Americký Senát schválil přelomovou daňovou reformu, kterou prosazuje prezident Donald Trump. Legislativa snižuje daňové zatížení podniků i fyzických osob. Jde o největší změny od éry někdejšího republikánského prezidenta Ronalda Reagana v 80. letech. Podle republikánů reforma pomůže oživit ekonomiku, opoziční demokraté ale tvrdí, že pomůže jen nejbohatší vrstvě společnosti.
Boj o konečnou podobu reformy
Bílý dům ještě nemá zcela vyhráno. Svou verzi daňové reformy již schválila Sněmovna reprezentantů, teď začne dohadovací procedura obou komor, na jejímž konci by měla být společná podoba daňového plánu.
Podle analytiků je ale velmi pravděpodobné, že Trump stihne soubor daňových změn před koncem roku. „Jsme o krok blíž k zaručení masivního snížení daní pro pracující rodiny napříč Amerikou,“ napsal na Twitteru šéf Bílého domu, který poděkoval republikánům za podporu. „Těším se, že podepíši před Vánoci konečnou verzi zákona,“ dodal prezident.
Trump tvrdí, že reforma uleví střední třídě. Jednorázová sleva by pak měla přimět velké korporace, aby do Spojených států vrátily peníze uložené v zámoří. On sám prý bude tratit. „Bude mě to stát majlant – věřte mi. Pro mě to nebude dobré. Mám spoustu velmi bohatých přátel, kteří ze mě teď nemají radost,“ pronesl šéf Bílého domu.
Jeho kritici ale tvrdí opak. Třeba kvůli postupnému rušení daní z nemovitostí, které jsou hlavním pilířem jeho rodinného byznysu. Hlavě státu pomůže i plánovaný konec takzvané alternativní minimální daně – tu dnes platí bohaté firmy a podnikatelé, kteří ve svém přiznání nakombinují tolik odpočtů a úlev, že by daňové povinnosti prakticky unikli.
Republikáni si slibují, že v době, kdy se hospodářství daří, budou moci právě touto reformou pozitivně ovlivnit voliče před volbami do Sněmovny reprezentantů a části Senátu, jež proběhnou příští rok na podzim.
Zdanění podniků v USA je teď největší v OECD
Díky legislativě dojde ke snížení podnikové daně v USA na 20 procent ze současných 35 procent, což je nejvíce ze všech členských zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Málokterý podnik ale ve skutečnosti tak vysokou daň platí – díky různým výjimkám, úlevám a dalším možnostem, které daňový zákon nabízí, je teď efektivní daňová sazba asi na 22 procentech.
Sazba 20 procent bude nižší než třeba v Austrálii (30 procent) a podobná jako v Británii nebo v Česku, kde podniky platí daň 19 procent.
V případě daně z příjmu fyzických osob má senátní verze sedm daňových pásem mezi deseti a 38,5 procenta; návrh schválený ve Sněmovně reprezentantů má daňová pásma čtyři, a to v rozsahu 12 až 39,6 procenta.
Kompenzace? Trump spoléhá i na rychlý hospodářský růst
Snížení daní podle propočtů připraví americkou státní pokladnu v příštích deseti letech zhruba o 1,5 bilionu dolarů (přes 32 bilionů korun). Trumpova administrativa ale předpokládá, že výpadek kompenzuje odbourání nebo výrazné omezení odečitatelných položek z daní a hlavně rychlejší hospodářský růst.
To ale zpochybnila řada nezávislých ekonomických expertů. Třeba nestranný senátní výbor pro daně upozornil na to, že Trumpovy reformy se v dalším desetiletí výrazně odrazí na federálním deficitu.
Americká média popisují schválení reformy jako jedno ze zásadních Trumpových legislativních vítězství. Řada zákonodárců byla sice dlouho nerozhodnutá, nakonec ale Trumpovi republikáni měli hlasů dost.
Pro návrh bylo 51 zákonodárců, 49 senátorů proti. Senátoři hlasovali o dokumentu s přeškrtanými stránkami a rukou psanými dodatky.
Jediný republikánský senátor, který odmítl legislativu podpořit, byl Bob Corker. „Nejsem schopen nevnímat své fiskální obavy a hlasovat pro legislativu, která by mohla prohloubit dluhové zatížení pro budoucí generace,“ řekl.
Změny pomohou jen těm nejbohatším, tvrdí opoziční demokraté
Senátní debata byla mimořádně vypjatá – opoziční demokraté reformu zcela odmítli. Tvrdí, že navrhované změny pomohou jen nejbohatší vrstvě Američanů, zatímco ostatním neprospějí. Navíc podle nich dojde ke zvýšení deficitu.
„Tato daňová reforma je opravdu zarážející. Jen ve Washingtonu si mohou republikáni půjčit z Číny bilion dolarů na financování masivních daňových úlev pro velké korporace a stále mají potřebu zvyšovat daně milionům Američanů, aby za to zaplatili,“ upozornil demokratický senátor Bob Menendez.
Lídr demokratů v Senátu Chuck Schumer dokonce varoval, že opatření ohrozí sociální zabezpečení občanů a zdravotní péči.
Republikáni se naopak reformy zastávali. Zákon přispěje k oživení ekonomiky a sníží všem Američanům daňovou zátěž, uvedl třeba republikánský senátor John McCain. „Teď máme příležitost učinit Ameriku konkurenceschopnější, zabránit přesunu pracovních míst do zahraničí a výrazně pomoci střední třídě,“ řekl po hlasování lídr republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell.
„Když začneme hovořit o tom, že pomáháme průměrné americké rodině, když začneme hovořit o tom, že pomáháme svobodným rodičům, hovoříme o tom, že jim pomůžeme udržet jejich peníze,“ podotkl republikánský senátor Tim Scott.
Hlasování v Senátu zastínila aféra kolem Trumpova bývalého bezpečnostního poradce Michaela Flynna, který v pátek přiznal, že vyšetřovatelům podával lživé informace o svých stycích s ruskými občany. Kontakty s nimi ho podle televize ABC News pověřil sám Trump v době, kdy byl prezidentským kandidátem. Tato informace se ale ukázala jako mylná a televize ji nakonec musela opravit.
