Flynn přiznal, že lhal FBI. Podle médií ho kontaktem s Rusy mohli pověřit Trump nebo Kushner

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Řezníček: Flynn má zřejmě cenné informace, proto mu vyšetřovatelé nabídli dohodu o spolupráci
Zdroj: ČT24

Bývalý bezpečnostní poradce Bílého domu Michael Flynn čelí obvinění, že v lednu vědomě poskytl FBI chybné informace o svém rozhovoru s ruským velvyslancem. Zdroje z FBI to sdělily americkým médiím po Flynnově výslechu. Flynn to již při slyšení přiznal a podle ABC News slíbil, že bude plně spolupracovat s úřadem zvláštního vyšetřovatele. Rozsudek nad Flynnem by mohl padnout během tří měsíců. Za lhaní mu hrozí pokuta a vězení až na pět let.

Podle ABC News měl Flynn vypovědět, že kontakty s Rusy ho pověřil sám Trump v době, kdy byl prezidentským kandidátem. Trump se prý tak snažil zajistit společný boj proti Islámskému státu v Sýrii. Informaci ABC News o Trumpových pokynech vyšetřovatelé FBI zřejmě přímo nepotvrdili.

Oznámili ale podle agentury Reuters, že o své konverzaci s Kisljakem Flynn hovořil s „předním činitelem“ Trumpova týmu, který připravoval přechod nového prezidenta do Bílého domu. Podle AP to byl on, kdo Flynna k debatám s Kisljakem vyzval. Rozhovor se uskutečnil loni v prosinci v Trumpově floridském letovisku Mar-a-Lago.

Jméno „předního činitele“ FBI novinářům neprozradila, televize NBC ale později přišla s tím, že by jím měl být Trumpův zeť a blízký prezidentův poradce Jared Kushner. 

Flynn je zatím nejvýše postavenou osobou Trumpovy administrativy, která čelí obvinění v rámci tohoto vyšetřování. Exšéf bezpečnosti měl v lednu při výpovědi „vědomě“ poskytnout FBI „falešné, smyšlené a podvodné prohlášení“.

Flynnovo obvinění se nás netýká, zní z Bílého domu

Během slyšení Flynn litoval, že lhal. Prohlásil, že jeho plná spolupráce s úřady je v nejlepším zájmu jeho rodiny a Spojených států. Bílý dům vzápetí zareagoval prohlášením, že veškerá obvinění a přiznání viny se týkají pouze Flynna. 

Právní expert prezidentské kanceláře Ty Cobb řekl, že „Flynnova lživá prohlášení jsou odrazem těch lživých prohlášení, která adresoval činitelům Bílého domu“ a která vedla k jeho brzkému vyhazovu.

Trump už dříve důrazně popřel, že by jeho volební poradci byli v kontaktu s Rusy či že by on sám byl v nějakém spojení s Ruskem. Odmítl spekulace, že Flynna požádal, aby ještě před prezidentskou inaugurací jednal s ruským velvyslanectvím o amerických sankcích proti Rusku.

Flynn loni pomáhal Trumpovi s prezidentskou kampaní. Po jeho nástupu do Bílého domu sloužil prezidentovi jako hlavní bezpečnostní poradce. Po 24 dnech ve funkci musel ale odstoupit kvůli svým nejasným vazbám na Rusko.

Flynn mluvil o nedopatření

Viceprezidentovi Mikeovi Penceovi totiž nejprve řekl, že před prezidentskou inaugurací nehovořil s ruským velvyslancem Sergejem Kisljakem o amerických sankcích proti Rusku. Později připustil, že s Kisljakem jednal a že to Penceovi neřekl nedopatřením.

„Mluvili jsme jen o úplně jednoduchých věcech. Komunikace byla zcela korektní, klidná, absolutně průhledná. V každém případě na naší straně nebyla žádná tajemství,“ tvrdí sám Kisljak.

Podle informací CNN měl Flynn lhát FBI o tom, že během rozhovoru vyzval Rusko, aby neeskalovalo napětí v reakci na sankce zavedené Obamovou administrativou. Druhá lež se údajně týkala diskuse, kterou vedl s ruským velvyslancem před hlasováním Rady bezpečnosti OSN o ukončení výstavby židovských osad.

Podle žalobců Flynn v prosinci 2016 hovořil s vysoce postaveným činitelem z Trumpova přípravného týmu v resortu Mar-a-Lago. Diskutovat měli o tématech, která řešil právě s ruským velvyslancem. Žalobci tvrdí, že tento úředník na Flynna tlačil, aby se snažil ovlivnit ostatní země, a došlo tak ke zpoždění hlasování v OSN, případně potopení rezoluce.

Narodil se v prosinci 1958 v americkém Middletownu. Vystudoval Rhodeislandskou univerzitu, telekomunikace na univerzitě Golden Gate v San Francisku, absolvoval také studium národní bezpečnosti a strategická studia na Naval War College.

Je bývalým šéfem vojenské rozvědky DIA (2012–2014), v roce 2014 byl penzionován. Je zastáncem bližších vztahů s Ruskem a tvrdšího postupu USA vůči teroristické organizaci Islámský stát (IS).

Patřil k blízkým poradcům Donalda Trumpa v jeho předvolební kampani, kde se zaměřoval na zahraniční politiku. V minulosti proslul jako břitký kritik administrativy Baracka Obamy.

