Peking vrací úder. V reakci na nová americká cla oslabuje jüan a zastavuje zemědělský dovoz z USA

Čína reaguje na nová americká cla, která by se měla dotknout téměř veškerého jejího vývozu do Spojených států. Peking domácí měnu jüan oslabil na nejnižší hodnotu za více než deset let a požádal státní společnosti, aby pozastavily dovoz zemědělských produktů z USA, napsala agentura Bloomberg.

Ilustrační foto
Zdroj: Reuters Autor: Aly Song

Americký prezident Donald Trump minulý týden oznámil uvalení cel deset procent na zboží z Číny, jehož roční hodnota dovozu do USA činí 300 miliard USD (sedm bilionů korun). Cla mají začít platit od 1. září a nově jimi bude zatížený téměř veškerý dovoz z Číny. Trump přišel s tímto krokem jen krátce poté, co obě strany obnovily jednání, která mají zastavit obchodní válku. Ta otřásla finančními trhy a ohrožuje globální ekonomický růst.

Podle čínských úředníků zabývajících se vyjednáváním Trumpovo oznámení Peking šokovalo – a čínská metropole slíbila odplatu. Nyní asijský hospodářský kolos přichází s kroky, které se týkají oblastí, jež Trump tvrdě kritizuje – nepoctivé ovlivňování kurzu měny kvůli pomoci vývozcům a nedodržení slibu, že Čína bude nakupovat více amerických plodin.

„Je to jeden z nejhorších scénářů,“ řekl šéf výzkumu asijských finančních trhů v Rabobank Michael Every. Podle něj na trzích nejprve dojde k výprodejům, pak se Trump probudí a situace se mnohem více zhorší. V reakci na zprávu akcie v Asii a měny rozvíjejících se zemí klesly a investoři naopak kupovali japonský jen, americké státní dluhopisy a zlato.

Devalvace jako čínská zbraň

Čína v pondělí poprvé po jedenácti let nechala jüan prolomit politicky citlivou úroveň sedm jüanů za dolar. To naznačuje, že by Čína mohla využít devalvaci jako zbraň v obchodní válce s Washingtonem. Jüan oslabil na 7,0267 za dolar, nejníže od února 2008, a poprvé od prosince je slabší než 6,9 za dolar. Takzvaný offshore jüan, se kterým se může volně obchodovat v zahraničí, oslabil o téměř dvě procenta na rekordní minimum.

Slabší jüan pomáhá čínským exportérům, kteří díky současnému pohybu kurzu čínské měny mohou snížit ceny zboží na zahraničních trzích, aniž by snížili svůj zisk vyjádřený v jüanech. „Jinými slovy slabší čínská měna zvyšuje konkurenceschopnost čínského zboží na zahraničních trzích. Tento efekt může skutečně vést k překonání celních bariér. Státy, které vůči Číně nemění svou celní politiku, by se na základě tohoto vývoje měly připravit na záplavu zlevněného čínského zboží,“ upozornil už v květnu hlavní ekonom BH Securities Křeček.

Prolomení úrovně sedm jüanů za dolar je podle ekonoma Macquarie Securities Larryho Hua způsobeno řadou faktorů. Patří mezi ně eskalace obchodní války, zpomalení čínské ekonomiky a ochota čínské centrální banky PBOC tolerovat vyšší nestabilitu jüanu – ta připisuje vývoj kurzu ochranářství a očekávání dodatečných cel na čínské zboží. Současně však tvrdí, že je stále schopna udržet měnu stabilní.

Čínská banka učinila z kurzu zbraň, míní analytik

Analytik Capital Economics Julian Evans-Pritchard dodává, že při spojení dnešní devalvace s obnovením hrozby cel je patrné, že PBOC učinila ze směnného kurzu zbraň. Skutečnost, že Čína nechala měnu prolomit hranici sedmi jüanů, naznačuje, že opustila naději na obchodní dohodu, dodal.

Pokles jüanu však není pro Čínu bez rizika. V polovině roku 2015 vyvolala devalvace odliv kapitálu a destabilizovala globální trhy. Přísnější kontrola kapitálu v současnosti by však mohla tentokrát odlivu zabránit. Levnější měna by také mohla spustit další odvetu od amerického prezidenta, který již několikrát varoval, že cla může dále zvýšit.

„Celkově chápeme nová cla a rostoucí nejistoty spojené s globálním obchodem jako další důvod pro uvolňování měnové politiky jak v USA, tak i v eurozóně. Nejde přitom jen o poslední vlnu amerických cel vůči Číně. Obchodní napětí roste výrazně i mezi Japonskem a Koreou a v Evropě se viditelně zostřuje napětí mezi Británií a EU, což zvyšuje pravděpodobnost tvrdého brexitu bez dohody,“  konstatuje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

To vše jsou podle něho nejistoty, které budou brzdit globální obchod i investice a budou tlačit centrální bankéře k uvolňování měnových šroubů. „I proto se přes relativně jestřábí vyznění tiskové konference můžeme nakonec dočkat již na začátku podzimu dalšího snížení amerických sazeb,“ dodává.

Pfeiler: Protičínská politika se Trumpovi může vyplatit

Přestože Donald Trump čelí kvůli rozpoutání obchodního konfliktu vlně kritiky, má jeho jednání podle portfolio manažera Cyrrus Tomáše Pfeilera racionální základ. „Mezi běžnými Američany panuje přesvědčení, že Čína získává na úkor Spojených států neférové výhody a v dohledné době může předehnat USA na pozici největší ekonomiky světa. Přesun výroby do Číny v uplynulých dekádách vedl k propadu americké výroby. Nelze se tedy divit, že resentiment proti Číně je mezi Trumpovými voliči značně rozšířen,“ konstatuje Pfeiler.

Trumpova agresivní protičínská politika se tak může podle něho setkat s kladnou voličskou odezvou. „Pokud nejvýznamnější asijská země ustoupí americkým požadavkům, může se Donald Trump prezentovat jako člověk, který dokázal vyjednat pro Američany mnohem výhodnější obchodní dohodu,“ vysvětluje.

A v případě, že by dohoda padla, hrozí přetrhání globálních dodavatelsko-odběratelských řetězců, což se v konečném důsledku může projevit návratem výroby zpět do USA. „Naplnila by se tak i Trumpova předvolební mantra ‚přivést pracovní místa zpět‘,“ míní Pfeiler.