Tisíce uprchlíků proudí přes Rakousko, Berlín čeká až 10 tisíc lidí

Německá policie očekává během soboty příchod až 10 tisíc migrantů. Na maďarsko-rakouskou hranici dopoledne přijelo 4,5 tisíce uprchlíků v devadesáti autobusech z Maďarska. Celkem ale do Rakouska dorazilo 6,5 tisíce běženců, někteří se přes hranice vydali pěšky. Z rakouského města Nickelsdorf migranty odvážely vlaky a autobusy směrem na Vídeň a Salzburg.

„Kvůli nynější nouzové situaci na maďarských hranicích souhlasí Rakousko a Německo s pokračováním cesty utečenců do svých zemí,“ uvedl rakouský kancléř Werner Faymann po dohodě s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. „Zároveň však očekáváme od Maďarska ochotu řešit vzniklou zátěž na základě spravedlivého rozdělování uprchlíků, o které usiluje Evropská komise,“ dodal.

První vlak z Nickelsdorfu odvezl 400 běženců do Salzburgu na západě Rakouska.Z obce Nickelsdorf na rakousko-maďarské hranici jich vlaky a autobusy odvezly už kolem 6000, z nichž asi 2200 už zamířilo z Vídně dál do Německa. Tamní policie očekává, že během víkendu jich může přijet až 10 tisíc. 

První vlaky do Bavorska dorazily okolo 10:30. Z nádraží budou uprchlíci pokračovat do provizorně vytvořeného registračního centra. Německé dráhy (DB) také vypraví mimořádné spoje určené k převozu uprchlíků, posílí i personál na nádražích. Policie je prý schopná nával uprchlíků zvládnout.

Rakousko připravuje uprchlíkům zázemí

Mluvčí rakouských drah (ÖBB) Sonja Hornerová uvedla, že zatím není jasné, kolik mimořádných spojů dráhy vypraví. Kromě vlaků, které podle agentury Reuters přijíždějí každou půlhodinu, odvážejí migranty také autobusy, které jezdí kyvadlově mezi Nickelsdorfem a Vídní. Rakouská metropole je na příjezd uprchlíků „připravena na 100 procent“, řekl podle agentury APA Wolfgang Müller z vídeňského magistrátu.

„Připravujeme pro ně postele, přístřeší, potraviny a teplé nápoje. K dispozici bude rovněž zdravotní péče,“ uvedl rakouský Červený kříž k příchodu migrantů do centra v Nickelsdorfu. Záchranáři mezi příchozími rozdávají čaj, toasty, čokoládové tyčinky a vodu. „Mnoho lidí mělo puchýře na nohou, záněty, nebo jsou podchlazení," uvedl Walter Grasghofer z rakouského Červeného kříže. Nápadně mnoho lidí kulhá, mnoho z nich má na sobě pouze sandály, kraťasy a košili. 

  • Od budapešťského Východního nádraží (Keleti) během sobotního dopoledne vyšlo dalších nejméně 500 lidí. Podle médií jsou mezi nimi hlavně mladí muži, rodiny s dětmi jsou spíš výjimkou. Pěšky vyrazilo také asi 200 lidí z přijímacího tábora ve Vámosszabadi, ležícího nedaleko Györu na severozápadě Maďarska. Na stejnou cestu prý vyrazili také uprchlíci z tábora v Debrecenu, který leží na východě Maďarska.
Uprchlíci na rakouském nádraží Nickelsdorf
Zdroj: Heinz-Peter Bader/Reuters

Maďarsko vypravilo 90 autobusů, uprchlíci byli nedůvěřiví

Maďarsko k hranici s Rakouskem vypravilo devadesát autobusů. Další autobusy vypravovat nebude, uvedl mluvčí vlády. Zhruba stovku autobusů pro migranty na budapešťském Východním nádraží (Keleti) i ty, kteří z nádraží vyrazili do Rakouska pěšky po dálnici, slíbila maďarská vláda v pátek večer.