V době svého působení v Afghánistánu byl vyšetřován za neoprávněné předávání utajovaných informací cizincům. Podle vyšetřovatelů ale jednal „nevědomky“ a postižen nebyl, napsal list The Washington Post.

Po svém nástupu do funkce poradce čelil Flynn kritice za to, že za úplatu přednášel v Rusku a v roce 2015 se zúčastnil večeře za účasti prezidenta Vladimira Putina.

Michael Flynn
Zdroj: Reuters/Yuri Gripas

Kvůli údajným zatajeným schůzkám s Kisljakem se do problémů dostal také ministr  spravedlnosti Jeff Sessions. Rovněž přes Kisljaka prý Trumpův zeť a poradce Jared Kushner domlouval zřízení tajného komunikačního kanálu s Kremlem.

Bývalý ředitel FBI James Comey se v červnu nechal slyšet, že je přesvědčen, že Rusko se pokoušelo do loňské předvolební kampaně v USA zasahovat. 

Ruskou kauzu dostal na starost zvláštní vyšetřovatel FBI Robert Mueller. Ten mimo jiné prověřuje Flynnovu lobbyistickou činnost se zaměřením na obvinění z praní špinavých peněz i na jeho roli v možném plánu únosu Fetthulaha Gülena, hlavního oponenta tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, ze Spojených států do Turecka.

Nahrávám video
Amerikanista Lepš: Flynn spolupracuje, protože nechce do vězení
Zdroj: ČT24

Další obvinění? Bývalý Trumpův poradce či šéf volební kampaně

Problémy mají i jiné osoby blízké Trumpovi. Bývalý šéf volební kampaně Paul Manafort čelí obvinění, že před úřady zamlčel své politické angažmá na Ukrajině, kde před lety působil jako poradce bývalého proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Podle amerických zákonů se měl registrovat jako zahraniční agent, což neudělal.

Bývalý poradce Bílého domu George Papadopoulos byl obviněn ze lhaní agentům FBI. Počátkem října se přiznal, že lhal o svých kontaktech na ruské činitele, které se podle jeho původního tvrzení odehrály před březnem 2016, kdy začal spolupracovat s Trumpovým volebním štábem.

Když se pak přiznal, že kontakty udržoval později už jako člen Trumpova týmu, zakázali mu vyšetřovatelé styk s Trumpovými poradci a vzali mu pas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tisza má nakročeno k ústavní většině

Maďarské parlamentní volby vyhrála opoziční Tisza. Péter Magyar řekl, že jeho strana získala bezprecedentní mandát. Podle nynějších propočtů má velkou šanci na dosažení ústavní většiny v parlamentu, díky níž bude moci v Maďarsku provádět dalekosáhlé změny. Maďarský premiér Viktor Orbán, který ve své zemi vládl 16 let, uvedl, že výsledek nedělních parlamentních voleb je jasný a je pro jeho stranu Fidesz bolestný.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA tvrdí, že odpoledne začnou námořní blokádu Íránu

Americké vojenské síly začnou od pondělního odpoledne s blokádou íránských přístavů, uvedlo na síti X velitelství americké armády Centcom. Americká armáda nebude blokovat plavbu Hormuzským průlivem lodí, které nemíří do Íránu. Oznámení přichází po neúspěchu víkendových jednání mezi Íránem a Spojenými státy. Ceny ropy reagovaly na americký záměr nárůstem.
00:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Magyar ohlásil vítězství ve volbách, mluvil o spolupráci v rámci V4

Lídr maďarské opoziční strany Tisza Péter Magyar v neděli večer ohlásil vítězství svého uskupení v parlamentních volbách. Získalo podle něho bezprecedentní mandát. Magyar zdůraznil, že chce být spolehlivým partnerem v Evropské unii a NATO. Prohlásil také, že chce přebudovat a rozšířit spolupráci visegrádské skupiny, která vedle Maďarska zahrnuje Česko, Slovensko a Polsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Podle Macinky Česko přišlo v Orbánovi o spojence, Havlíček poblahopřál vítězi

Česko ztratilo ve Viktoru Orbánovi spojence v EU, s budoucí vládou bude chtít mít nadstandardní vztahy, řekl pro CNN Prima News vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Podle něj výsledek není pro konzervativce špatná zpráva. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) poblahopřál Péteru Magyarovi k přesvědčivému vítězství. O Orbánově prohře podle něj rozhodla po 16 letech jeho vlády „únava materiálu“, lidé chtěli změnu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropa vítá vítězství Tiszy

Evropské srdce bije silněji, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová k výsledku maďarských voleb. Vítězství opoziční Tiszy uvítal i francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Britský premiér Keir Starmer vítězství Tiszy označil za historický moment nejen pro Maďarsko, ale i pro evropskou demokracii.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hrad a Černínský palác se střetly kvůli výrokům na adresu Trumpa

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Maďaři v rekordní účasti hlasovali v parlamentních volbách

Maďarsko v neděli vybíralo své zástupce v parlamentu. Volební účast byla podle serveru 24.hu nejvyšší od pádu komunistického režimu, když už v 17 hodin, dvě hodiny před uzavřením místností, dle Národního volebního úřadu dosáhla rekordu, v 18:30 pak činila 77,8 procenta. V roce 2022 přitom byla 62,9 procenta. O premiérské křeslo se utkali stávající předseda vlády Viktor Orbán a opoziční lídr Péter Magyar. Oba v neděli mluvili o svém nadcházejícím vítězství.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...