Spojené státy poprvé od roku 1994 oficiálně označily Čínu za měnového manipulátora. Oznámení amerického ministerstva financí následovalo po prudkém oslabení čínského jüanu vůči dolaru na nejnižší hodnotu za 11 let. V úterý už jüan zase posiloval. Peking se podle analytiků zjevně snaží domácí měnu stabilizovat.
USA označily Čínu za měnového manipulátora, ta se brání. Prý za to můžou trhy
Události ČT: USA označily Čínu za měnového manipulátora (zdroj: ČT24)
Krok Spojených států otevírá cestu k dalším možným sankcím vůči Číně kromě současných cel zavedených v poslední době na čínské zboží v rámci boje proti přebytku obchodu s Čínou a jejím praktikám v oblasti technologií, uvedla agentura AP.
Čínská centrální banka PBOC se proti označení Pekingu za měnového manipulátora ohradila a uvedla, že toto označení vážně poškozuje mezinárodní pravidla.
V úterním prohlášení zopakovala, že nevyžívá jüan k řešení obchodních sporů mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Již v pondělí slíbila, že Peking se bude nadále držet svých závazků a nevyužije směnný kurz ke svému zvýhodnění vůči konkurenci. Současný pokles domácí měny je podle ní ovlivněn tržními silami. To potvrzují i analytici.
Vývoj kurzu jüanu a dolaru
MMF: Jüan je v souladu
Americký ministr financí Steve Mnuchin uvedl, že USA budou nyní spolupracovat s Mezinárodním měnovým fondem, „aby se odstranily nespravedlivé konkurenční výhody vytvořené nejnovějšími kroky Číny“.
Toto rozhodnutí pravděpodobně zvýší nervozitu na akciových trzích po prudkém pondělním poklesu v USA a Evropě. Americké akcie dokonce zažily nejhorší den v letošním roce. Úterní posílení jüanu ovšem zase zvýšilo zájem o rizikovější aktiva.
„Nedošlo k ničemu tak fatálnímu. Kurz klesl, ale on potom zase trochu stoupnul, takže propad nebyl tak katastrofální, nicméně reakce byla značná. Na druhé straně se někteří američtí hráči sami začínají obávat, jestli se situace nevymkla z rukou. Jakmile se taková věc takto rozehraje, hrozí, že člověk nedohlédne možných dopadů,“ poznamenal profesor ekonomie z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michal Mejstřík.
Mejstřík: Propad nebyl tak katastrofální, nicméně reakce byla značná (zdroj: ČT24)
Čí měna je nadhodnocena?
Mezinárodní měnový fond ve své zprávě zveřejněné zhruba před třemi týdny uvedl, že hodnota jüanu je v souladu s hospodářskými základy Číny. Americký dolar je však podle zprávy nadhodnocen o šest až dvanáct procent.
Hlavní list čínské vládnoucí strany v úterý obvinil Washington, že „úmyslně ničí mezinárodní řád založený na pravidlech“ a ohrožuje hospodářskou spolupráci. Trumpova vláda pak podle něj používá americké rodiny jako rukojmí při obchodních jednáních.
Čínu však kritizoval i Clinton
Zpravodajka BBC v New Yorku odhadla, že americký krok – přestože nemusí právně či technicky moc věcí změnit – bude mít významné politické důsledky. Nikdo si nemyslí, že zvýší šance na kompromis v obchodním sporu mezi oběma velmocemi, a nikdo by se neměl divit, že vyhlídka na měnovou válku rozjitří i tak pocuchané nervy investorů.
Obě země jsou již více než rok v obchodním sporu. USA obviňují Čínu z krádeže technologií, nepoctivých subvencí pro čínské společnosti a z toho, že nutí americké firmy, které chtějí podnikat v Číně, k předání svých obchodních tajemství. Minulý týden americký prezident Donald Trump překvapil investory, když oznámil uvalení dalších nových cel na čínské zboží od prvního září, a to ve výši deseti procent na dovoz čínského zboží v roční hodnotě 300 miliard dolarů (asi sedm bilionů korun).
Již dříve přitom Bílý dům uvalil pětadvacetiprocentní clo na čínské zboží za 250 miliard dolarů, a tak by se cla mohla dotknout téměř veškerého čínského vývozu do USA.
