Čína v pátek oznámila nová cla na americké zboží, jehož roční hodnota dovozu do země dosahuje zhruba 75 miliard dolarů (1,75 bilionu korun). Jde o reakci na americká cla, která prezident Donald Trump oznámil na počátku srpna. Trump poté vyzval americké firmy k hledání alternativ k podnikání v Číně, včetně přesunu výroby z Číny do USA. Akcie v USA následkem dalšího kola sporů prudce oslabily.
Čínské ministerstvo obchodu v prohlášení uvedlo, že zavede dodatečná cla pět a deset procent na 5078 produktů ze Spojených států. Jsou mezi nimi zemědělské produkty, ropa, malá letadla nebo automobily. Některá cla vstoupí v platnost 1. září, zbývající 15. prosince.
„Rozhodnutí Číny zavést dodatečná cla si vynutil unilateralismus a protekcionismus Spojených států,“ uvedlo ministerstvo. Trump podle čínské vlády stupňuje obchodní třenice, které „vážně ohrožují multilaterální obchodní systém“.
Akcie v USA prudce oslabily kvůli zostření americko-čínského obchodního sporu. Například Dow Jonesův index odepsal 2,37 procenta na 25 628,90 bodu. Index S&P 500 klesl o 2,59 procenta a technologický Nasdaq o tři procenta.
Trump: Hledejte alternativu k Číně
„Naše skvělé americké firmy mají tímto nařízeno okamžitě začít hledat alternativu k Číně, včetně přesunu svých podniků domů a výroby svých produktů v USA,“ napsal Trump na svém twitterovém účtu. „Čínu nepotřebujeme,“ uvedl rovněž.
Podle agentury Reuters nicméně Trump nemůže americké firmy k opuštění Číny přinutit. Prezident ve svém tweetu neupřesnil, jak hodlá v této záležitosti postupovat.
Americká obchodní komora je proti
Americká obchodní komora Trumpův postoj odmítla a vyzvala USA a Čínu k rychlému dosažení obchodní dohody. „Ačkoli sdílíme prezidentovu frustraci, věříme, že správnou cestou vpřed je pokračující konstruktivní dialog,“ uvedla. Národní svaz maloobchodu (NRF) označil odchod amerických maloobchodníků z Číny za nerealistický.
Nejefektivnější možností by podle odborníků pro Trumpa bylo omezit vládní nákupy u amerických firem s podnikatelskými aktivitami v Číně. To by zasáhlo například společnosti Boeing, General Motors či Apple, které jsou velkými dodavateli americké vlády a zároveň mají rozsáhlé podnikatelské zájmy v Číně, píše Reuters.
Řada amerických podniků již dříve začala některé aktivity z Číny dobrovolně přesunovat kvůli rostoucím nákladům na pracovní sílu. Některé firmy, jako například General Motors, však mají v Číně rozsáhlé výrobní aktivity zásobující čínský trh a vzhledem k velikosti čínské poptávky by se stavěly proti jejich uzavření.
Trump na počátku srpna oznámil, že Spojené státy od 1. září uvalí dodatečné desetiprocentní clo na čínské zboží, jehož roční dovoz do USA dosahuje 300 miliard dolarů (sedm bilionů korun). Později Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR) oznámil, že u některého zboží bude zavedení cla odloženo na 15. prosince.
Celní válka mezi USA a Čínou však začala už v loňském roce. Washington se pomocí cel snaží přímět Peking ke změně obchodních praktik a ke snížení čínského přebytku v obchodování s USA.
Poradce Bílého domu Peter Navarro v pátek uvedl, že obchodní rozhovory s Čínou budou pokračovat za zavřenými dveřmi. Vyjádřil rovněž přesvědčení, že obchodní válka s Čínou nezpůsobí růst cen či zpomalení ekonomiky ve Spojených státech.
