Čínské akcie výrazně oslabovaly a čínský jüan sestoupil vůči dolaru na nejnižší hodnotu za 11 let, naopak zlato je nejdražší za více než šest let. Stojí za tím eskalace obchodního konfliktu mezi Pekingem a Washingtonem, která by podle analytiků mohla těmto dvěma největším ekonomikám způsobit další škody a zbrzdit globální hospodářský růst. Dolů zamířily i evropské akcie, jejich ztráty ale nebyly tak výrazné, protože mezitím Peking i Washington signalizovaly ochotu řešit obchodní konflikt prostřednictvím rozhovorů. Čínský vicepremiér Liou Che také uvedl, že nechce dál spor vyostřit.
Index CSI300, který zahrnuje největší firmy registrované na burzách v Šanghaji a Šen-čenu, krátce před osmou hodinou ranní ztrácel asi 1,4 procenta na 3767 bodů. K poklesu čínských akcií přispělo také násilí při víkendových protivládních protestech v Hongkongu.
Jüan v pondělí oslabil o 0,6 procenta na 7,15 jüanu za dolar. To představuje jeho nejslabší úroveň od února 2008. Čínské úřady už tento měsíc umožnily domácí měně oslabit asi o 3,6 procenta, což vyvolalo obavy z globální měnové války. Slabší měna totiž činí čínské exporty více konkurenceschopnými na globálních trzích.
Tato strategie však může být podle analytiků riskantní, jelikož příliš prudký pokles kurzu může spustit odliv kapitálu. Právě s tím největší asijská ekonomika v posledních letech bojovala a zamezení tomuto jevu patřilo mezi její ekonomické priority.
„Odliv kapitálu sice nabývá na síle, zdaleka však nedosahuje intenzity srovnatelné s rokem 2015. Tehdy odliv kapitálu a doprovodné oslabení čínské měny vyvolalo výprodeje na globálních akciových trzích. Čínská měna může ale v reakci na pokračující obchodní válku i nadále oslabovat,“ konstatuje portfolio manažer Cyrrus Tomáš Pfeiler.
Výrazné ztráty nicméně utrpěly rovněž japonské akcie, jejichž hlavní index Nikkei 225 klesl o 2,17 procenta na 20.261,04 bodu. Panevropský akciový index STOXX 600 krátce po zahájení obchodování klesl o půl procenta na týdenní minimum, část ztrát ale rychle smazal a kolem 10:00 SELČ ztrácel jen zhruba 0,3 procenta na 370,3 bodu.
Ještě před otevřením americké burzy totiž americký prezident Donald Trump mírnil nervozitu. „Asi jste četli nejnovější zprávu, že se chce (Čína) dohodnout. Jednoduše přišli, že chtějí situaci uklidnit. Upřímně to je skvělá věc,“ uvedl Trump.
Obchodníci nicméně zůstávají obezřetní. „Politici spíše globální recesi podporují, než aby se jí snažili předejít. To se dřív nikdy nestalo. Vnímám to skutečně jako formu masochismu,“ poznamenal analytik trhů Baader Bank Robert Halver.
Zlato je na maximu za více než šest let
Zlato, které je obecně považováno za bezpečnou investici v období nejistoty, tak je teď naopak kvůli vyostření obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou na maximu za více než šest let. Brzy ráno jeho cena během obchodování v Asii přidávala více než jedno procento na 1554,56 dolaru za trojskou unci (31,1 gramu), a bylo tak nejdražší od dubna 2013.
„Zlato v pátek těžilo ze záplavy tweetů (amerického) prezidenta (Donalda) Trumpa,“ řekl agentuře Reuters analytik Stephen Innes ze společnosti VM Markets.
V dobách tržní nejistoty se investoři uchylují do takzvaných bezpečných přístavů, které kromě tohoto vzácného kovu zahrnují například americké vládní dluhopisy. Za vysokou cenou zlata stojí ale podle Pfeilera i obrat v měnové politice centrálních bank. „Loni, když byly sazby vyšší, nakupovali investoři hledající bezpečí spíše státní dluhopisy. Koupí zlata by se totiž připravili o atraktivní úrokový výnos. Jelikož nyní sazby propadly, není s držbou žlutého kovu spojený tak významný oportunitní náklad,“ vysvětluje.
Nelze přitom podle něho vyloučit, že cena zlata ještě poroste , protože americká centrální banka v dalších měsících nejspíše opět sníží úrokové sazby. Pfeiler připomíná, že i poněkud vyhrocená situace na obchodní frontě či nejistota kolem Íránu, hrají vzácnému kovu do karet.
