Analytici prověřili tisícovky dokumentů, internetových příspěvků a odkazů a dospěli k závěru, že materiál ukradený z amerických sítí ruskými tajnými službami byl na internetu masivně propagován. Využívány k tomu podle nich byly i falešné webové účty či odkazování na smyšlené a zavádějící informace.
Americká policie: Nevěřte všemu, co je na internetu
Jedním z nejznámějších příkladů dopadu fake-news je prosincový incident z amerického Washingtonu. V restauraci Comet Ping Pong údajně mizely děti, které měl pohlcovat zločinný kruh sexuálního zneužívání. Celá aféra byla známá jako PizzaGate. Spiklenecké články naznačovaly, že do případu je zapojena Hillary Clintonová a šéf její kampaně John Podesta.
Zprávy začaly kolovat na internetu a sociálních sítích před listopadovými volbami. Teorie se začala šířit poté, co se hackeři nabourali do Podestova gmailového účtu. Některé e-maily následně zveřejnil server WikiLeaks. Informaci si ale přečetl člověk, který se rozhodl vzít spravedlnost do vlastních rukou a do podniku vtrhnul se dvěma zbraněmi.
Flynnův syn pak na svém twitterovém účtu zveřejnil prohlášení, že „dokud nebude prokázáno, že je PizzaGate lež, bude stále aktuální zprávou“. Trumpův tým následně spolupráci s Flynnem Jr. ukončil. Po útoku ve Washingtonu vyzvala americká policie veřejnost, aby se zprávami na internetu zacházela zodpovědně.
Hillary Clintonová
„Teď už je jasné, že takzvané falešné zprávy mohou mít důsledky ve skutečném světě. Tohle není o politice nebo stranickosti, tady jsou v sázce lidské životy.“
Hillary Clintonová
Fake-news nejsou úsměvné hoaxy
Některé lživé zprávy jsou spíše úsměvné. Během roku se třeba na ruských serverech objevila zpráva, že se na Kavkazu, v batohu, jenž tam zůstal po nacistech, našly lebky mimozemšťanů. Jiné mají ale větší a vážnější dopad. V Německu kolovaly zprávy o tom, že Angela Merkelová patřila k východoněmecké tajné policii, či dokonce, že je dcerou Adolfa Hitlera.
Ještě známější zprávou je ale příběh třináctileté dívky ruského původu, kterou měla v Berlíně unést a znásilnit skupina uprchlíků z Blízkého východu. Lékařská zpráva ale informace o znásilnění vyvrátila a šéf berlínské policie zprávu označil za smyšlenou.
Čtenářské sociální bubliny
Šíření fake-news velmi pomáhají takzvané sociální bubliny. Ty značně zesílily s příchodem sociálních sítí. Například Facebook svým uživatelům předkládá obsah třetích stran, přičemž lidé dostávají zprávy personifikovaně, dle svých vlastních preferencí. Tím tato sociální síť podporuje určitý náhled na svět, který ale může pramenit právě i z konzumace obsahu dezinformačních webů.
Studenti Princetonské univerzity přišli s možným řešením. Nový algoritmus, který je k dispozici zdarma jako rozšíření pro nejpoužívanější internetový prohlížeč Chrome, dokáže zprávu, kterou na základě zdrojů a faktického obsahu vyhodnotí jako dezinformační, označit jako nedůvěryhodnou.
Facebook versus fake-news
Na to navázal i Facebook, který 15. prosince oznámil, že uživatelům umožní označovat příspěvky, které budou odkazovat na nedůvěryhodné zdroje. „Věříme v to, že by lidé měli být slyšet, nemůžeme rozhodovat o pravdě sami, takže k tomuto problému přistupujeme pečlivě,“ uvedla společnost ve svém oznámení.
Zpochybněné příspěvky pak bude ověřovat tým expertů. Ten zatím tvoří 43 organizací, které se budou řídit kodexem principů. Pokud odhalí faktické nesrovnalosti, zpráva nebude vyřazena, ale bude označena štítkem „sporné“. Ten bude obsahovat proklik, kde budou výhrady k článku vysvětleny. Před přeposíláním takové zprávy také na uživatele vyskočí upozornění, že se chystá sdílet pochybnou informaci.
„Rozdělení ČSFR v roce 1992 je neplatné!“
Falešným zprávám pochopitelně neunikli ani čeští uživatelé internetu. Přehled nejčastěji šířených dezinformačních článků zpracoval i datový tým Českého rozhlasu. Ten srovnal „dvacet nejsdílenějších zpráv za poslední rok ze standardních zpravodajských serverů a z dezinformačních webů“.
U dvacítky nejsdílenějších zpráv ze zpravodajských webů napočítali za rok zhruba 364 tisíc facebookových interakcí, u zpráv z dezinformačních webů necelých 380 tisíc. To je zhruba o čtyři procenta sporných či lživých zpráv více. Zprávy se přitom často přebírají ze zahraničních zdrojů, autoři jsou buď anonymní, nebo používají pseudonymy.
Téměř tradiční už jsou témata o islámu a imigrantech, oblíbeným žánrem jsou chemtrails a hojně se sdílel i článek s citacemi z Malého prince. Drobný problém nastane, když si chce čtenář pasáže z článku vyhledat v knize – nikdy v ní totiž nebyly.
U českého publika pak bodovala také zpráva o neplatnosti rozdělení Československa s titulkem: „Pokud je to pravda, nastane šok. Rozdělení ČSFR v roce 1992 je zřejmě neplatné!“
