Šéf Bílého domu by nejraději zvýšil cla na čínské zboží ještě víc a teď svého rozhodnutí lituje. Bílý dům tak vysvětluje Trumpovo neurčité vyjádření na summitu zemí G7, kde mluvil v souvislosti s obchodní válkou o „pochybnostech“. Americký prezident naposledy v pátek ohlásil pětiprocentní navýšení poplatků na dovoz z Číny, čímž reagoval na podobný krok Pekingu.
Nejasnosti pramení z Trumpových slov z dopoledního vyjádření při setkání s britským premiérem Borisem Johnsonem na summitu G7 ve francouzském Biarritzu. Novináři se prezidenta USA ptali, zda má nějaké „pochybnosti ohledně vyhrocení obchodní války s Čínou“. „Ano, jasně. Proč ne?“ zněla odpověď, přičemž Trump následně dodal, že má pochybnosti o všem.
Podle Bílého domu to ale neznamená, že by prezident litoval rozhodnutí zvýšit cla, právě naopak. „Jeho odpověď byla výrazně dezinterpretována. Prezident Trump odpověděl kladně, protože lituje, že cla nezvedl výše,“ citoval zpravodajský web Axios prohlášení Trumpovy mluvčí Stephanie Grishamové.
Lídrům G7 se cla nelíbí
Ostatní účastníci summitu v Biarritzu na Trumpa tlačí, aby se napětí mezi USA a Čínou snažil snižovat. Britský premiér Boris Johnson k aktuálnímu obchodnímu sporu poznamenal, že Británie „obecně preferuje obchodní mír“.
Italský premiér Giuseppe Conte podle agentury Reuters varoval před ekonomickým protekcionismem a apeloval na Spojené státy, aby upustily od hrozby uvalit clo na německé automobily. „Toto opatření by silně zasáhlo italský systém, vzhledem k integraci automobilového průmyslu s tím německým,“ řekl Conte ostatním lídrům podle nejmenovaného italského představitele, který debatě přihlížel.
Obchodní válka mezi USA a Čínou trvá už déle než rok a způsobuje značné výkyvy na světových trzích. Washington se pomocí cel snaží přimět Peking ke změně obchodních praktik a ke snížení čínského přebytku v obchodování s USA.
Peking v pátek oznámil dodatečná cla ve výši pět a deset procent na americké zboží, jehož roční hodnota dovozu do země dosahuje zhruba 75 miliard dolarů (1,75 bilionu korun). Trump následně vyzval americké firmy k hledání alternativ k podnikání v Číně, včetně přesunu výroby z Číny do USA.
