Trump stvrdil svým podpisem radikální reformu daní, změny začnou platit od ledna

Americký prezident Donald Trump podepsal daňovou reformu, kterou tento týden přijal Kongres USA. Nejrozsáhlejší změny za 30 let budou platit od ledna. Podle republikánů pomůže snížení daní lidem i ekonomice země, opozice ale tvrdí, že reforma slouží hlavně bohatým a navíc značně navýší deficit.

Donald Trump hovoří o reformě jako o „vánočním dárku“ pro Spojené státy. Zatím jde o jeho největší úspěch na domácím poli za rok v prezidentské funkci.

Kongres schvalování reformy zakončil ve středu. Hlasování se ale neobešlo bez komplikací. V úterý návrh podpořila Sněmovna reprezentantů, Senát ale následně musel kvůli procesním pochybením přijmout upravenou verzi, takže ve středu musela o nové úpravě hlasovat opět sněmovna.

Legislativa snižuje daňovou sazbu pro podniky z 35 procent na 21 procent. Sazba tak bude nižší než třeba v Austrálii (30 procent) a podobná jako v Británii nebo v Česku, kde podniky platí daň 19 procent.

Jednotlivci si pak budou moci snížit daňový základ o dvojnásobek současného stavu. Předpis zachovává sedm daňových tříd, přičemž v té nejvyšší daň jednotlivcům snižuje z 39,6 na 37 procent.

Zákon obsahuje automatické škrty v některých oblíbených zdravotních a sociálních programech, například v systému zdravotního pojištění Medicare, zavedeného předchozím prezidentem Barackem Obamou.

Hodně drahá reforma

Podle propočtů změny připraví americkou státní pokladnu v příštích deseti letech zhruba o 1,5 bilionu dolarů (přes 32 bilionů korun). Trumpova administrativa ovšem předpokládá, že výpadek kompenzuje odbourání nebo výrazné omezení odečitatelných položek z daní a hlavně rychlejší hospodářský růst.

To ale zpochybnila řada nezávislých ekonomických expertů. Třeba nestranný senátní výbor pro daně upozornil, že Trumpovy reformy se v dalším desetiletí výrazně odrazí na federálním deficitu.

Kritici také poukazují na to, že změny pomohou především korporacím a bohatým. Trump ale nesouhlasné názory odmítá a tvrdí, že z daňových úprav budou těžit všichni, především pak velmi uleví střední třídě.

Republikáni si slibují, že v době, kdy se hospodářství daří, budou moci právě touto reformou pozitivně ovlivnit voliče před volbami do Sněmovny reprezentantů a části Senátu, jež proběhnou příští rok na podzim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
Právě teď

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 1 mminutou

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 20 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...