Trumpův exporadce chce svědčit o ruských vazbách. Výměnou za imunitu

Nahrávám video

Exporadce prezidenta USA Michael Flynn chce vypovídat o ruských vazbách lidí kolem Donalda Trumpa. Výměnou prý ale vyžaduje imunitu před stíháním. O Flynnově návrhu informoval list Wall Street Journal. Někdejší poradce pro národní bezpečnost odešel z funkce právě kvůli kontaktům s Moskvou.

S návrhem se Flynnův právník Robert Kelner údajně obrátil na FBI. „Žádný soudný člověk, kterému radí právník, nepřistoupí ve vysoce zpolitizovaném prostředí honu na čarodějnice na podrobení se výslechu bez záruk, že nebude nespravedlivě stíhán,“ uvedl Kelner, aniž by se přímo vyjádřil ke zprávě listu The Wall Street Journal, že Flynn chce imunitu, protože se obává nepříjemností od americké justice.

„Mike Flynn by měl o imunitu požádat, neboť je to ze strany médií a demokratů hon na čarodějnice historických rozměrů,“ napsal Trump. Ve svém tweetu rovněž uvedl, že tento hon na čarodějnice byl rozpoután jen kvůli tomu, aby demokraté a jim nakloněná média našli zástupnou výmluvu pro loňskou volební porážku jeho rivalky Hillary Clintonové.

O Flynnovu výpověď je zájem

O tom, zda Flynn požadovanou imunitu nakonec získá, je zatím podle nejvýše postaveného demokrata ve sněmovním výboru pro tajné služby Adama Schiffa předčasné hovořit. Příslušnou žádost nicméně Schiff označil za znepokojivý a významný krok, uváží-li se, jak vysoký post zastával, uvedla AP. Kongresman dodal, že výbor má na vyslechnutí Flynna zájem.

Flynn po Trumpově nástupu do Bílého domu sloužil prezidentovi jako hlavní bezpečnostní poradce, odešel ale po pouhých 24 dnech v úřadu. Že před volbami údajně jednal s ruským velvyslancem o sankcích, totiž popřel viceprezidentovi Miku Penceovi.

Viceprezident Mike Pence s Michaelem Flynnem
Zdroj: Reuters

Později svou schůzku se Sergejem Kisljakem přiznal – Penceovi to prý neřekl nedopatřením. Média připomněla, že zajímavě se vyvíjí i Flynnův názor na imunitu. Nyní ji pro sebe žádá, po volebním sněmu republikánů o ní ale mluvil kriticky. „Když potřebujete získat imunitu, tak to znamená, že jste pravděpodobně spáchali zločin,“ řekl tehdy televizi NBC News.

Jeho slova tehdy padla v souvislosti se snahou prosadit stíhání Clintonové, a to kvůli využívání soukromého e-mailu. Flynn rezolutně odmítal jako nepřijatelnou myšlenku, že by poradci Clintonové měli dostat imunitu potřebnou ke svědectví.

Ruská stopa se týká i dalších exporadců Trumpa. Mnozí už vyjádřili vůli vypovídat bez přání imunity. Jde o někdejšího šéfa kampaně Paula Manaforta, poradce Rogera Stona nebo Cartera Page, který Trumpovi radil se zahraniční politikou. Všichni tři vzkázali, že jsou připravení přijít před vyšetřovatele v obou komorách Kongresu.

Senátor Marco Rubio
Zdroj: Reuters

Hackeři z Ruska útočili na členy mého štábu, tvrdí exkandidát

V souvislosti s Ruskem se probírá i možné ovlivnění amerických voleb. Vyšetřování vede jak Sněmovna reprezentantů, tak také Senát. Jeho zástupci z výboru pro zpravodajskou činnost nyní přišli se silnými slovy. Rusko podle šéfa výboru Marka Warnera jednoznačně vedlo cílenou dezinformační kampaň na sociálních sítích.

Výbor prý pečlivě zkoumá, jak mohla v praxi údajná kampaň probíhat – včetně možného nasazení falešných zpráv a mystifikací mířených na voliče v klíčových státech, jako byly Michigan, Pensylvánie nebo Wisconsin.

Ilustrační foto
Zdroj: Reuters/Kacper Pempel

Floridský senátor a neúspěšný kandidát na prezidenta Marco Rubio zase hovořil o útocích na členy svého štábu. Klíčovou roli měly hrát kyberútoky z Ruska, a to několikrát včetně období po skončení voleb. Naposledy se tak mělo stát ve středu tohoto týdne. Podle slov Rubia útoky přišly z počítačů s IP adresami v Rusku, nicméně nebyly úspěšné.

Zájem ruských hackerů o osobu Marca Rubia přitom potvrdili také bezpečnostní experti, kteří na výboru vypovídali. Mimo Rubia se nicméně ve stejné pozici ocitli i další republikánští kandidáti – prý jako součást propagandy s cílem pomoci Donaldu Trumpovi, dodal odborník FBI na kyberbezpečnost Clinton Watts.

„V minulém týdnu jsme na sítích zaznamenali také kampaň zacílenou na předsedu Sněmovny reprezentantů Paula Ryana – s cílem vyvolat další napětí v naší demokracii,“ doplnil Watts.

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek v Archangelsku znovu důrazně popřel, že by se Moskva snažila do loňských voleb v USA jakkoliv zasahovat. Podobná tvrzení jsou podle něj „lži, výmysly a provokace namířené proti Rusku“.

Zástupce FBI Watts před senátním výborem mluvil i o sofistikovaných krocích hackerů. Proruské profily na Twitteru se prý soustředily na Trumpa v době, kdy byl na Twitteru připojen, a cíleně zasílaly hoaxy tak, aby je Trump retweetoval.

V Senátu promluvil i údajně otrávený ruský opozičník

V Senátu vypovídal také ruský opoziční předák Vladimir Kara-Murza, který doufá, že se Rusko stane demokracií a podobná šetření budou minulostí. Kara-Murza se v USA léčí už z druhého pokusu o otravu. Podle svých slov se ho v Rusku někdo pokusil zabít v době, kdy propagoval dokument o zastřeleném opozičním předákovi Borisu Němcovovi.

Ve Washingtonu teď podporuje snahu pojmenovat ulici před ruskou ambasádou po Němcovovi. „Tohle je mimořádně důležité pro mě i pro mnoho přátel i kolegů Borise Němcova v Rusku. Jsou to více než dva roky, co byl Němcov, vůdce ruské opozice, zabit přímo před Kremlem. Nezabili jen jeho, pokoušejí se zabít i památku na něj,“ upozornil místopředseda Otevřeného Ruska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 19 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...