USA odloží clo u některého zboží z Číny kvůli Vánocům. Mnoho produktů se mu i tak nevyhne

Americká vláda zatím nebude uplatňovat desetiprocentní clo na některé čínské zboží, které mělo začít platit od 1. září. U některého zboží pak clo dokonce zruší. Oznámil to Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR). Mezi produkty, kterých se týká odložení cla, jsou například mobilní telefony a laptopy. Clo bude zrušeno u zboží důležitého kvůli zdraví či národní bezpečnosti. Americké akciové trhy na zprávu reagovaly prudkým růstem.

Seznam zboží, na které mělo být od 1. září zavedeno clo, měl původně 122 stránek. Americký úřad nyní zveřejnil 21stránkový seznam produktů, u kterých bude clo zatím odloženo do 15. prosince. Mezi zbožím s odkladem cla jsou mimo jiné počítače, videoherní konzole, některé hračky, počítačové monitory, některá obuv a oblečení, kočárky, hudební nástroje, dětské pleny, rachejtle, rybářské navijáky, betlémy, spacáky či malířské válečky.

USTR nicméně upozornil, že od 1. září bude clo zavedeno na většinu zbývajícího zboží. Mimo jiné to budou chytré hodinky, živá zvířata, mléčné produkty, lyže, golfové míčky, kontaktní čočky, motory pro motocykly, lithium-iontové baterie, sněhové frézy a různé typy oceli.

Oznámení bylo zveřejněno krátce po zprávě, že si čínský ministr obchodu a vicepremiér Liou Che telefonoval s americkým obchodním zmocněncem Robertem Lighthizerem a ministrem financí Stevenem Mnuchinem. O telefonátu informovalo čínské ministerstvo obchodu. Čína si podle jeho prohlášení na plánované zavedení cel stěžovala. Představitelé obou zemí se také dohodli, že si do dvou týdnů znovu zatelefonují.

Americký prezident Donald Trump řekl, že jeho vláda rozhodla o odkladu cel na některé zboží, aby americkým spotřebitelům nekomplikovala nakupování před vánočními svátky. „Děláme to kvůli vánoční sezoně,“ řekl Trump novinářům před odjezdem do Pittsburghu.

Investoři do technologických firem zprávu o výjimkách přivítali. Dílčí index výrobců mikročipů v reakci na oznámení vzrostl téměř o tři procenta, akcie společnosti Apple pak přidaly více než pět procent. Hlavní indexy si připisovaly kolem dvou procent.

Čína prý neplnila slib rozsáhlejších nákupů od amerických zemědělců

Americký prezident Donald Trump oznámil na začátku srpna, že uvalí desetiprocentní clo na čínské zboží, jehož roční hodnota dovozu dosahuje 300 miliard dolarů (6,9 bilionu korun). To by znamenalo, že clu bude podléhat téměř veškerý dovoz z Číny do USA. Jako důvod prezident uvedl, že Čína neplní sliby, podle nichž bude nakupovat více zemědělských produktů z USA.

Spojené státy a Čína, tedy dvě největší ekonomiky světa, spolu již od loňského roku vedou obchodní válku, v jejímž rámci na sebe vzájemně uvalují cla. Naposledy v květnu Američané zatížili dovoz čínského zboží v ročním objemu 200 miliard dolarů vyšším clem, následně Číňané rozhodli o tarifech na americké zboží, jehož roční dovoz dosahuje 60 miliard dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 26 mminutami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 4 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...