Uprchlíci nezaplňují pouze přední strany novin a televizní reportáže, téma silně rezonuje i na sociálních sítích. A to velmi často ve formě takzvaných hoaxů – vymyšlených poplašných zpráv. Lidé je sdílejí, aniž by se snažili je ověřit. Vybrali jsme proto deset nejčastějších mýtů týkajících se uprchlické krize a zjistili jsme, jak to s nimi je. Tématu uprchlíků a médií jako takových se podrobně věnoval pořad Newsroom ČT24.
Uprchlíci a hoaxy: Podívejte se na 10 nejčastějších mýtů o uprchlících
1. Každý uprchlík je terorista a přívrženec Islámského státu
Ačkoliv neexistuje žádná možnost, jak tuto informaci ověřit, a logicky neexistují ani žádné statistiky, velká část uprchlíků pochází ze zemí, ve kterých Islámský stát nepůsobí. Nejvíce jich samozřejmě utíká ze Sýrie před občanskou válkou, lidé však přicházejí také z Kosova, Eritrey, Srbska, Pákistánu či Bangladéše.
A v souvislosti s tím vznikl už velmi sdílený hoax, kterým je fotografie jednoho z uprchlíků ve dvou odlišných podobách. Zatímco na fotce z července 2014 je ve vojenském oblečení, v srpnu 2015 je zachycen v běžném oděvu mezi uprchlíky na maďarské hranici. Podle některých uživatelů sociálních sítí má jít o bojovníka Islámského státu. Muž se ve skutečnosti jmenuje Laith Al Saleh a byl velitelem syrské protivládní povstalecké jednotky. Bojoval nejenom proti Al-Káidě, ale také proti Islámskému státu. Lživou zprávu bez ověření sdílely i některé veřejně činné osobnosti, mezi nimi například Klára Samková.
2. Uprchlíci jsou bohatí, mohou si zaplatit cestu a mají chytré telefony
Z mnoha rozhovorů s uprchlíky je zřejmé, že na zaplacení cesty se většinou skládá celá rodina, která mnohdy musí prodat dům či svou živnost. Stává se také, že jim peníze na cestu poskytují jejich příbuzní žijící v Evropě, Americe nebo Kanadě.
Chytrý mobilní telefon je pro lidi na útěku často tím nejdůležitějším pomocníkem. Nejenže jsou schopni pomocí něj komunikovat mezi sebou, ale využívají také například překladač, aby se lépe dorozuměli s policisty či dobrovolníky. „Bez takového mobilu byste nemohli tuto cestu uskutečnit. Jsou případy, kdy se lidem vybije a nějaký člen rodiny se pak ztratí. Takový komunikační prostředek je první věc pro přežití,“ uvedla novinářka Magdalena Sodomková, která se s uprchlíky vydala ze Srbska do Rakouska.
3. Jsou to samí muži, z čehož jasně vyplývá, že jde pouze o ekonomické migranty
Z televizních záběrů, fotek, ale i ze záznamů policie či jiných úřadů vyplývá, že mezi imigranty nejsou pouze muži, ale i ženy a děti. Statistiky ukazují, že ačkoliv muži převažují, počet žen a dětí tvoří nezanedbatelný podíl utečenců. Například v roce 2014 se do Itálie přes moře přeplavilo 34 329 uprchlíků, z toho 10 268 bylo žen a dětí. Ke konci června letošního roku dorazilo do Itálie 67 500 migrantů.
Běžnou praxí je také to, že rodina uteče z oblasti zničené válkou na nějaké bezpečnější místo a odtud dál pokračují pouze zdraví muži. Plavba přes moře do Evropy je totiž extrémně riziková, a to nejenom kvůli samotné plavbě, ale i kvůli lidem, kteří podobné cesty organizují. Cesta je navíc velmi nákladná a rodiny často nemají prostředky na to, aby poslali více než jednoho člověka.
4. V táborech po Evropě mají uprchlíci dovolenkový režim a vybranou stravu podle svých tradic
Na stravu v záchytných zařízeních si opakovaně uprchlíci v Bělé pod Bezdězem stěžovali. V Zastávce u Brna mají klasické týdenní jídelníčky. Například v neděli 2. srpna byla na jídelníčku jako hlavní jídlo hovězí pečeně, tři dny předtím to byla smažená aljašská treska.
Zastávka u Brna pak poskytuje vcelku skromné ubytování. Na prostě zařízeném pokoji spí například čtyři lidé, dva z nich na palandě. V místnosti je také stůl, pár židlí a několik skříní.
V detenčním středisku jako je právě Bělá a Zastávka to podle serveru iDnes.cz funguje tak, že když má u sebe cizinec při zajištění peníze, policie mu je odebere. Totéž platí o cennostech a mobilních telefonech. Tyto peníze jdou pak na stravu a ubytování. U dospělého je to necelých 250 korun za den, u dětí je částka nižší. Pokud z peněz něco zbyde, dostane je cizinec při konci zajištění zpět.
