Trump představil největší daňovou reformu za 30 let. Výrazně uleví firmám

Americký prezident Donald Trump představil největší daňovou reformu za 30 let. Zdanění firem má klesnout z 35 na 20 procent. O náhradě výpadku příjmů se návrh nezmiňuje.

Plán, který by snížil zdanění podniků, čeká v Kongresu velká bitva s demokraty a jednotná není ani Trumpova vlastní strana, napsala agentura Reuters. Trumpův plán je přitom skoupý na podrobnosti, jak nahradit výpadek příjmů, aniž by zásadně nestoupl rozpočtový deficit.

Podle prezidenta reforma přinese úlevu americké střední třídě, federálnímu zdanění by podléhala jen menší část příjmů typické středostavovské rodiny. Pro jednotlivce by se stávajících sedm daňových sazeb sloučilo do tří: 12, 25 a 35 procent.

Podle zdroje listu Financial Times z Trumpovy administrativy však zatím není rozhodnuto, na jak vysoké příjmy by se ty které sazby měly vztahovat. 

Zdanění firemních zisků má podle návrhu klesnout na 20 procent ze současných 35 procent, přičemž původní Trumpův návrh byl ještě o pět procent nižší. V porovnání se světovým standardem společnosti v USA platí daně vysoké a snížení požadují už roky.

Pravdou však je, že díky legislativním mezerám a daňovým zvýhodněním mnoho z nich platí mnohem méně než definovanou sazbu. 

Bohatým přinese reforma jen malý prospěch, slibuje Trump

Prezident Trump na demokratické zákonodárce apeluje, aby plán podpořili, přestože návrh s nimi konzultován nebyl. Demokraté poukazují na to, že navrhovaná opatření by vyústila v nárůst schodku federálního rozpočtu a spíše než střední třídě by přinesla daňové úlevy bohatým Američanům.

Podle názoru analytiků by se obrovské snížení daní promítlo jak v růstu rozpočtového deficitu, tak zadlužení, pokud by hospodářský růst nebyl tak vysoký, jak republikáni plánují.

Trump prohlásil, že bohatí Američané by z jím navrhované daňové reformy neprofitovali a že o snížení zdanění firem na 20 procent s republikány diskutovat nebude. „Myslím, že bohatým lidem reforma přinese jen velmi malý prospěch,“ řekl Trump reportérům. A co se týče korporátní daně, „chtěl jsem začít na 15 procentech a máme 20 procent - 15 bylo tak nízkých, že bychom přišli o příjmy. Tak máme 20 procent, dvacítka je mé číslo a diskutovat o něm nebudu,“ řekl Trump.

Donald Trump
Zdroj: Joshua Roberts/Reuters

Republikáni ani Bílý dům nepředložili žádný propočet, o kolik by snížení daní rozpočet připravilo. Nicméně nezisková organizace Tax Foundation před časem odhadla, že státní pokladna by v příštích deseti letech přišla o 5,9 bilionu dolarů (131 bilionů korun).

Republikáni zdůrazňují, že daňový zákon je zastaralý a naléhavě potřebuje zásadní úpravu, neboť má negativní dopad na konkurenceschopnost amerických firem a některé vyhání do zahraničí. Přestože ovládají Bílý dům i Kongres, za Trumpovy éry se jim dosud nepodařilo prosadit žádnou větší legislativní změnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026
Načítání...