost.
před 11 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o propojení kultury a politiky

V Karlových Varech začal v pátek mezinárodní filmový festival. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) se nezúčastnil zahájení festivalu s odůvodněním, že večer má podle něj patřit filmům a ne politickým sporům. O kultuře i propojení kultury a politiky debatovali hosté Událostí, komentářů moderovaných Terezou Řezníčkovou. Tématem byly například také dozvuky protestů na strážnickém festivalu. Pozvání přijali náměstek ministra kultury Adam Kocián (Motoristé), bývalý ministr kultury a člen sněmovního výboru pro mediální záležitosti Martin Baxa (ODS), komentátor z Echo 24 Jiří Peňás a sociolog a redaktor deníku Alarm Stanislav Biler.
před 17 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
před 20 hhodinami

Letní festivaly bez bariér. Organizátoři rozšiřují služby pro návštěvníky s handicapem

Kinosály bez bariér, speciální tribuny nebo odborná poradna. I letos se letní festivaly snaží ještě více otevřít účastníkům se zdravotním postižením, jak České televizi potvrdili oslovení zástupci festivalů. Například Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary už má letos devět kinosálů s bezbariérovým přístupem, na festivalu Colours of Ostrava nově bude fungovat poradna od Národní rady osob se zdravotním postižením, Hrady CZ umožňují lidem na vozíčku dostat se přímo na pódium. Několik interpretů s handicapem se objeví i mezi vystupujícími.
před 23 hhodinami

Evropský pohled