V pobytovém zařízení se mají žadatelé podílet na úhradě nákladů za stravu a ubytování. Ovšem jen v případě, že mají finanční prostředky, které převyšují životní minimum. V případě, že byla cizinci přiznána mezinárodní ochrana, může vstoupit do státního integračního programu a požádat o dočasné ubytování v integračním středisku. Za pobyt ve středisku pak cizinci platí, strávit tam mohou maximálně 18 měsíců, během nichž se naučí česky a získají samostatné bydlení a zaměstnání.
5. Armáda uprchlíků se snaží dostat na loď v italském přístavu
Dalším hodně sdíleným hoaxem byla fotografie, o které se začalo tvrdit, že jsou na ní uprchlíci z Afriky v italském přístavu. Ve skutečnosti je to ale fotografie italské lodi Vlora, jež byla 7. srpna 1991 napadena v albánském přístavu Drač dvaceti tisíci utečenci, které byl kapitán nakonec donucen odvézt do Itálie. Většina uprchlíků ale byla posléze opět vrácena do Albánie.
6. Na uprchlíky peníze dáváme a na naše děti musíme sbírat víčka
Sběr víček z PET lahví – jakkoliv jde o dobře míněnou záležitost – se bohužel ukazuje jako naprosto neefektivní. Touto metodou se navíc nevybírají peníze na životy zachraňující úkony či běžné rehabilitace, ale na speciální následnou péči či na nákup drahých zdravotnických pomůcek. Aby tedy mělo celé sbírání smysl, muselo by se víček nashromáždit obrovské množství.
Například na sto tisíc korun je třeba vybrat 14 285,7 kilogramu víček, tedy odšroubovat 7 142 857 PET lahví. Na jednu korunu totiž vychází 71 víček. Dojem, že v Česku existují davy dětí, o které se zdravotní systém nedokáže postarat a my na ně musíme sbírat víčka, se tak nezakládá na pravdě.
7. Nejčastějším britským chlapeckým jménem je Muhammad
Tuto zprávu rozšířila webová stránka BabyCentre a vycházela ze vzorku svých 56 tisíc uživatelů. Podle dat z britských matričních úřadů je však nejčastějším britským jménem pro chlapce Oliver. V roce 2013 se narodilo 6949 novorozenců s tímto jménem. Muhammad byl patnáctý s 3499 nositeli. Z celkového počtu všech narozených chlapců mělo zhruba jedno procento z nich jméno Muhammad.
8. Uprchlíci odmítají jídlo a vodu
Na jednom videozáznamu z maďarského Bicske uprchlíci skutečně odmítali vodu a potraviny, které jim nabízela maďarská policie. Je nutné ale dodat, že to bylo v situaci, kdy běženci věřili, že jedou do Německa. Alespoň tak jim to tvrdili na vlakovém nádraží v Budapešti. Stovky se jich proto vměstnaly do vlaku, který ale nekončil v Německu, nýbrž v uprchlickém táboře.
Jakmile lidem došlo, že německy označený vlak dál než do Bicske nepojede, vypukly na místě potyčky a část rozčílených uprchlíků skutečně začala mluvit o hladovce. Nicméně v závěru onoho videa je vidět, že někteří uprchlíci si nakonec potraviny vzali. Část migrantů se posléze vrátila do Budapeště a odtud se pak tisíce lidí vydalo pěšky do Rakouska.
Dobrovolníci, humanitární a neziskové organizace i církve poskytují uprchlíkům jídlo, přikrývky, pitnou vodu a také hygienické potřeby. „Většina migrantů je velmi slušná. Jsou vděční, usmějí se na nás, poděkují,“ komentovala situaci mluvčí Diecézní charity Brno Diana Tuyet-Lan Kosinová.
9. Ve Švédsku je tolik znásilnění kvůli imigrantům
Staronovým hoaxem, který se v souvislosti s muslimskými přistěhovalci objevil už dříve, je tvrzení, že nárůst počtu znásilnění ve Švédsku mají na svědomí právě imigranti. Takové prohlášení ale vychází pouze z toho, že má Švédsko otevřenou imigrační politiku a vysoký počet znásilnění. Tamní zákon navíc zakazuje vést statistiky založené na etnicitě.
A právě hoax o znásilnění ve Švédsku použil i poslanec Tomio Okamura přímo ve vysílání České televize v pořadu Události, komentáře.
10. Fotka Aylana Kurdího byla podvrh
Na internetu, především v prostředí sociálních sítí, se šíří zpráva o tom, že fotka mrtvého syrského chlapce Aylana Kurdího byla podvrh. Někteří lidé zpochybňují vůbec pravost fotografie a tvrdí například, že nejde o skutečné dítě, nýbrž o figurínu. Jiní naopak poukazují na to, že s tělem bylo hýbáno a bylo naaranžováno pro potřeby fotografie.
Tuto verzi má potvrdit i fotokoláž, kterou její zastánci sdílí. Na ní je vidět příslušníka turecké policie, jak nalézá mrtvé dítě na pláži mezi kameny a následně leží chlapec na zcela jiném místě. Ve skutečnosti však na snímcích není pouze Aylan. Jedním z mrtvých je jeho starší bratr Galup, který po ztroskotání člunu také utonul.