Z místa, kde se utábořili uprchlíci mířící do Rakouska pěšky, prý nejprve odjel pouze jeden z pěti připravených autobusů. Řada uprchlíků byla údajně nedůvěřivá a nechtěla do autobusů nastoupit. Poté, co se migranti dozvěděli o příjezdu prvního autobusu na rakouskou hranici, začali nastupovat i do ostatních autobusů, píše DPA.

Všichni se bojíme, že nás odvezou do tábora, to ale nechceme. Způsobilo by to ještě víc problémů, protože je nás hodně. Chceme, aby nám řekli pravdu, chceme jít pryč a tohle všechno mít za sebou.
Diaa Šosahmo
uprchlík ze Sýrie
Uprchlíci v autobusech, které Maďaři vypravili do Rakouska
Zdroj: Leonhard Foeger/Reuters

Rakouští policisté kritizují spolupráci s Maďarskem

Z autobusů stavících u rakouské hranice pak lidé po stovkách v hustém lijáku utíkali z maďarské strany na rakouskou a odtud k asi dva kilometry vzdálenému nádraží v Nickelsdorfu, popsala agentura DPA. „Naším největším problémem je to, že nám Maďaři nedovolí, aby na jejich území vjely naše autobusy a vyzvedly tam uprchlíky,“ řekl Hans Peter Doskozil, policejní šéf spolkové země Burgenland, která sousedí s Maďarskem.

Maďaři nic neřešili, dobrá spolupráce vypadá jinak.
Ředitel policie v rakouské spolkové zemi Burgenland

„Nabízeli jsme (Maďarům), že mohou převézt běžence přímo k vlakům nebo k přijímacímu středisku, ale oni jen zastaví autobusy na maďarské straně a všichni musejí do deště,“ dodal Doskozil. Za hranicemi vysílené, ale šťastné uprchlíky, z nichž mnozí si kvůli dešti nad hlavou drželi deky, vítali dobrovolníci rakouského Červeného kříže a podávali jim ruce.

Maďarsko chce vyslat na jižní hranici armádu

Od 15. září mají v Maďarsku začít platit nová pravidla, od nichž si vláda v Budapešti slibuje, že se situace na jižní hranici Maďarska zlepší. „Po 15. září přijdou velké změny (….) a krok za krokem dostaneme hranici pod kontrolu,“ řekl maďarský premiér Viktor Orbán. Návrh vlády, aby jižní hranice chránila proti migrantům armáda, musí nejprve schválit parlament. Už předtím tam bude působit policie.

Nejde o 150 tisíc migrantů, které někteří chtějí rozdělit podle kvót, nejde o 500 tisíc, což je číslo, které jsem slyšel v Bruselu, jde o miliony, desítky milionů, protože zásoby migrantů jsou nekonečné.
Viktor Orbán
maďarský premiér

Maďarský ministr: Migranti byli agresivní, politika EU je nefunkční

Vývoj událostí kolem uprchlíků v Maďarsku z poslední noci je důsledkem nefunkční evropské migrační politiky a nezodpovědných vyjádření některých evropských politiků. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó to řekl v Lucemburku, kde o migraci na neformální schůzce nyní jednají šéfové diplomacií členských zemí Unie.

Migranti a uprchlíci se podle něj na maďarském území chovali stále agresivněji, odmítali spolupracovat s úřady a nechat se zaregistrovat tak, jak to vyžadují platná evropská pravidla. „Nemáme možnost je k tomu nutit,“ podotkl Szijjártó.

Evropská komise se chystá zemím Evropské unie navrhnout přerozdělení dalších 120 tisíc uprchlíků, přestože s jarním návrhem rozmístění 40 tisíc běženců podle závazných kvót neuspěla. Uprchlická krize byla v pátek tématem mimořádného summitu visegrádské skupiny (V4), který kvóty na přijímání běženců v rámci EU označil za nepřijatelné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
před 17 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 2 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 3 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 3 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 3 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled