Dlouhá vyjednávání o obchodní smlouvě mezi dvěma největšími ekonomikami světa ustrnula na mrtvém bodě, místo toho se rozběhlo uvalování cel na dovážené zboží konkurenta. Od 10. května takto zatížili Američané čínský dovoz, Číňané pak přistoupili k odvetě od 1. června.
Číňané vracejí úder. U některých výrobků dovážených z USA zvyšují cla až na 25 procent
Čína zavádí odvetná cla na americké zboží (zdroj: ČT24)
Americká administrativa chtěla v připravované dohodě po Číně, aby se mj. zavázala k ochraně intelektuálního vlastnictví nebo aby netlačila americké firmy k předávání know-how. Čínská strana však podle některých zdrojů od složitě domluveného návrhu couvla.
Bílý dům to považoval za porušení slibů. Proto Američané od května zatížili dovoz čínského zboží v ročním objemu 200 miliard dolarů (4,6 bilionu korun) clem ve výši 25 procent místo dosavadních deseti. Podle Reuters šlo zhruba o 5700 různých kategorií zboží. USA tak navázaly na některá cla, která zvýšily již v roce 2018. I na ně tehdy druhá strana reagovala odvetnými kroky.
Od doby dubnové „nedohody“ se vztahy s Čínou dál zhoršovaly. Například její klenot, firma Huawei, byl dán na sankční seznam USA a následně se dostal pod tlak (nejen) amerických firem. A prezident Donald Trump navíc nařídil, aby zvýšení cel zasáhlo i veškerý zbývající čínský dovoz. Bílý dům se pomocí cel také snaží - jako svůj hlavní úkol - vytvořit tlak na Peking, aby snížil přebytek Číny v obchodování se Spojenými státy.
Od června nyní spustili odvetu Číňané. Podle agentury Bloomberg se týká více než 4,5 tisíce položek. U 2493 šlo o zvýšení cel z 10 na 25 procent (týká se například zemního plynu či produktů péče o pleť). Z 10 na 20 procent se zatížení zvýšilo u 1078 položek (některé strojírenské výrobky, dřevo či optické přístroje). Růstem z pěti na deset procent pak bylo postiženo 974 položek, uvedl Bloomberg. Například lasery, sklo nebo různé ventily. Autodíly, jejichž dovoz měl být postižen již od ledna, jsou stále vyňaty a zatíženy pěti procenty, uvedla agentura. Peking také omezil nákup sójových bobů od amerických farmářů.
Čína v neděli obvinila Spojené státy z tvoření překážek v obchodních jednáních s tím, že nejnovější americká cla na dovoz čínského zboží obchodní spor mezi dvěma velmocemi nevyřeší. Podle agentury Reuters to vyplývá ze zveřejněné zprávy čínské vlády k obchodním jednáním s USA. V dokumentu stojí, že Čína neustoupí v zásadních otázkách. Zároveň zpráva tvrdí, že Čína je schopna zajistit pokračující rozvoj a ekonomické vyhlídky jsou „velmi optimistické“.
Média v minulých dnech rovněž přinesla zprávu, že Peking zvažuje zveřejnění seznamu „nepohodlných“ zahraničních firem, skupin a jednotlivců, kteří poškozují zájmy čínských firem. Čínské ministerstvo obchodu sice zatím neoznačilo žádnou zemi nebo společnost, ale podle americké byznysové televize CNBC by se seznam vztahoval na ty, kteří porušují pravidla trhu a ducha smluv, blokují dodávky čínským společnostem z neobchodních důvodů, „vážně poškozují oprávněná práva a zájmy“ čínských společností a poškozují národní bezpečnost Číny. Předpokládá se, že by seznam dopadl především na velké korporace.
Zástupci čínské administrativy se však v neděli snažili obavy z tohoto seznamu uklidnit. Podle nich jde o „přehnanou interpretaci“. Dodali, že Čína vítá zahraniční firmy, které hrají podle pravidel. Uvedli také, že není třeba vinit Peking za to, že bylo zahájeno vyšetřování americké společnosti FedEx, která zajišťuje přepravní služby. Čínská firma Huawei si stěžovala, že některé její balíčky doručila na nesprávnou adresu.
Již dříve se přitom objevily zprávy, že na americký tlak by mohli Číňané reagovat oslabením své měny či omezováním vývozu takzvaných prvků vzácných zemin, někdy označovaných prostě jako vzácné kovy.
Jde o sedmnáct prvků Mendělejovovy periodické tabulky. Například větrné turbíny či elektrická vozidla potřebují ke své optimální funkčnosti dysprosium a neodym, tedy dva z kovů vzácných zemin. Z nich se vyrábí magnety, které jsou součástí motorů a generátorů.
Jsou to prvky, které se používají v počítačích, mobilech, elektroautech a dalších technologiích. Čína je hlavním dodavatelem této strategické suroviny, a kdyby zastavila export, americké firmy budou mít potíže.
K případnému posunu v obchodní válce – která jinak může trvat velmi dlouho a citelně poškozovat obě strany – by snad mohlo dojít koncem června. Donald Trump se na summitu zemí G20 v Japonsku možná sejde se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem.
Hrozbu cel užívá Trump pravidelně a při jednáních s mnoha zeměmi. Například vůči Mexiku (pokud urychleně nevyřeší problém s migranty proudícími do USA) či Evropě. Vůči EU nadále uplatňuje cla na dovoz oceli ve výši 25 procent a na dovoz hliníku ve výši deseti procent, která Spojené státy zavedly v loňském roce. EU na tento krok zareagovala odvetnými cly na vybrané americké zboží.
A v květnu Trump oznámil, že odložil rozhodnutí o zavedení dodatečných cel na dovoz automobilů a automobilových součástek do Spojených států o šest měsíců. Chce tak zajistit více času pro obchodní rozhovory s Evropskou unií a Japonskem.