Čína slíbila odvetu a v pondělí čínská měna poprvé od roku 2008 tak oslabila, že prolomila psychologickou hranici sedmi jüanů za dolar, což přimělo Trumpa, aby na Twitteru obvinil Čínu z manipulace s měnou.
Slabší jüan zvyšuje konkurenceschopnost čínských výrobců na mezinárodním trhu, protože zlevňuje čínské zboží na zahraničních trzích.
Podle zákona z roku 1988 musí ministerstvo financí předkládat každých šest měsíců Kongresu zprávu o tom, zda některá ze zemí manipuluje se svojí měnou, aby získala výhody v obchodě se Spojnými státy. V případě pozitivního nálezu může zavést obchodní sankce. Zákon z roku 2016 rozšířil kritéria, která ministerstvo financí při hodnocení používá.
Spojené státy naposledy označily určitou zemi za měnového manipulátora v roce 1994. Tehdy tak vláda prezidenta Billa Clintona označila Čínu. Trump v rámci své kampaně v roce 2016 slíbil, že označí Čínu za měnového manipulátora, jakmile se ujme úřadu prezidenta. Až doposud to však jeho vláda neučinila, i když k tomu měla několik příležitostí.
„Přestože poslední fázi konfliktu bezpochyby inicioval Donald Trump, hodnotí trhy zatím jako nejradikálnější krok depreciaci čínské měny. Vzhledem ke způsobu stanovování směnného kurzu jüanu (oficiální název je renminbi – pozn. redakce) hraje v této záležitosti ústřední úlohu tamní centrální banka. Motiv je jednoznačný: krátkodobě nastartovat čínský export,“ komentuje nejnovější vývoj portfolio manažer Cyrrus Tomáš Pfeiler.
Tento krok není však pro Peking bez rizika. „Stačí si vzpomenout na léto 2015, kdy oslabení měny vedlo k prudkým odlivům kapitálu. Tehdy se investoři obávali, že centrální banka nemá situaci pod kontrolou a ta pak musela na trzích zasahovat a pálit své devizové rezervy. Nyní však převládá názor, že jde o koordinovanou akci a výrazný odliv kapitálu z Číny bezprostředně nehrozí,“ míní Pfeiler.
Obě velmoci obchodní dohodu potřebují, míní analytik
Připomíná však, že obě velmoci obchodní dohodu potřebují navzdory současným krokům. Čínská ekonomika expandovala ve druhém čtvrtletí tempem 6,2 procent, což představuje nejhorší úroveň za poslední dekády. Průmysl a investice do fixních aktiv, tradiční růstové motory čínského hospodářství, setrvale zpomalují a obchodní konflikt vede ke jejich dalšímu zhoršování.
„Spojené státy se nachází v komfortnější pozici. Pro své znovuzvolení však Donald Trump dohodu potřebuje. Poslední kolo cel by se dotklo i čínských exportů obuvi a mobilních telefonů, což by pocítili i američtí spotřebitelé. Takovou situaci americký prezident riskovat nechce, jelikož by ho mohla stát potřebné politické body. Proto se domníváme, že ve střednědobém období, tedy v řádech měsíců, můžeme očekávat zklidnění konfliktu,“ míní Pfeiler.
Situaci už zejmě zklidňuje i sám Peking. „Ten postupoval paradoxně přesně opačně, než by jednání měnového manipulátora odpovídalo. V rámci každodenního stanovování referenčního kursu čínské měny vůči dolaru nastavil kurs na silnější úroveň jüanu, než jakou trh očekával. Peking tím z hlediska trhů vyslal signál, že myslí svá slova vážně, když říká, že se k měnové válce neuchýlí,“ říká hlavní ekonom společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda.
V pondělí si tím burzy totiž zdaleka tak jisté nebyly, protože Peking stanovil zmíněný referenční kurs na nejslabší úroveň od loňského prosince. V důsledku se kurs čínské měny propadl vůči dolaru nejníže od roku 2008 a kurs čínské měny určené pro oblasti mimo pevninskou Čínu (tvz. offshore jüan, se kterým se může volně obchodovat v zahraničí – pozn. redakce), dokonce spadl nejníže v historii této varianty měny.
„V úterý se ale propad obou variant renminbi zastavil, a dokonce došlo k mírné korekci,“ dodává Kovanda.