Americká centrální banka snížila základní úrokovou sazbu. Poprvé po 11 letech

Měnový výbor centrální banky USA (Fed) podle očekávání snížil ve středu základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 2,00 až 2,25 procenta. Je to první snížení úroků od prosince 2008, kdy světová ekonomika čelila finanční krizi, nejhoršímu hospodářskému propadu od 30. let minulého století.

Jerome Powell, šéf americké centrální banky
Zdroj: Reuters Autor: Joshua Roberts

Fed v prohlášení uvedl, že k rozhodnutí ho přiměly obavy o vývoj globální ekonomiky a mírná inflace v USA. Naznačil rovněž, že je připraven náklady na úvěry dále snížit, pokud to bude nutné, napsala agentura Reuters.

Šéf Fedu Jerome Powell pak na tiskové konferenci prohlásil, že snížení je pouze úpravou měnové politiky v polovině cyklu, není tak začátkem cyklu snižování úroků. Uvedl dále, že úroky by mohly ještě klesat, avšak centrální banka neplánuje spustit dlouhodobý cyklus snižování úrokových sazeb. Zatím však neřekl, kolikrát by Fed mohl náklady na úvěry ještě snížit. Další pokles podle něj bude záviset na statistických údajích a rizicích, které ohrozí výhled Fedu. Powell poznamenal, že dlouhodobá série snižování úroků by naznačovala oslabení ekonomiky. Současný krok Fedu má pouze udržet ekonomický růst.

O snížení - razantnější - usiloval i prezident USA Donald Trump.

Od základní úrokové sazby Fedu se odvíjejí úvěrové náklady podniků i spotřebitelů. To znamená, že s poklesem sazeb vklady v bankách bývají méně úročeny, zatímco dlužníkům se zlevňují půjčky. Základní myšlenka je taková, že když klesnou úroky, podpoří to půjčování a utrácení a povzbudí to ekonomický růst.

Americké akcie reagovaly poklesem, protože Powell mluvil jen o úpravě v polovině cyklu („midcycle adjustment“) a neslíbil další agresivní snižování. Index Dow Jones (třicítka předních akcií) klesl o 1,23 procenta (o 333,75 bodů), širší S&P 500 o 1,09 % a technologický Nasdaq o 1,19 procenta.

Fed uvedl, že bude nadále sledovat, jak příchozí informace ovlivní ekonomiku, a učiní vše pro to, aby udržel rekordně dlouhou expanzi americké ekonomiky. Letos v červnu rostla už 121. měsíc za sebou, vyplývá z údajů National Bureau of Economic Research. Předchozí rekord trval 120 měsíců – od března 1991 do března 2001. Toto období ukončilo splasknutí tzv. internetové bubliny, jež přineslo pád řady akcií technologických firem až k nule a krach mnoha firem.

Fed nyní dodal, že trh práce považuje nadále za silný a výdaje domácností se oživily. Výdaje firem jsou však slabé. Starosti mu dělá také inflace. Snížení sazeb by tak mělo pomoci vrátit inflaci zpět k dvouprocentnímu cíli stanovenému bankou jako strop cenové stability.

Fed v prosinci 2015 téměř po deseti letech obnovil zvyšování úroků. Od té doby sazby stouply devětkrát, z toho jen za loňský rok čtyřikrát. Původně se očekávalo, že zvyšování úroků bude pokračovat, na začátku tohoto roku ale Fed cyklus zvyšování úrokových sazeb zastavil kvůli obavám ze zpomalení hospodářského růstu v USA i v zahraničí.

Růst USA zpomaluje 

Tempo růstu ekonomiky Spojených států ve druhém čtvrtletí zpomalilo na 2,1 procenta z 3,1 procenta v předchozím kvartálu. Oznámilo to minulý týden americké ministerstvo obchodu. Zpomalení je nicméně slabší, než odhadovali analytici, kteří v průměru počítali s růstem kolem 1,8 procenta.

Prezident Trump už několikrát slíbil, že zajistí, aby americká ekonomika dlouhodobě rostla zhruba tříprocentním tempem. Za tímto účelem provedl daňové škrty a zvýšil vládní výdaje, efekt těchto opatření ale podle analytiků už slábne.

Jak si vedou Evropská unie a Čína

Pro porovnání, růst ekonomiky eurozóny i celé Evropské unie ve druhém čtvrtletí zpomalil shodně na 0,2 procenta. Vyplývá to z rychlého odhadu, který ve středu zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. V prvním kvartálu činil hospodářský růst v zemích eurozóny 0,4 procenta a v celé EU 0,5 procenta. V meziročním srovnání se hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny ve druhém čtvrtletí zvýšil o 1,1 procenta. Jeho růst tak zvolnil z 1,2 procenta v prvním kvartálu. V celé EU meziroční růst zpomalil z 1,6 procenta na 1,3 procenta.

Evropská centrální banka (ECB) minulý týden ponechala základní úrokové sazby beze změny. Signalizovala však, že by mohla podpořit ekonomiku eurozóny dalším snížením úroků či novými nákupy dluhopisů. Vyhlídky jsou čím dál horší, řekl šéf ECB Mario Draghi. Oživení, s kterým ECB dosud počítala na druhé letošní pololetí, je podle Draghiho nyní méně pravděpodobné. Základní úroková sazba ECB zůstává na nule a depozitní sazba činí minus 0,4 procenta. To znamená, že komerční banky musejí za uložení svých peněz u ECB platit. Depozitní sazba je na 0,25 procenta. 

V Číně činil meziroční růst HDP ve druhém čtvrtletí 6,2 procenta, čínská ekonomika tak rostla nejpomaleji za 27 let. „Přestože čínská ekonomika zpomaluje, stále by v letošním roce měla růst dvakrát rychleji než ekonomika Spojených států, a dokonce čtyřikrát rychleji než ekonomika Evropské unie. Čína tak i nadále bude hospodářsky dohánět euroamerickou civilizaci,“ řekl k tomu hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.