„Nicméně na aktuálních úrovních nemůžeme vyloučit ani korekci směrem dolů. Pokud by Trump uzavřel dohodu s Čínou, lze očekávat prudký pokles cen zlata,“ dodává.
V pátek americký prezident oznámil dodatečné clo na čínské zboží, jehož roční dovoz do USA dosahuje zhruba 550 miliard dolarů. Reagoval tak na odvetná čínská cla na dovoz z USA v roční hodnotě 75 miliard dolarů. Trump také vyzval americké firmy, aby začaly hledat alternativy k podnikání v Číně, včetně přesunu výroby z Číny do USA. V pátek večer v reakci na jeho postup výrazně oslabily americké akcie, trhy v dalších částech světa už byly zavřené, a nemohly tak zareagovat.
„Dopad nových cel na růst čínské ekonomiky bude značný,“ uvedl analytik Louis Kuijs ze společnosti Oxford Economics. Tempo růstu by tak podle organizace Oxford Economics mohlo v příštím roce zpomalit výrazně pod šest procent. Vloni se hrubý domácí produkt Číny zvýšil o 6,6 procenta.
Kromě zlata zdražují také ostatní drahé kovy. Stříbro přidává rovněž více než jedno procento a pohybuje se kolem 17,70 dolaru za trojskou unci, mírnější zisky má i platina a palladium.
Čína je podle vicepremiéra připravena řešit spor s USA jednáním
Čínský vicepremiér Liou Che v pondělí uvedl, že Peking je ochoten řešit obchodní konflikt se Spojenými státy prostřednictvím klidných rozhovorů a rozhodně se staví proti další eskalaci sporu. Dodal, že americké firmy jsou v Číně vítány a že s nimi bude dobře zacházeno.
„Vítáme firmy z celého světa, včetně Spojených států, aby investovaly a podnikaly v Číně,“ uvedl podle agentury Reuters čínský vicepremiér. Dodal, že Čína bude nadále vytvářet dobré investiční prostředí a chránit práva v oblasti duševního vlastnictví.
Americký ministr financí Steven Mnuchin uvedl, že Trump by mohl firmám odchod z Číny nařídit. Mohl by tak podle ministra učinit v případě, že by vyhlásil stav nouze. Jak uvedl Huffpost, Trump by také musel nejprve tento krok zkonzultovat s Kongresem, prohlásit stav nouze a patřičně ho zdůvodnit. Ekonomický poradce Bílého domu Larry Kudlow v Huffpost také připustil, že přemístění společností by trvalo roky a nelze tak očekávat okamžitou akci.
„Peking zjevně v rostoucí míře sází na to, že by Trump v příštím roce nemusel být znovuzvolen. K tomu ostatně Čína může dopomoci právě opatřeními typu toho pátečního zvýšení cel. Protože cla na zemědělskou produkci USA zasahují farmáře a další zemědělské výrobce z amerického Středozápadu nebo i jižních oblastí USA, kteří patří k pilířům Trumpova elektorátu,“ hodnotí situaci hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Trump: Kdo je větší nepřítel, šéf americké centrální banky, nebo čínský prezident?
Trump tak podle něj poznává, že obchodní válku není snadné vyhrát, jak tvrdil, když ji loni zahajoval.
„Číňané se evidentně k ústupkům nechystají, a Trumpovi tak nezbývá než z pádu burz vinit americkou centrální banku. Prezident se v pátek v jednom ze tweetů tázal, zda je větším ‚nepřítelem‘ Spojených států jeho čínský protějšek Si Ťin-pching, nebo šéf americké centrální banky Jerome Powell. A to přitom nelze tvrdit, že Powell před víkendem trhy zklamal. Vlastně měl Trumpa potěšit, neboť bankéřův páteční projev v rámci každoročního setkání centrálních bankéřů v Jackson Hole pomohl trhům vzhůru. Než je Trump svými tweety poslal zase dolů,“ konstatuje Kovanda.
Kovanda dodává, že zjevně stále nervóznější Trump se v čase, který do prezidentských voleb v USA zbývá, stane velmi pravděpodobně největší hrozbou celé světové ekonomice. „Kvůli obrovské nejistotě, kterou jeho jednání způsobuje. Firmy zkrátka nemohou dost dobře plánovat, investovat a zaměstnávat, když jejich výhled může zcela ‚překopat‘ jediný tweet amerického prezidenta, jenž se stále zjevněji ocitá v pasti, kterou sám sobě nastražil,“ říká.
